Pod Rusnokovým vedením toho ČNB hodně odmakala a odvedla tak velký kus práce za nastupujícího guvernéra Michla

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok  (Česká národní banka / se souhlasem)

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok | FOTO: Česká národní banka / se souhlasem

Bankovní rada České národní banky na svém posledním měnově-politickém jednání ve stávajícím složení pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka výrazným způsobem zvedla své úrokové sazby. Základní sazbu navýšila o 1,25 procentního bodu na rovných 7 procent. Rusnok a další dva členové bankovní rady Tomáš Nidetzký a Vojtěch Benda, kteří z rady odcházejí, tak, dá se říct, na závěr svého mandátu udělali pěknou tečku. Velkou otázkou ovšem je, jakým způsobem na ni naváže bankovní rada v novém složení a guvernér Aleš Michl, který do čela centrální banky nastoupí 1. července i jak vysoké navyšování sazeb bude dále potřeba.

Když bankovní rada v květnu zvedala úrokové sazby naposledy, navýšila základní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Nyní přistoupila k navýšení o dost citelnějšímu, a to o 1,25 procentního bodu na 7 procent. Je však pravda, že takové zvýšení bylo celkově spíše očekávané, a nejde proto o žádné velké překvapení.

Andrej Babiš (ANO) (Hnutí ANO / se souhlasem)

Na druhou stranu je nutné uznat, že je výrazné a nedá se příliš předpokládat, že by bankovní rada v novém složení sazby zvedala podobně razantně. Lze naopak čekat, že takového vysokého navýšení sazeb už dlouho nebudeme svědky, a je rozhodně dobře, že k němu Jiří Rusnok a spol. přistoupili.

Situace ovšem může být i taková, že další mohutné navýšení sazeb už zkrátka nebude potřeba, a bankovní rada pod vedením Aleše Michla, do které nově přichází Eva Zamrazilová, Jan Frait a Karina Kubelková, už úrokové sazby nebude muset tak výrazně zvedat.

Samozřejmě klíčové je, jak se bude nadále vyvíjet inflace. Ta květnová byla meziročně 16 procent a obecně panuje shoda na tom, že ještě poroste. Jiří Rusnok už v květnu prohlásil, že kdyby Česká národní banka úrokové sazby nezvyšovala, inflace by dosáhla úrovně minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl na 30 korunách za euro.

V rozhovoru pro časopis Bankovnictví tento svůj dřívější výrok okomentoval takto: „Byl to můj čistě intuitivní odhad. Vycházím z jednoduché úvahy. Pokud by ČNB od loňského června nezvyšovala sazby, kurz koruny by vypadal jinak. To si nedělejme iluzi. Nakonec to vidíme i u našich sousedů. Koruna je víceméně stabilní. S minimálními pohyby se držíme na nějaké úrovni, která se stabilizovala po opuštění kurzového závazku. To je první věc, která by měla na inflaci zásadní dopad,“ zdůraznil Rusnok a posléze dodal: „Troufám si říct, že kdybychom nedělali nic, tak inflační očekávání budou daleko uvolněnější, než jsou dnes. Tudíž i ten tlak na růst cen by byl mnohem větší. Bylo to ale z mé strany čistě hypotetické a spekulativní vyjádření.“

Aleš Michl (ČTK/Deml Ondřej)

Další věc je, kdy se inflace už konečně začne snižovat. V uvedeném rozhovoru Rusnok na otázku, zda naše ekonomika sklidí plody toho, že ČNB začala zvyšovat sazby jako jedna z prvních bank, odpověděl: „Doufám, že ano. To, že jsme inflaci začali krotit brzy a celkem svižně v kombinaci s tím, že zažíváme inflační vlnu ostřeji, je podle mě důvod pro to, aby u nás také dříve skončila. Je to ale podmíněno vývojem. Pokud se objeví neočekávané, nepříznivé faktory, které budou specificky dopadat více na nás než na někoho jiného, tak se návrat k normální inflaci zpozdí.“

Je pravda, že nově složená bankovní rada může mít do určité míry to štěstí, že za ni tu hlavní práci udělala rada pod Rusnokovým vedením. Tomáš Nidetzký to ostatně zmínil v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg. „Většinu výrazného zvyšování sazeb už jsme odvedli,“ řekl a dodal: „Přeji si a doufám, že brzy dojde ke zvolnění inflace a že noví kolegové v bankovní radě budou moci začít sazby snižovat.“

Na druhou stranu v květnu zveřejněná prognóza ČNB nabádá zvednout sazby mírně nad 8 procent, a to v té době byla inflace nižší, než je dnes, a základní sazba je i po aktuálním navýšení jen 7 procent; takže to vypadá, že bez nějakého dalšího zvedání úrokových měr se stále ještě spíše neobejdeme.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]