Zatčení bývalého náměstka rozvědky Zdeňka Blahuta provázejí podezřelé okolnosti. Tuto kauzu se silným politickým podtextem rozjel Radek Musílek, který byl do tajné služby dosazen jako člověk blízký Andreji Babišovi. Jemu také hraje nejvíce do karet a zároveň oslabuje Hamáčkova kritika Milana Chovance.

Vrchní státní zastupitelství v Praze sdělilo serveru iDNES, že Městské státní zastupitelství v Praze zahájilo pod jeho dozorem trestní stíhání Zdeňka Blahuta pro „zločiny podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby“. Bývalý první náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), jinak též civilní rozvědky, byl zadržen a vyslýchán, proběhly u něj domovní prohlídky.

Fake news o zadržení Chovance

Tento případ, v němž se mísí zájmy předsedy vlády s údajnou hospodářskou kriminalitou některých příslušníků ÚZSI, byl zahájen mediální dezinformací. Server iDNES z mediální stáje Agrofertu doprovodil zprávu o Blahutově stíhání fake news o zadržení exministra vnitra Milana Chovance a bývalého ředitele ÚZSI Jiřího Šaška.

Tyto spekulace se neprokázaly. Zadržení osobně popřeli Chovanec i Šašek, policie je ani nekontaktovala. Zdroje blízké vyšetřování ve spolupráci se spřízněnými novináři použily starší model olomoucké policejní kauzy Vidkun. Tehdy byl zpočátku do případu mediálně zakomponován Ivan Langer, aniž byl následně z něčeho obviněn.

Chovancovo vtažení do příběhu má jistou logiku, jelikož Blahuta do rozvědky přivedl ještě jako ministr vnitra. Vědomé vypouštění dezinformací s cílem zvýšit mediální rating případu ovšem snižuje jeho věrohodnost na samém počátku.

Případ vede městský státní zástupce a bývalý novinář Mladé fronty DNES Ondřej Štastný. Unie státních zástupců, jejímž je současně mluvčím, má blízko k pražské vrchní žalobkyni Lence Bradáčové, která tuto kauzu veřejně komentuje. Snad je to jen náhoda, že nepotvrzené spekulace o zatčení Milana Chovance unikly právě do tohoto deníku.

Šťastný se už v červnu zviditelnil jiným citlivým případem. Znovuotevřenou kauzu únosu Andreje Babiše mladšího na Krym uzavřel pouhým návrhem na kázeňské přestupky dvou policistů, kteří loni tento případ, oznámený samotným juniorem, odložili.

Podivná kauza cesty údajně těžce nemocného syna předsedy vlády do nebezpečných oblastí Krymu a Donbasu v doprovodu ruského „ošetřovatele“, se kterým neměl nejlepší vztahy, tak byla už podruhé a definitivně zametena pod koberec, aniž byl její oznamovatel osobně vyslechnut. Tento postup je podle některých kritiků z oboru procesně velmi nestandardní.

Babišův muž z kauzy Unipetrol

Sporná je i aféra civilní rozvědky. Na jejím počátku stálo trestní oznámení Radka Musílka, který loni v únoru vystřídal Blahuta na postu prvního náměstka ředitele ÚZSI.

Musílek je považovaný za Babišova muže. V minulosti spolu komunikovali kvůli privatizaci chemického gigantu Unipetrolu. Tuto transakci, na které měl majitel Agrofertu eminentní zájem, provázelo podezření z obří korupce. Babišovy nadstandardní kontakty na Stanislava Grosse byly v této souvislosti propírány i v polském sejmu a krakovskou prokuraturou.

Musílek dříve pracoval v BIS a poté v civilní rozvědce, přičemž sběru informací o Unipetrolu se věnoval v obou službách. Do vedení ÚZSI nastoupil v době čistek prováděných první vládou Andreje Babiše v demisi, které postupně vedly k výměně všech významnějších policejních funkcionářů.

Jelikož Musílkovo trestní oznámení zasáhlo i ředitele rozvědky Jiřího Šaška, který musel později rezignovat, už tehdy se spekulovalo o tom, že míří na jeho post, případně do čela ještě lukrativnější tajné služby BIS. To se mu sice nepodařilo, ale jím zažehnutá kauza nyní ožívá znovu a v jiných kulisách.

Obří skandál v MF DNES

Celou aféru rozehrála loni na jaře Mladá fronta DNES (26. 3. 2018, „Rozvědka má obří skandál“). Babišův deník přinesl exkluzivní informace, že inspekce ÚZSI, která k tomu má s výjimkou Nejvyššího kontrolního úřadu jediná kompetence, vyšetřuje podezření, že z této tajné služby údajně odtekly stovky milionů korun.

Jelikož vyšetřování probíhá v utajeném režimu, je dodnes složité rozlišit, co jsou záměrně vypouštěné spekulace a co stojí za reálným podezřením z porušení zákona. Kauzu začala šetřit i policie pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (dnes ministr obrany), do jehož gesce spadá ÚZSI, okamžitě postavil ředitele Šaška mimo službu.

Šumanův zdroj?

