Podivný odchod ministra Staňka. Končí stejně neslavně, jako začal

ČTK

Premiér Andrej Babiš a Antonín Staněk | FOTO: ČTK

Když už se zdá, že v kauze vleklé výměny ministra kultury nemůže nic překvapit, znovu je všechno jinak. Zatímco se v éteru objevila tři jména dočasných náhradníků, stal se jím čtvrtý, od něhož se ČSSD okamžitě distancovala. Staněk končí ve funkci stejně neslavně, jako začal.

FB AB

Na téma rezignace ministra Antonína Staňka by se už dala napsat rozsáhlá politologická studie, které by snad nikdo neuvěřil. Nejenže není dva a půl měsíce po rezignačním dopisu kvůli prezidentově protiústavní „stávce“ známo jméno jeho nástupce, ale do posledních minut nebylo jasné ani to, kdo ho nahradí během srpnové vládní dovolené.

Buď jde o zdařilou a sofistikovaně promyšlenou strategii se zatím neznámým cílem a řadou vypouštěných zastíracích manévrů, nebo o pokleslou improvizaci, dokládající zmar současných poměrů. Při podrobnějším pohledu na jednotlivé aktéry bude spíše platit to druhé.

Nemám se za co stydět

Tento příběh se už vymyká běžnému chápání, což dosvědčuje i poslední ministrův den ve funkci. Staněk uspořádal bilanční tiskovou konferenci s premiérem Babišem, kde se vychválil do nebes. Nemá se za co stydět, předává prý stabilizovaný rezort ve výborné kondici. „Zastavil penězovody a poukázal na nedotknutelné“, za což je hrdý a nic by neudělal jinak.

Pochválil ho i premiér, který současně ocenil jeho náhradníka. „Jsem velice rád, že se pan ministr rozhodl pověřit pana ekonomického náměstka Reného Schreiera,“ uvedl Babiš. Všechno prý funguje, náměstek zatím může s ministryní Schillerovou probírat rozpočet.

O absurditě současných poměrů vypovídá i fakt, že Staněk do poslední chvíle napínal své kolegy v ČSSD, která ho do vlády nominovala. Schreierovo jméno nebylo ještě den předtím ve hře. Babiš původně navrhoval první náměstkyni Kateřinu Kalistovou (ČSSD), která se v rezortu pohybuje dlouhodobě. Proti nebyl ani Jan Hamáček.

Dokonce se objevily úvahy, že za určitých okolností by mohli sociální demokraté Kalistovou akceptovat i jako trvalé řešení. Přes mnohé „nekompromisní“ výroky se už zřejmě smiřují s tím, že oficiální kandidát Michal Šmarda přes Zemana neprojde.

Staňkova pomsta?

Jenže vzápětí se objevila nečekaná mezihra. Babiš zjistil, že pověřit náměstka k řízení rezortu může jen ministr, a dal od svého plánu ruce pryč. Staněk se však zjevně vymkl Hamáčkově kontrole a rejstřík možných nástupců náhle rozšířili jeho političtí náměstci Alois Mačák a Jiří Vzientek, které si přivedl ze severní Moravy. Oba jsou sice rovněž členy ČSSD, ale podle otevřených zdrojů vyvolaly tyto varianty paniku.

Mačák musel v roce 2015 rezignovat z pozice náměstka olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila. Důvodem bylo přijímání finančních darů přesahujících milion korun od několika soukromých firem. Zároveň se „proslavil“ na sociálních sítích úryvky ze svérázné erotické básnické tvorby.

Vzientek zase býval asistentem Petra Rafaje, dnes předsedy antimonopolního úřadu, jehož vyšetřuje policie. Sociální demokracie by nominaci jednoho z těchto dvou mužů brala jako projev Staňkovy svévole a pomsty.

Nepatří k nám

Vyústěním těchto veletočů je volba Reného Schreiera, jehož do úřadu přivedl Staňkův předchůdce Daniel Herman. Rezort kultury náležející podle koaliční smlouvy ČSSD tedy přechodně spravuje člověk, který s ní nemá nic společného. Z jakého titulu může vyjednávat o státním rozpočtu?  Zůstává zatím nezodpovězenou otázkou, zda bylo toto řešení s Hamáčkem konzultováno, nebo pouze oznámeno.

