„Myjte si ruce a pořiďte si masku. Bůh žehnej Americe!“ radí a zvolává tento propagátor připravenosti. FOTO: Youtube
FOTO: Youtube
Spojené státy zažívají po krátkém poklesu denního nárůstu nově diagnostikovaných případů nového koronaviru opětovný vzestup. Čísla rostou už od druhé poloviny června a v posledních dnech průměrný denní přírůstek přesáhl hodnoty z předchozího vrcholu na přelomu dubna a května. Tehdy umíraly na COVID-19 denně tři tisícovky Američanů, ale těmto číslům se USA zatím naštěstí neblíží. Přesto je rostoucí počet diagnostikovaných znepokojivý.
Druhá vlna, nebo pořád ta první
Většina států USA už za sebou má karanténní opatření různé intenzity, která měla i zde výrazně negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Většina guvernérů se tak rozhodla pro jejich uvolňování a to i navzdory tomu, že dle doporučení Centra pro zvládání a prevenci nemocí (Center for Disease Control and Prevention) tomu měl přecházet setrvalý pokles nově diagnostikovaných případů, k němuž v mnoha státech nedošlo.
V dubnu, kdy byla situace zatím nejhorší jak co do počtu nových případů, tak denního průměrů úmrtí, byla silně zasažena jen malá část států. Asi třetina všech mrtvých byla jen ze dvou z nich, New Jersey a New Yorku. Vedení mnohých států tak pod dojmem relativně nízkých, byť stabilně rostoucích čísel, chtělo opatření uvolnit co nejrychleji. Současná situace tak není druhou vlnou, ale jinde probíhající vlnou první.
Co bude s ekonomikou
V květnu a červnu podle Kanceláře pro statistiky zaměstnanosti (Bureau of Labor Statistics) dokázal pracovní trh navzdory prognózám umazat část ztrát pracovních pozic. Sice se především jednalo o pracovníky, kteří byli posláni na nucené volno, ale i tak nezaměstnanost klesla z téměř čtrnácti a půl procent na o desetinku více než jedenáct. Ekonomové tak rychlé zotavování nečekali.
Teď je ale otázka, co s pozitivním vývojem udělá znovuzavádění plošných karanténních opatření ve velkých státech, jako jsou Florida, Kalifornie a Texas. Hlubší ekonomický propad by byl samozřejmě špatnou zprávou i pro globální trhy a světovou ekonomiku jako celek. Vleklá ekonomická krize by pak měla ničivé následky pro prezidentovy šance na znovuzvolení a ten i proto tlačí na co nejrychlejší uvolnění; naposledy na bezpodmínečné otevření všech škol na podzim.
Smrtnost klesá
Jednou dobrou zprávou je, že průměrný počet denních úmrtí zatím nenásledoval prudce rostoucí křivku nově diagnostikovaných případů. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, není jednoznačná. Faktorů je více, ale jejich relativní význam momentálně s jistotou nikdo říci neumí. Nejpesimističtější, ale bohužel ne úplně nepravděpodobný, scénář je, že počet mrtvých bude počet případů následovat s určitým zpožděním, ale je nevyhnutelný.
Vyšší počet tragických případů sice bezpochyby přijde, ale podle některých by nemusel nutně dosáhnout těch nejhorších čísel z dubna. Důvodem může být to, že průměrný věk nakažených je nižší. Na Floridě například klesl z asi 65 let na 35 let. Roste tak počet těch, kteří nemají vážné příznaky. Zároveň zatím nikde v nových ohniscích nákazy nedošlo k zahlcení nemocnic tak, jako tomu bylo v New Yorku. Houston v Texasu a některé okresy v Tennessee a Mississippi k tomu ale nemají daleko.
Pro virus jsme lepší naživu
Poslední a suverénně nejlepší možnost pak je, že se virus začal chovat z evolučního hlediska „rozumněji“. Zabíjet hostitele ve velkém počtu není pro šíření viru ta nejlepší strategie. Proto například tzv. asijská chřipka, na kterou na konci 50. let v USA zemřelo asi 116 tisíc lidí, zmutovala do méně nebezpečné podoby a virus, který ji způsoboval, se zařadil mezi běžné chřipkové kmeny.
Mimochodem, vzhledem k populaci jde o ekvivalent asi dvou set tisíc úmrtí v dnešních Spojených státech. Pesimisté ale namítají, že na tak radikální proměnu viru je zatím ještě brzy. Přesto by byl i pohyb tímto směrem dobrou zprávou, protože to zatím nevypadá, že by se nový koronavirus chystal někam zmizet.
Politika, volby a konspirace
Velkým problémem je i to, že Ameriku čekají na podzim prezidentské volby, v nichž Donal Trump obhajuje svůj mandát. Z koronaviru se v dnešní vypjaté politické atmosféře stalo politické téma. A to bohužel neplatí ani tak o finanční pomoci ekonomicky zasaženým skupinám obyvatel, o kterou se právem přeme u nás. Politickým sporem se stala nemoc samotná. Jen dvě pětiny republikánů jsou přesvědčeny, že je koronavirus nebezpečnější než běžná chřipka.
Ještě horší pak je, že celých 44 % republikánů věří, že Bill Gates chce vakcinaci proti novému viru využít k implantaci mikročipů, které budou Američany sledovat na každém kroku. Mezi demokraty si tato konspirační teorie získala jen pětinu lidí. Koronavirus tak krom tragických obětí na životech plně odhaluje, že voliči dvou hlavní stran žijí ve dvou odlišných vesmírech.