Klíčovým průvodním jevem skandálu, doprovázeného dalšími úniky do Babišových deníků, byla neskrývaná premiérova zášť vůči ÚZSI. Podezírá rozvědku, že stála za anonymní twitterovou skupinou Julia Šumana, která zveřejnila velmi závažná a nevyvrácená odhalení týkající se Andreje Babiše: Ovlivňování vlastních médií v boji proti konkurenci, manipulaci se živým policejním spisem, „klekání“ na nepohodlné firmy atd.

„Takové informace mám už delší čas, že se tam dějí podivné věci vůči mé osobě. Určitě se to nedělá oficiálně,“ tvrdil Babiš už v květnu 2017. Rozvědka má podle něj „údajně nějakou spolupráci s agenturou z Plzně. Je to řízeno panem Chovancem“.

Inspekce prověřovala kromě hospodaření i tuto stopu, přičemž ředitel Šašek podobné spekulace důrazně odmítal. „To, co je nám nesmyslně podsouváno, nikdy ÚZSI pod mým vedením nedělal a nikdy ani dělat nebude. A ani nesmí,“ uvedl tehdy ve svém prohlášení.

Kauza pokračovala i po nástupu ministra vnitra Jana Hamáčka, který dostal k dispozici závěry inspekce. V téže době přišla Mladá fronta DNES (3. 9. 2018, „Podivné vyšetřování v rozvědce“) s dalším odhalením, že vyšetřování dosud neskončilo. Údajně z toho důvodu, že se závěry inspektorů nesouhlasil původní zdroj případu Radek Musílek, tehdy pověřený vedením rozvědky.

Inspekce údajně navrhla pouze kázeňské potrestání několika lidí, protože pochybení nebyla tak závažná, aby byl někdo obviněn z trestného činu. To se Musílkovi, který později po nástupu nového ředitele Marka Šimandla z rozvědky odešel, nelíbilo. Jak se nyní ukazuje, konečně dosáhl svého.

Blahut obvinění odmítal

Zdeněk Blahut letos v únoru v rozhovoru pro server Ekonomický deník (6. 2. 2019) odmítl všechny mediálně propírané informace jako smyšlené. Podle něj měly posloužit k pokusu o ovládnutí civilní rozvědky. Rezolutně odmítl i nařčení, že se angažovala v nahrávkách Julia Šumana.

„Nemohli bychom to dělat i z toho důvodu, že bychom ohrozili celý úřad. Neumím si představit, že by se někdo pokusil něco podobného po nás chtít a služba by to udělala. V životě se to nestalo,“ prohlásil. Taková aktivita by se podle něj zcela jistě prozradila.

Zpochybnil i obvinění z nezákonně vyvedených stomilionových částek do zahraničí. „Ta částka údajné škody je dramaticky přemrštěná, lidé, kteří znají rozpočty, se tomu musí smát. ÚZSI jako zpravodajská služba samozřejmě akce v zahraničí dělá, o nich ale, kam směřují a kolik stojí, konkrétně mluvit nemůžu,“ řekl Blahut.

Dodal i pravděpodobný důvod tohoto šetření: „Musílek, který měl za úkol zjistit, že ÚZSI stojí za Šumanem a zhruba po měsíci se mu to nepodařilo, nemohl přijít za Babišem a říct mu: Oni to tam dělali dobře,“ míní.

Náhodné časové souvislosti?

Nyní se situace posunula, ovšem okolnosti zadržení Blahuta jsou podezřelé. Kauza se mediálně otvírá v době, kdy má padnout rozhodnutí o obžalobách v případu Čapí hnízdo. Je to vítaná nahrávka Andreji Babišovi rozředit tento citlivý případ poukázáním na údajné nepravosti intrikujícího ministra vnitra Milana Chovance, ačkoli se žádné podezření, že by on i Blahut stáli za Šumanem, neprokázalo.

Ministr vnitra Jan Hamáček, který právě ustál vnitřní tlaky na odchod z vlády, hraje mrtvého brouka. Odkazuje komunikaci na orgány činné v trestním řízení. Zřejmě mu příliš nevadí, že je oslabována pozice jeho nejvýraznějšího vnitřního oponenta Chovance, od počátku zpochybňujícího vládní angažmá ČSSD.

Případ je odstartován v době, kdy se objevily zprávy o konfliktu mezi ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a vedoucími státními zástupci Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou, kterým se nelíbí její návrh zákona o státním zastupitelství. Bradáčová a Zeman by podle něj měli v dohledné době skončit a jmenování nových vedoucích státních zástupců by přešlo pod kontrolu vlády.

Nejedná se v těchto souvislostech o vstřícný krok vůči premiérovi, což by nebylo ze strany špiček státního zastupitelství poprvé? Stačí vzpomenout na střet o policejní reorganizaci, kterou rovněž podporoval exministr Chovanec, nebo na ostudnou likvidaci bývalého ředitele GIBS Michala Murína.

O to větší pozornost je nutné věnovat všem kauzám, které se týkají premiéra Andreje Babiše. Jejich osud je pro následující vývoj mnohem podstatnější než neprůhledná aféra civilní rozvědky, která dostává zelenou k zahlcení mediálního prostoru.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora