DezInformace o kokainu-ubrousku na stole předních evropských státníků (Emmanuel Macron. Friedrich Merz a Keir Stramer) řízeně obletěla (internetový) svět. Stačila fotka a šikovně „utroušený“ komentář. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Nástup umělé inteligence vyvolal velké obavy z tzv. deepfake videí, která měla zaplavit sociální sítě. Jejich věrohodnost spojená s možností si úplně vymyslet, co daná osoba říká a dělá, hrozila zaplavit informační prostor reálně vypadajícími nesmysly. Je to samozřejmě riziko, jež není radno podceňovat. Zdá se ale, že dezinformační aktéři, jako je například Rusko, zatím deepfake videa masivně nepoužívají. Umělá inteligence slouží spíš k vytvoření tisíců realisticky působících účtů na sociálních sítích, které pak zvyšují dosah organicky vzniklých dezinformací, pokud se jeví pro daného hráče jako výhodné.
Nezaplavila nás tedy zatím padělaná videa, ale spíš padělaní lidé, kteří dodávají na významu nesmyslům, jež si lidé vyvodí z pravých videí a vyjádření. Tak tomu bylo například s „kokainovou aférou“ Emmanuela Macrona. Informační prostor to ovšem zapleveluje neméně a je to možná ještě nebezpečnější. Omezení falešných účtů se tak jeví jako krok, který plně respektuje svobodu slova, ale zároveň dokáže společnost aspoň částečně chránit před destruktivní hrozbou dezinformací.
Zdlouhodobého hlediska je samozřejmě nejlepší dosáhnout stavu, kdy je společnost proti nesmyslům odolná. To je ovšem úkol na roky a možná desítky let dopředu. Pomoci by mohla třeba změna způsobu výuky dějepisu na středních školách. Historická věda totiž nabízí ideální protilátku a tou je kritika pramenů. Kdyby se studenti a studentky na středních školách…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.