Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Na konci roku se zpravidla uzavírá množství statistik a analýz. Mimo neveselý pohled na narůstající cifry, značící pozitivní případy koronaviru ve světě, můžeme sledovat i další statistiku dokládající jiný smutný fakt. Jak uvádí Rádio Svobodná Evropa, téměř tři stovky uvězněných novinářů bourají svým počtem celosvětové rekordy uplynulých let.
Informaci přinesl Výbor pro ochranu novinářů ve zprávě z 9. prosince, kde mj. uvádí, že rok 2021 byl pro obránce svobody tisku „obzvlášť ponurý“.
Více uvězněných, méně mrtvých
Loni bylo ve věznicích celkem 280 novinářů, tento rok je to o třináct víc. Jedná se o šestý rok v řadě, kdy sčítání zaznamenalo alespoň 250 uvězněných redaktorů.
Ač statistika s číslem 293 ukazuje na rekordní počet novinářů za mřížemi světových věznic, současně v porovnání s rokem předešlým dokládá nepatrné snížení násilného zabití osob živících se žurnalistikou. K 1. prosinci 2021 bylo zavražděno 19 novinářů odplatou za jejich práci, což je o tři méně, než bylo za celý rok 2020. Osmnáct dalších zemřelo za okolností, jež nebyly příliš jasné na to, aby je bylo možné zařadit do analýzy. Nabízí se otázka, v jakých zemích a za jakých okolností jsou novináři vystaveni nebezpečí vězení nebo smrti.
Informování z válečných zón či pokrývání protestů a pouličních střetů bývá pro novináře často smrtící zkušeností. V čele států řadících se mezi ty, jež jsou pro novináře vyloženě nebezpečné, je bezpochyby Čína společně s dalšími totalitními zeměmi. Čína zůstává třetím rokem po sobě nejhorším vězněm žurnalistů na světě. Z celkového počtu novinářů ve věznicích je skoro každý šestý držen za mřížemi těch čínských. Druhou příčku v politováníhodném pořadí obsadil Myanmar. Vedoucí pětici uzavírá Egypt, Vietnam a Bělorusko.
Jediný evropský stát ze zmíněné pětice navýšil své skóre deseti vězňů z minulého roku téměř o dvojnásobek, a to na 19. Jedná se o nejvyšší počet od roku 1992, kdy Výbor pro ochranu novinářů začal tyto počty sledovat.
Případ Protasevič
Nejen českými médii hojně zarezonoval případ Romana Protaseviče, běloruského opozičního novináře, jenž byl v květnu tohoto roku zatčen policií na letišti v Minsku. Právě tam musel komerční letoun, na jehož palubě seděl Protasevič, svou plánovanou trasu z Athén do litevského Vilniusu přerušit a nuceně přistát.
Opoziční novinář a blogger čelí obvinění z podílu na občanských nepokojích, které následovaly po sporných prezidentských volbách v srpnu minulého roku. Aktuálně je bývalý šéfredaktor protivládního serveru NEXTA společně se svou partnerkou v domácím vězení. V Polsku mezitím vypovídal šéf letového provozu, který přiměl letadlo kvůli údajné bombě na palubě přistát. Jak vypověděl, k činu ho donutil agent běloruské tajné policie KGB.
Malý prostor pro optimismus
Hodnocení si podle údajů ve zprávě zlepšil někdejší nejhorší žalářník novinářů na světě, Turecko, a to se současnými 18 vězni. K momentální šesté pozici v rámci světového srovnání pomohlo Istanbulu propuštění dvou desítek vězňů v minulém roce. Podobný akt pomohl v cestě na nižší příčky i Saúdské Arábii.
Výbor pro ochranu novinářů zmiňuje krize epidemiologické a klimatické jako témata, o něž se svět z logických důvodů primárně v uplynulém roce zajímal. Právě této skutečnosti si měly být vědomy i represivní vlády, které situace, kdy se svět méně zajímá o porušování lidských práv, využily.
„V takovém smutném roce pro svobodu projevu ponechává tento druh netolerance jen malý prostor pro optimismus v podobě víry v to, že počet uvězněných novinářů přestane v dohledné době bourat rekordy,“ uvedl zmíněný výbor.
