
Soudruh se sovětskou vlajkou FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24
FOTO: Jenny Nowak / FORUM 24

REPORTÁŽ / Na veřejném shromáždění s názvem Česko proti válce konaném ve čtvrtek 8. května byly k vidění i vlajky Ruské federace, země, která rozpoutala a stále přitvrzuje válečný teror na Ukrajině. Účastníky u příležitosti státního svátku 8. května, Dne vítězství nad nacismem, svolal Jindřich Rajchl (PRO). Šlo o společnou akci jejich nepřiznané volební čtyřkoalice, a sice SPD Tomia Okamury, Trikolory a komunistů schovaných za název Stačilo!. Volalo se po míru a nadávalo Ukrajincům.
Prostor je špatně ozvučený. Na okrajích poměrně řídce zaplněného náměstí, podle policejního odhadu jsou tu asi 4000 lidí, není rozumět už skoro ani slovo. Možná to ale až tak nevadí, protože střídající se řečníci povídají v podstatě totéž, co už všichni známe nazpaměť. Prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala, ministryně Jana Černochová a ještě nějací další musejí být potrestáni, protože prý zatahují Česko do války, rozdmýchávají válku a nechtějí mír. My chceme mír. Skandujte!
Kolem šel Ševčík
Tomio Okamura v úvodním přivítání účastníků nepřekvapivě hovoří o údajně nutné výměně vlády a kritizuje výdaje na zbrojení. Předseda PRO Jindřich Rajchl slibuje, že až to v České republice povedou oni, bude občanům navrácena čest. Jestli se návrat cti uskuteční tím, že přestaneme pomáhat napadeným proti agresorům, neupřesnil. Miroslav Ševčík, sesazený děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, možná šel zase jen náhodou kolem, jak tvrdil o své účasti na proruské demonstraci roku 2023 na Václavském náměstí. Tady se ale aspoň nepral. Je se ostře pustil do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Což v davu vzbudilo hlasitý souhlasný povyk.
Směsice účastníků je pestrá. Najdeme tu oplackované „občany v odporu“, fanoušky kapely Ortel, „neočkované bojovníky“ proti covidu, kterým jistě libě zněla slova šéfky Trikolory Zuzany Majerové o strašení covidem a jeho že prý „zázračném“ zmizení. Jsou tu občané ověšení černo-oranžově pruhovanými svatojiřskými stužkami, která už dávno symbolizuje Putinovu agresi, mladý muž zabalený v rudé vlajce se srpem a kladivem, jiní zase s ruskými vlajkami nad hlavou. Jeden pán nápisem na triku sděluje, že čte Vidláka.
To nejsou ženy, ale krávy
Pozoruhodným zjištěním je, že značná část odpůrců Ukrajiny a české pomoci této těžce zkoušené zemi je poměrně odpudivě sprostých. Pěkně udržovaný pán mezi padesátkou a šedesátkou povykuje na mladé ukrajinské aktivistky s protiputinovským nápisem: „Vy to musíte dělat, protože jste tak hnusné, že by na vás žádný chlap nevlez.“ Na dotaz, zda opravdu pokládá za vhodné se na veřejnosti takto vyjadřovat k ženám, odpoví: „To nejsou ženy, ale krávy.“
Na okraji náměstí rozvinuli podporovatelé Ukrajiny a odpůrci proruských sil v Česku obří mnohametrový transparent s nápisem „5. kolono, jste banda kolaborantských zmetků“. Jakýsi mladík, asi 25letý, se pokouší tento fakt glosovat, ale moc mu to nejde. Zní to nějak jako: „Tvole, m*dky zp*čený, vyje*anci vy*daní, vy*čenci… todlencto!!!“
Názorové střety se odehrávají hlavně u petičního stánku, kde skupina občanů nabízí k podpisu petici za navýšení financí na zbrojení a na lepší obranyschopnost České republiky. U stánku totiž vlají ukrajinské vlajky a v textu petice se mj. píše: „Dále žádáme o maximální podporu zbrojní pomoci Ukrajině, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Ukrajina totiž bojuje i za nás a bohužel k tomu nemá dostatek munice a zbraní.“
Na opačném konci náměstí vypukla krátká rvačka o protestní transparent, který se jeden z příznivců pořadatelů pokusil vytrhnout odpůrkyni z rukou. Papír skončil na dva kusy, oba účastníci se navzájem shodili na zem. Policie situaci bleskově zvládla.
Vím to z internetu
Paní důchodového věku rozhořčeně opakuje proruské narativy. Zelenskyj je šašek a žebrák. Ukrajina je podle jejích slov „hnusná země“, na kterou ona nechce přispívat ani korunou. Na dotaz ohledně bombardovaného hřiště a mrtvých ukrajinských dětí odpoví, že to všechno bylo jen nahrané. Věří tomu prý jen „vymytí hlupáci“. Hned na to řekne, že na tom hřišti byl sklad zbraní. Jak to ví? Prý z internetu. Na otázku, jestli i pohřby dětí zavražděných ruskou armádou byly jen „komedie“, odpovídá, že neví. A co Bachmut a jiná rozstřílená, se zemí srovnaná ukrajinská města? Odpověď: „Vždyť se mohli evakuovat.“ Námitka: „Ale to bylo jejich město, kde normálně žili.“ Odpověď: „To já nevím.“ Co ví jistě, je, že volí Okamuru. Nebo Rajchla.
Z pódia zní nahraná zdravice Miloše Zemana. Nepřekvapí. Kde vyvře dost odpudivého proruského kalu, tam se bývalá hlava státu, byť třeba jen na dálku, objeví.
K zázemí pořadatelů spěchá Jaroslava Obermaierová, stále obsazovaná herečka, která se ještě nedávno obávala, že bude trpět hladem, a veřejně hovořila o sebevraždě kvůli cenám plynu. Dotaz, zda už má aspoň na brambory, jak v předešlých vyjádřeních doufala, padnout nestačí. Její doprovod už ji rychle manévruje mezi její věrné, se kterými nedemonstruje poprvé. Škoda. Třeba by se paní Obermeierová chtěla přidat ke klubu čtenářů Tomiových „slevových letáků“. Ti jsou v početné řadě usazení jako na bidýlku u Husova pomníku a pozorně pročítají, jak levné máslo, brambory a další věci budou pro ně na mítinku SPD k zakoupení. Na druhé straně letáku, k nerozeznání od toho z řetězců, se pak skví nabídka předvolebních slibů. Ty už nejsou jen laciné, ty nestojí za nic.
A nad tím vším se tyčí Mistr Jan Hus, ten, který pro svá slova „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do smrti“ skutečně položil život. Možná je dobře, že je jen kamenný.