Demokracie prochází jedním ze svých mnoha krizových období. Kritici mohou právem poukázat na to, že země s volenými parlamenty nedokázaly zabránit dvěma světovým válkám, globálním ekonomickým krizím, vyřešit zásadní problémy, jako jsou sociální a bezpečnostní. Proto se pochopitelně nabízí otázka, jestli systém, kdy si lid vybavený všeobecným volebním právem zvolí své zástupce, na něž deleguje řízení státu, je skutečně funkční a není čas na změnu. Této poptávce potom vyhovuje nabídka ze strany vůdců, kteří slibují problémy vyřešit zcela nově a na moderním, vědeckém základě. V současné době propojení technologií a politiky se pak vedle toho objevují vlivní lidé, kteří mají díky svým inovacím a platformám značnou moc.
Mezi nimi vynikají jinak rozdílné osobnosti, jako jsou guru komerční astronautiky a elektromobility a nyní už i mediální magnát Elon Musk, zakladatel sociální sítě Telegram Pavel Durov či podnikatel Peter Thiel. Jako významní „technologičtí mesiáši“ usilují o reformu politiky a společenského systému. Jejich vliv je umocněn internetem, který slouží jako kanál pro jejich myšlenky a činy. Často působí jako klasičtí padouchové z filmů s Jamesem Bondem. Inteligentní a v něčem sympatičtí zloduši.
Elon Musk, dobyvatel Marsu a Bílého domu
Elon Musk, generální ředitel společností Tesla a SpaceX, je známý svou ambiciózní vizí budoucnosti. Muskův vliv ovšem přesahuje oblast elektromobilů a průzkumu vesmíru; aktivně se zapojuje i do „přízemnějšího“ politického diskurzu a formování politiky.
Prostřednictvím svých společností vynaložil Musk…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele .
Celý obsah je dostupný pouze pro digitální a kombinované předplatitele.
Pokud chcete mít přístup k celému článku, přihlaste se prosím.