Reakce šéfa ČSSD na Staňkovo rozhodnutí totiž nebyla tak vstřícná a optimistická jako Babišova, od Schreiera se odtáhl. „Je to rozhodnutí pana ministra, věřím, že ho má opřené o služební zákon a další zákonné předpisy. Ústava jasně říká, že ministerstvo vede ministr, už po půlnoci se budeme pohybovat naprosto mimo ústavu,“ prohlásil po tiskové konferenci.

O vzájemném nesouladu svědčí i závěrečný Staňkův výpad, kdy polemizoval s Hamáčkem, že za průtahy kolem jmenování ministra je odpovědný prezident. Zeman prý byl vystaven absurdnímu tlaku. „Je to chyba těch, kteří navrhují někoho, koho prezident nechce,“ pustil se dnes už bývalý ministr do osobitého výkladu Ústavy, čímž jen završil déletrvající odtržení od mateřské strany.

Staňkův konec v čele rezortu je podivný a rozpačitý. Od počátku neskrýval svoje rozhořčení, že musí nedobrovolně odejít, přistoupil na mocenskou partii prezidenta Zemana a ostřelováním ČSSD za sebou pálil mosty. Podle kritiků opouští nekoncepčně řízený a destabilizovaný rezort v nevyjasněném právním vakuu.

Rehabilitace Sýse

Neslavný byl i Staňkův start před rokem v květnu. Do té doby neznámý poslanec a bývalý olomoucký primátor se ve své roli octl zásluhou Jana Hamáčka, který vyšel vstříc moravskému křídlu ČSSD. Ještě před získáním důvěry vlády obhajoval nominaci čelného komunistického ideologa Karla Sýse na státní vyznamenání prezidenta republiky. Zcela přitom pominul jeho „kulturně ideové“ působení v dobách normalizace.

Sýse navrhl komunistický poslanec Leo Luzar a přimluvila se za něj i Unie českých spisovatelů, čítající několik desítek podobně orientovaných autorů, sídlící na stejné adrese jako KSČM v ulici Politických vězňů. Sýs unii předsedá.

repro ČT

„Státní ocenění Sýsovy básnické tvorby by se dalo chápat i jako akt rehabilitace už více než čtvrt století zakazovaného a dehonestovaného básníka a bylo by rovněž i posílením sebedůvěry dnes v Čechách stále embargovaných nezávisle myslících a levicově orientovaných spisovatelů a intelektuálů,“ uvedl místopředseda tohoto spolku komunistických autorů Michal Černík. „Zakazovaný“ Sýs přitom po listopadu 89 vydal kolem třiceti básnických sbírek, satir, překladů, dětských a historických knih.

Staněk se poté zviditelnil na křtu knihy komunistického poslance Miroslava Grebeníčka „Ve znamení kříže“. Tento čelný neostalinista v ní slovníkem 50. let napadá církevní restituce. „Jsme téměř bezmocnými svědky toho, jak se církev stává součástí rozsáhlého vlastnického převratu, který v České republice stále ještě probíhá,“ napsal mimo jiné.

Staňkův odkaz

Antonín Staněk se zapíše jako nejbizarnější ministr kultury v polistopadové historii. Málem přispěl k pádu vlády, podílel se na legitimizaci komunistických autorů, poštval proti sobě tisíce kulturních pracovníků a nevybíravě vypověděl loajalitu straně, která ho nominovala do vlády. Moc slavná bilance to není.

Hamáček však nic neponechává náhodě. Sociální demokracie si uvědomuje, že pokud by vláda padla kvůli obskurnímu Staňkovi, bylo by to nesdělitelné voličům. Proto přechází do ofenzívy, a požaduje další peníze ve státním rozpočtu na programové priority ČSSD. Schillerová je už odmítla. Tady se bude v době vyhrocených vztahů lámat chleba přesvědčivěji a v nejbližších týdnech se ukáže, jakou má skutečně vládní koalice životnost.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republikce.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner