Roman Gazdík, tiskový mluvčí Skupiny ČEZ FOTO: ČEZ / se svolením
FOTO: ČEZ / se svolením
Situace okolo cen energií je pro mnohé domácnosti i jednotlivce před letošní zimou velkou neznámou. Podle zpráv z médií se musíme nachystat na možný nedostatek plynu, kvůli němuž letos budeme muset stáhnout teplotu na radiátorech. Opozice tvrdí, že vláda občanům nepomáhá, kabinet Petra Fialy s tím nesouhlasí. Jaká je skutečná situace na energetickém trhu, se deník FORUM 24 zeptal Romana Gazdíka, tiskového mluvčího Skupiny ČEZ, největšího výrobce elektřiny v České republice.
Obavy z letošní zimy a s ní spojeného vytápění v domácnostech se stále zvětšují. Bude skutečně nárůst ceny tak radikální?
To v tuto chvíli není schopen nikdo seriózně odhadnout. Ceny energií v Evropě nyní určuje chování Ruska. Důležité je zejména zajistit, aby nějaký plyn vůbec byl, protože nelze spoléhat na to, že Rusko bude plyn bez problémů posílat. Už nyní vidíme, že se to neděje. I proto je důležité, že se plní zásobníky a že se podařilo zajistit kapacitu terminálu LNG v nizozemském Eemshavenu, která odpovídá třetině celoroční spotřeby České republiky. Jde o významný úspěch. Plynu je ve světě dost, jen je potřeba dobudovat infrastrukturu, aby ho bylo možné k nám dostat. Stali jsme se příliš závislými na jednom dodavateli plynu, a teď za to Evropa platí.
Může opravdu pomoci, když si každý doma nastaví termostat na, dejme tomu, 20 stupňů a bude se snažit zimu přečkat při této teplotě?
Nejde o konkrétní teplotu, ale asi každý se musí zamyslet, zda někde zbytečně nepřetápí nebo s energiemi zbytečně neplýtvá. Prvním krokem je zacházet s energiemi hospodárněji, aniž by to narušilo moje pohodlí. Typicky může jít o mírné snížení teploty, krátké a účinné větrání nebo třeba správné nastavení bojleru na ohřev vody. Dobré tipy pro každou domácnost dává například web www.setrim.cz, který funguje jako energetická kalkulačka nebo rozcestník. Zaklikneme, zda bydlíme v domě, nebo v bytě, čím vytápíme a jak je velká plocha apod. A web nám ukáže, jakou bychom měli mít přibližně spotřebu, a doporučí opatření, jak uspořit.
V Německu začínají lidé ve velkém nakupovat elektrické přímotopy, je to řešení?
Může to pomoci v případě, že by skutečně plyn netekl nebo tekl málo a lidé nutně potřebovali zatopit. Ale otázkou v tom případě bude samozřejmě cena vytápění. Jestliže nebude plyn, půjdou ceny elektřiny prudce nahoru. Pokud má člověk například fixovanou cenu nebo bude mít stále výhodnou cenu elektřiny, tak se asi není čeho bát, ale i v tom případě bude třeba dávat pozor. Pro současnou zimu neexistuje jedno samospásné řešení. Je to kombinace opatření – klíčové budou úspory, pak vládní pomoc a roli může hrát i změna zdroje vytápění. U domu je lepší přemýšlet o tepelném čerpadle, například v kombinaci s fotovoltaikou. Ale to samozřejmě znamená také poměrně velkou investici a je to řešení spíš pro příští zimu než pro tu letošní.
Jak vlastně vzniká koncová cena, kterou zaplatí zákazník, a kdo ji může nejvíce ovlivnit?
Koncová cena na faktuře se skládá z mnoha položek. V zásadě se ředí do dvou skupin. Jednak jde o regulované poplatky: to je cena využívání sítí a různé další systémové služby. A pak cena, kterou vám účtuje dodavatel, to je velkoobchodní cena elektřiny/plynu + marže dodavatele. V Česku existuje přes sto dodavatelů elektřiny a 80 dodavatelů plynu. Všechny tyto firmy mezi sebou soutěží a vytvářejí konkurenci, a díky tomu měl zákazník mnoho let nízké ceny energií. Problém je teď, že rekordním způsobem vyletěly nahoru velkoobchodní ceny plynu a vytáhly s sebou i ceny elektřiny, protože ceny elektřiny teď v Evropě určuje plyn (je potřeba k uspokojení poptávky po elektřině). To ale nebude navždy, ceny zas půjdou dolů.
Co všechno může udělat společnost, jako je ČEZ, aby stlačila cenu plynu a elektřiny co nejníže?
Elektřina je zboží jako jakékoliv jiné a obchoduje se s ní na celém regionálním trhu. To je z dlouhodobého hlediska velmi výhodné. Málokdo si to uvědomuje, ale ceny elektřiny byly v roce 2018 nižší než o deset let dříve a během covidu pak dále klesly. To lze říct o málokterém zboží. Stlačení cen umožnila právě konkurence mezi elektrárnami a to, že se elektřina obchoduje v celém regionu. Zároveň to ale znamená, že má ČEZ jen několikaprocentní podíl na výrobě elektřiny v regionu, a tomu odpovídá i vliv na velkoobchodní cenu elektřiny.
Jaká krátkodobá opatření ČEZ udělal, aby se ceny nevyšplhaly ještě výš, než jsou nyní?
Je toho mnoho, na čem pracujeme. Naše jaderné elektrárny i všechny ostatní jedou naplno a dodávají co největší možné množství elektřiny, tím přispívají k tomu, že je elektřiny dostatek a že její ceny dále nerostou. I proto, že dodávky paliva pro základní elektrárny, bez kterých se Česká republika neobejde – Temelín a Dukovany – máme na několik let dopředu. Zajistili jsme si dodávky i v současných těžkých podmínkách. Rychle jsme zajistili dodávky jaderného paliva od dodavatelů z USA a Francie, které začnou zásobovat Temelín již od roku 2024 a potrvají zhruba 15 let.
Jak konkrétně spolupracujete s koncovými zákazníky?
Například navyšujeme instalace obnovitelných zdrojů. Zákazníci si mohou čím dál více elektřiny vyrábět sami a pojistit se proti růstu cen až na 30 let dopředu, což je očekávaná životnost elektrárny. Na trhu fotovoltaik a tepelných čerpadel jsme jedním z největších dodavatelů v Česku, na trhu energetických úspor jsme vůbec největší.
Co děláte proto, aby se nestalo, že najednou plyn nebude? Sám jste zmínil, že na Rusko se s dodávkami nelze stoprocentně spolehnout.
Nakoupili jsme pro Státní správu hmotných rezerv zásoby plynu. Plníme zásobníky pro naše zákazníky, abychom měli dostatek plynu na následující topnou sezonu, a předcházíme tak možným problémům s dodávkami uprostřed topné sezony, které by měly významný vliv také na cenu. Pořídili jsme pro Česko kapacitu 1/3 spotřeby plynu v terminálu na LNG v Nizozemsku. Pomáhali jsme plnit zásobník plynu v Dambořicích, který nechal Gazprom prázdný.
Navíc prodlužujeme provoz některých uhelných elektráren (např. Dětmarovice), což v krátkodobém horizontu může přispět k energetické soběstačnosti a bezpečnosti ČR. A všechny naše teplárny budou před topnou sezonou maximálně připraveny na zajištění dodávek tepla pro naše zákazníky.
Jak vypadají střednědobá a dlouhodobá opatření?
Spustili jsme tendr na jadernou elektrárnu v Dukovanech, pracujeme na malých modulárních reaktorech, obnovili jsme projekt dodávky tepla z Brna do Dukovan a zavázali jsme se postavit nových 6000 MW v obnovitelných zdrojích.
Dokázala by Česká republika najít řešení v momentě, kdy bychom se úplně vzdali ruského plynu?
Do budoucna k tomu celá Evropa míří. A i to, že bude možné pokrýt potřebu jedné třetiny české spotřeby plynu z LNG z terminálu v Eemshavenu (v případě, že by to bylo nutné), je toho důkazem.
Bude vaše společnost benevolentnější k těm, kteří budou mít problém se včasným placením záloh? Někoho totiž jejich nový výpočet dostal do kritické situace.
V případě, že zákazník má potíže se splacením účtů, je dobré se s dodavatelem domluvit. To platilo dříve a platí to i dnes. Pokud s námi zákazník komunikuje, v drtivé většině případů mu dokážeme nabídnout řešení. Poskytujeme například splátkové kalendáře, které jsou bezúročné, a zákazník tak nezaplatí ani korunu navíc. Tyto splátkové kalendáře jsou individualizované podle potřeb klienta a umožňují rozložit nedoplatek do menších částek a uhradit ho postupně během až deseti následujících měsíců. Zároveň si mohou lidé nastavit preferované datum splatnosti, kdy chtějí jednotlivé splátky hradit.
Spolupracujeme také s Poradnou při finanční tísni, což je obecně prospěšná společnosti, která má dlouholeté zkušenosti s klienty, kteří se dostanou do tíživé finanční situace. Poradna je schopna zákazníkům pomoc s finančním plánováním, tvorbou rodinného rozpočtu apod. Služby poradny jsou bezplatné.
Zároveň ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci růstu cen energií upravilo a zjednodušilo možnosti žádání o příspěvek na bydlení. V každém případě je dobré prověřit, zda na tuto pomoc nemá zákazník nárok. Je to pomoc státu určená právě pro tyto účely.
Kdy bude podle vás nejhůře? Bude to letošní zima, nebo třeba až ta další?
Tato zima je klíčová, protože Evropa nebyla připravena na to, že Rusko – klíčový dodavatel po desítky let – přestane posílat plyn. Do další zimy budeme mít rok na to, abychom dále pracovali na řešeních, která zajistí bezpečnost dodávek a tím pádem i sníží cenu energií.
