Počet extrémně horkých dnů rychle roste, vedra mohou negativně ovlivnit zdraví

Ilustrační foto (AdobeStock)

Ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

Velká analýza zastřešená britskou BBC poukazuje na to, jak rychle se naše planeta ohřívá. Výzkum ukázal, že za poslední roky se ve světě zdvojnásobil počet dnů, kdy na některých místech denní teploty překračují hranici 50 °C. A i když jsou tyto „výhně“ aktuálně především na Arabském poloostrově, vědci varovali, že podnebí se velmi rychle otepluje i v Evropě. A že extrémně vysoké teploty mohou mít silný negativní vliv nejen na naše zdraví, ale například také na budovy, dopravu či energetickou soustavu.

Nejenže se počet dnů, kdy teploty stoupají nad 50 °C, od 80. let minulého století do současnosti zdvojnásobil, analýza také upozorňuje, že se tato extrémní vedra nyní objevují i v dalších částech Země, což podle BBC představuje bezprecedentní výzvu pro naše zdraví i způsob života. Globální oteplování a klimatickou změnu ukazují i statistiky zatímco mezi lety 1980 až 2009 bylo dnů s teplotami přes 50 °C v průměru čtrnáct za rok, v uplynulé dekádě (2010 až 2019) bylo takových dnů šestadvacet.

Miloš Zeman s Vladimirem Putinem (ČTK)

Spolu s tím ve stejném časovém úseku přibylo i dnů s teplotami přes 45 °C , a to o dva týdny ročně. „Tento nárůst lze stoprocentně připsat na vrub spalování fosilních paliv,“ má jasno Friederike Ottová, zástupkyně ředitele Institutu enviromentálních změn Oxfordské univerzity. Extrémní vedra mohou být smrtelná pro člověka, živočichy i rostliny a mohou způsobit závažné problémy v budovách, na silnicích či na elektrickém vedení.

„Padesátková“ vedra se týkají především částí Středního východu a Perského zálivu. Ale tabulky s teplotními rekordy se letos v létě přepisovaly na jiných místech. V Itálii meteorologové naměřili 48,8 °C, v Kanadě dokonce ještě o osm desetin stupně více. A vědci tak varovali, že oblastí s denními teplotami přes 50 °C bude přibývat, pokud nesnížíme emise vznikající spalováním fosilních paliv. „Musíme jednat rychle. Čím dříve tyto emise snížíme, tím lépe na tom všichni budeme,“ nabádá Sihan Liová, výzkumnice rovněž z univerzity v Oxfordu.

FORUM 24 (archiv)

Analýza BBC ovšem také odhalila, že v minulé dekádě  maximální teploty globálně stouply o půl stupně Celsia v porovnání s dlouhodobými průměry mezi lety 1980 až 2009. Jsou ale regiony, kde se otepluje ještě rychleji. Třeba ve východní Evropě nebo v Brazílii byl růst maximálních teplot přes jeden stupeň Celsia, v arktických oblastech a na Středním východě dokonce přes dva stupně. Vědci tak apelují na vrcholné politiky celého světa, aby urychleně konali a na listopadovém summitu OSN v Glasgow přistoupili na dohody o dalším snižování emisí. Ty mají omezit postup globálního oteplování.

BBC zveřejněním této analýzy startuje cyklus dokumentů Život v 50 °C, který se zaměří na to, jak extrémní vedra zasahují do životů lidí na celém světě. Teploty i pod padesáti stupni či vysoká vlhkost přitom můžou také způsobit závažné zdravotní problémy. Pokud bude globální oteplování pokračovat stejným tempem jako doposud, do roku 2100 bude podle analýzy Rutgers University na Zemi až 1,2 miliardy lidí, kteří budou žít v „tepelně stresujících“ podmínkách. Nyní je to asi čtvrtina tohoto počtu. Častější mají být také sucha či lesní požáry. Klimatické změny jsou také jedním z hlavních motorů stojících za rozšiřováním pouští.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]