Vyšetřovatelé vraždy, která se stala na konci srpna v Berlíně, nepochybují o tom, že ji spáchal krátce po zločinu dopadený Rus. Aby nebylo komplikací málo, podle investigativního projektu Bellingcat měl vrah, který střelil Gruzínce čečenského původu do zad a do hlavy, vazby na tajné služby Kremlu. Důkazy jsou podle všeho silné, a o to zajímavější je i role, jaké se v tomto případu zhostila ruská média.

Vražda se stala za bílého dne 23. srpna v centru německé metropole, kde zůstal v parku ve čtvrti Moabit ležet 40letý muž se střelnými ranami na zádech a na hlavě. Cyklista s falešným ruským pasem a pistolí s tlumičem, kterého se podařilo krátce po zločinu dopadnout, sedí ve vazbě a mlčí. Jeho obětí je Zelimkan Changošvili, bývalý polní velitel vzbouřenců z druhé čečenské války. Do německého azylu se uchýlil poté, kdy v Gruzii přežil hned několik atentátů.

Investigativní práce projektu Bellingcat, s nímž spojily síly redakce titulů Der Spiegel a The Insider, odhalila vazby dopadeného vraha na ruskou rozvědku. Kreml se tím ocitl v mimořádně nepříjemné situaci, na níž reaguje jako obvykle – dezinformacemi.

Němečtí novináři této přehledné situace využili ke studiu ruských dezinformačních technik a nestačili se divit. 

Akce ruských médií – vraha popřít nešlo, tak alespoň diskreditovala oběť
Ruský deník Kommersant bez důkazů činil z vraždy zodpovědné jiné Čečence, odvolával se ovšem jen na jakési nejmenované „známé“ zastřeleného muže. Changošvili byl údajně „vlivným bojovníkem“, jehož mohli zavraždit buď jen další Čečenci z Ruska, anebo ti z nich, kdo emigrovali na Západ. Zprávu následně přebírala další média včetně ruské agentury Interfax. Ruská média se také zjevně pokoušela udělat z Changošviliho militantního islamistu.  K tomu využila směs lží a polopavd. Bravurně využila například té skutečnosti, že  Changošvili byl po jistý čas na seznamu potenciálních islamistů. Že jej tam německé úřady vedly na podnět z ruské tajné služby a po čase jej beztak vyškrtly. Hned několik ruských médií však i přesto Changošviliho dál osočovalo z islamismu a z toho, že měl mít kontakty na islamist z řad Čečenců.

Odvádění pozornosti snůškami výmyslů
Namísto ověřených informací a faktů ruská média předkládala spekulace o tom, kdo že by mohl mít „zájem na skandálu s Changošvilim.

Státní kanál Rossija 24 obvinil servery Deutsche Welle a Tagesspiegel ze senzacechtivosti s tím vysvětlením, že „ruská stopa“ je u vraždy „zajímavější“. Moderátor zmíněného ruského kanálu pak o zprávách západních médií prohlásil, že žurnalistika v tomto případě „upadla do konspiračních teorií.

Ruský list Vzgljad německým médiím vyčetl, že propadla senzacechtivosti a v honbě za skandálními odhaleními publikují falešná tvrzní. Která to měla být, neuvedl, zato však vystvětlil, že se víkendovým přílohám německých novin nedostává výbušných témat.

Ačkoliv k ničemu podobnému není nejmenší indicie, v ruských médiích se objevily spekulace o tom, nakolik vražda Changošviliho mohla souviset se zeměmi G-7, nebo se stavbou plynovodu Nord Stream 2, který má vést po dně Baltského moře.  Kanál Rossija 24 se pustil do úvahy, že kancléřka Angela Merkelová na summit G-7 potřebovala „silné argumenty“ k tomu, aby ostatní členské státy přesvědčila o nutnosti znemožnit Rusku návrat do tohoto klubu nejvyspělejších zemí světa. Nejdál zašla ruská zpravodajská agentura  Ru-AN se spekulací o tom, že Spojené státy a některé evropské země případ vraždy jen uměle nafukují, aby jej posléze využily jako záminku k upuštění od stavby zmíněného plynovodu.

Německý server Deutsche Welle se s příkladem ruských manipulací kolem berlínské vraždy obrátil na analytiky z americké společnosti Graphika, odhalující dezinformace v sociálních sítích. Ti potvrdili, že prokremelské dezinformační platformy na nepohodlný obsah reagují nejen urážkami, ale také překrucováním faktů, nejrůznějšími nařčeními, odváděním pozornosti či dokonce zastrašováním.