Reportáž z Ukrajiny: Ukradli mi dům, zabili kamarády, nemůžu se vrátit a odsoudili mě k trestu smrti

První ránu do obličeje dostal Aiden Aslin poté, co přiznal, že i když bojoval na straně Ukrajiny, je britským občanem. Ve srovnání s tím, co ho čekalo v následujících zhruba pěti měsících, kdy byl jako válečný zajatec držen v Ruskem okupované Doněcké oblasti, to ale byl jen slabý odvar. „Když mě zajali, na sto procent jsem věděl, že budu mučen,“ vzpomíná v rozhovoru pro měsíčník FORUM 24+. „Počítal jsem i s tím, že mě popraví. Měl jsem nastudovanou ruskou historii, co se týče Čečenska, Gruzie, Podněstří a Sýrie, takže jsem věděl, jak tam zacházeli s válečnými zajatci.“

Ruská propaganda o Aidenu Aslinovi tvrdí, že za Ukrajinu bojoval kvůli penězům. On ale penězi motivovaný nebyl. Netoužil ani po vojenské kariéře a odmítá i to, že by ho do války přivedly jeho politické postoje. Do dvou z nejaktivnějších konfliktů posledních desetiletí šel kvůli v podstatě triviálnímu smyslu pro slušnost.

V jedenadvaceti letech se přihlásil do kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) a na severovýchodě Sýrie zhruba rok bojoval proti Islámskému státu. O další tři roky později – v roce 2018 – se, přesvědčený o tom, že spravedlnost je na straně Ukrajiny, vydal do Kyjeva. Přihlásil se do pravidelné armády, podstoupil dvouměsíční výcvik a skončil v 36. brigádě námořní pěchoty v Mariupolu.

Přístavní a průmyslové město na břehu Azovského moře se stalo cílovou destinací také pro Shauna…