Cvičení jednotek NATO Steadfast Defender 2024, které potrvá do května, se má zapojit přibližně 90 tisíc vojáků. FOTO: Ministerstvo obrany Spojeného království / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo obrany Spojeného království / se souhlasem
Dva prezidenti pobaltských států vyzvali spojence, aby se více připravili na možnou válku s Ruskem. Navrhují zvážit vše od vrácení branné povinnosti až po výrazné zvýšení vojenských výdajů. Od začátku války na Ukrajině se spekuluje o možném útoku Ruské federace na Severoatlantickou alianci.
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs řekl podle ukrajinské agentury UNIAN deníku Financial Times, že evropské země se musí vrátit na „úroveň výdajů z dob studené války“ a diskutovat o návratu povinné vojenské služby, aby se zvýšil početní stav obranných sil. Samotné Lotyško už přijalo zákon o službě obrany státu vloni. Povinnou vojenskou službu obnovilo po 16 letech. Týká se mužů ve věku od 18 do 27 let a povinně začala od Nového roku 2024.
„Stalo se tak ze dvou důvodů. Za prvé, snaha vycvičit více lidí byla opravdu důležitá, protože jsme vstoupili do geopolitických turbulencí. Za druhé, v mnoha našich zemích existuje obrovský demografický problém,“ komentoval Rinkēvičs návrat Lotyšska k vojenské službě.
Vojenští velitelé podle něj dávají přednost plně profesionalizovaným silám a povinná služba může být nepopulární, ale ozbrojené síly v celé Evropě se potýkají s problémy při náboru. Branná povinnost by tedy pomohla vytvořit schopnější záložní síly, které by odstrašily Rusko. „Nikdo nechce jít do války. Problémem však je, že nikdo také nechce být napaden. A nikdo nechce, aby se to stalo,“ zdůraznil lotyšský prezident.
Estonský prezident Alar Karis naopak navrhuje zvážit zavedení zvláštní daně na financování vojenských nákupů. Podle jeho názoru by Evropa měla usilovat o dosažení obranných výdajů USA, což by odpovídalo zdvojnásobení současné úrovně.
Na začátku roku německý Bild napsal, že Bundeswehr zvažuje scénář ruské agrese proti členským státům již v příštích letech. Zejména se očekávají hybridní útoky ze strany Ruské federace již v letošním roce.
O možném útoku Ruska na NATO se debatuje minimálně od začátku války na Ukrajině. Obavy po zveřejnění scénáře Bundeswehru potvrdila i estonská premiérka Kaja Kallasová. „Naše rozvědka odhaduje, že útok může přijít v rozmezí tří až pěti let, a opravdu záleží na tom, jak budeme jednotní v našem postoji k Ukrajině,“ prohlásila v rozhovoru pro deník The Times.
Horizont pěti let zmínil v lednu letošního roku i německý ministr obrany Boris Pistorius, když prohlásil, že Rusko by mohlo napadnout NATO za 5 až 8 let. „Výhrůžky z Kremlu slyšíme téměř každý den, takže musíme počítat s tím, že Vladimir Putin může jednoho dne zaútočit i na některou ze zemí NATO,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro německý list Der Tagesspiegel.
Jeho slova přišla jen den po tom, co předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, řekl, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na to, že v příštích dvaceti letech může dojít k totální válce s Ruskem. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se (v NATO, pozn. red.) připravujeme na konflikt s Ruskem,“ dodal.
