Podle Babiše je Cheb už nyní české Bergamo. Co se tam před rokem dělo?

Karlovarská nemocnice

Záběr z Karlovarské krajské nemocnice. | FOTO: Karlovarská nemocnice

Před rokem do Česka pronikla nákaza koronaviru. O prvních třech nakažených, kteří přicestovali ze severní Itálie, referoval tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Nyní, rok poté, tu máme třetího ministra, 1,2 milionu potvrzených nákaz v zemi a zdravotníky za hranou svých sil. A jasný vzkaz od premiéra: Cheb je už nyní českým Bergamem, při první vlně jedním z nejinfekčnějších měst v Itálii s kolabujícími nemocnicemi. Jak to tam tehdy vypadalo?

„Musíme si uvědomit, že pokud nic neuděláme, tak tady budeme mít Bergamo. A my už ho máme, Cheb je české Bergamo. A pokud ho nechceme mít všude, tak se musíme semknout jak minulý rok v březnu, kdy jsme se báli, protože jsme to Bergamo viděli v televizi,“ řekl v neděli ve vysílání ČT předseda vlády Andrej Babiš. Jenže co tato slova přesně znamenají?

Situace v chebské nemocnici je doopravdy vážná. V nemocnici momentálně fungují pouze tzv. covidária, tedy oddělení určena pro covidové pacienty. Operace jsou zde určeny jen pro neodkladné, akutní případy a ty, jejichž termín lze odsunout, se odkládají až do doby, kdy se situace uklidní.

archiv

Zlom nastal během prosince, kdy narůstaly případy nakažených koronavirem a tím i počty lidí ve vážném stavu, kteří potřebovali hospitalizaci. Bylo jich najednou tolik, že více přicházelo, než odcházelo. A to i přes postupné uzavírání oddělení.

Mezi prvními uzavřela gynekologie a porodnice. Na lůžkách intenzivní péče tu už dávno neleží jen starší lidé, ale i ti, kterým je mezi 20 až 40 lety. Počet výjezdů chebských záchranářů v lednu vzrostl proti minulému roku o 96 procent.

Bergamo, symbol bolesti i naděje
V březnu 2020 se hlavní nemocnice v Bergamu v italské Lombardii stala evropským epicentrem rozvíjející se pandemie. Itálie byla tehdy úplně první zemí na západě, kde koronavirus udeřil. V nejvíce zasažené obci Nembro zemřelo jen mezi březnem a dubnem 2020 téměř 2 % populace.

Po celém Bergamu pacienty v těžkém stavu odvážely sanitky do nemocnice, kde umírali na uzavřených odděleních, kam neměli přístup ani jejich nejbližší příbuzní. Mnoho pohřbů se konalo pouze za přítomnosti kněze a zaměstnance pohřebního ústavu. Rodina, příbuzní, kamarádi na pohřeb kvůli opatřením nesměli, byli v karanténě nebo sami nakažení. Pohřební služby musely zavést dokonce pořadník na pohřby a kremace.

Začátkem března zveřejnil chirurg Daniele Macchini své svědectví. „Případy se množí, a to až do míry 15–20 hospitalizací denně. Výsledky nyní přicházejí jeden po druhém: pozitivní, pozitivní, pozitivní. Pohotovost se zhroutila. Obrazovka počítače ukazuje vždy to samé: horečka, dýchací potíže, kašel, nedostatečná funkce plic. Všechny případy je třeba hospitalizovat.

Některé již potřebují intubovat a přejdou na jednotku intenzivní péče. Pro některé už je pozdě. Intenzivní péče je plná a vytváříme nové. Každý dýchací přístroj má pro nás cenu zlata. Používáme přístroje z operačních sálů, kde pozastavili svou neurgentní činnost, a z operačních sálů se staly nové jednotky intenzivní péče. (…) Všichni jsme vyčerpaní, vidím příznaky vyčerpání i na tvářích, na kterých jsem jej dříve neznal, vidím tu lidi, kteří zůstávají, i když už skončil jejich přesčas,“ popisoval na Facebooku své zkušenosti a apeloval, ať všichni raději zůstanou doma.

Zprávy z nejhůře postižené oblasti se tehdy šířily celým světem. Lidé posílali pozůstalým finanční příspěvky, snažili se pomáhat. V Česku všichni šili roušky, chodili si na nákupy. Itálie z této krizové situace vyšla zasažená silným traumatem, ale silnější.

Jenže právě tady se příběhy loňské a letošní rozcházejí. Rozdíl mezi tehdejší a dnešní krizí tkví podle výzkumů v náladě společnosti. Důvěra českých občanů ve státní aparát je totiž podle únorového výzkumu National Pandemic Alarm (NPA) nejnižší od loňského března.

Odborníci, komentátoři i opoziční politici již několik měsíců upozorňují na to, že vláda své kroky vysvětluje nedostatečně. Prožíváme další lockdown, ale chybějící data naznačují, že neznáme, jakých čísel by měl na konci dosáhnout. Jaký počet nakažených potřebujeme, když čísla neustále stoupají?

Občané jsou dle zmiňovaného výzkumu více skeptičtí k vládě i zaváděným opatřením, což by mohlo vývoj epidemie ještě zhoršit. Tato státní krize tak může mít vliv na další negativní vývoj epidemie.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner