Podle Bublana vznikl ÚSTR jako bič na levici. Připomíná Jakeše, kontruje historik Blažek

repro ČT

Bývalý ministr vnitra a nový člen Rady ÚSTR František Bublan (ČSSD) | FOTO: repro ČT

František Bublan se stal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), přestože chtěl tuto instituci zničit. Dnes tvrdí, že ti, kdo z tohoto důvodu protestovali proti jeho zvolení, mají politické zadání. Historik Petr Blažek se proti Bublanovým výrokům ohradil a přirovnal ho k Miloši Jakešovi.

ČTK

ÚSTR vznikl v roce 2007 jako instituce určená k objasňování totalitních praktik nacismu a komunismu v Československu. Jeho hlavním úkolem bylo otevření archivů Státní bezpečnosti a jejich zpřístupnění vědeckému bádání. Nejvyšším orgánem Ústavu je sedmičlenná Rada ÚSTR volená senátem, která mimo jiné odvolává a jmenuje jeho vedení. Od začátku byl ústav trnem v oku politiků, kteří si žádné důsledné vyrovnání s minulostí nepřáli i proto, že mnozí z nich měli sami máslo na hlavě.

Bublan chtěl ÚSTR zrušit

Nominace bývalého ministra vnitra a do roku 2018 senátora Františka Bublana (ČSSD) do Rady ÚSTR vzbudila kontroverze. Předsedové odborových organizací ÚSTR Miroslav Vodrážka a Petr Blažek poslali senátorům dopis, ve kterém upozorňovali, že patřil k zásadním odpůrcům vzniku ústavu.

„Nepovažujeme za správné, aby byly do veřejných funkcí voleny osoby, které dlouhodobě deklarují odmítavý vztah k instituci, a aby poté zasedaly v placené funkci jako členové jejího nejvyššího vedení,“ uvedli signatáři dopisu a související petice.

Nakonec byl Bublan 44 hlasy ze 74 přítomných senátorů zvolen. Už v roce 2007 se přitom zařadil mezi 57 poslanců ČSSD a KSČM, kteří podali stížnost Ústavnímu soudu s návrhem ÚSTR zrušit, nebo alespoň vypustit z jeho názvu a textu zákona slovo „totalitní“. Údajně proto, že celé zkoumané období 1939 – 1989 nemělo totalitní charakter.

Ústavní soud stížnost zamítl, ale ani poté se jeho odpůrci nevzdávali. Bublan opakovaně avizoval, že se sociální demokracie pokusí ústav zrušit legislativní cestou, „jak to ostatně slibovala v době jeho vzniku“.

Politické zadání? Budu požadovat omluvu

Bublan poskytl rozhovor Českému rozhlasu Plus (30. 7. 2019), kde dostal prostor svoje postoje vysvětlit. Situaci však ještě vyhrotil a svým neústrojným vystoupením plným faktických nepřesností a nepodložených výpadů jenom přilil olej do ohně.

K dopisu svých oponentů uvedl, že mu nepřikládá velký význam. Jde prý o akci několika jednotlivců, kteří jsou stále přesvědčeni, že tehdy měli pravdu. Stále trvá na svém vyjádření, že měli proti němu politické zadání. Od koho je dostali, ale neví, jen dedukuje.

Je možné vypustit do éteru zásadní obvinění, že nějací politici úkolují část zaměstnanců ÚSTR, a ničím je nedoložit? „Je to můj postoj, víc k tomu říkat nebudu. Nějaká kampaň se vytvořila, ale nebyla úspěšná,“ říká Bublan. To tvrdí člověk, jehož veřejně vyslovovaným politickým zadáním bylo zlikvidovat instituci, která se mu nelíbí.

„Nařčení z politického zadání považuji za urážku, a pokud ho pan Bublan nedoloží, budu požadovat omluvu,“ reagoval pro deník FORUM 24 historik Petr Blažek. „Tohle osočení je ničím nepodložené a absurdní. Neustále někomu připisuje postranní motivace téměř konspirativního charakteru a není schopen svoje slova dokázat. Zůstává jen na úrovni ideologických útoků.“

Bublan čelil dotazům, proč kandiduje do rady ústavu, který chtěl zrušit. Zpočátku si na tyto aktivity nemohl vzpomenout a poté je zlehčoval, že je „myslel trošku v nadsázce“. Chtěl prý jen vyslovit nespokojenost s tím, jak ústav zpočátku fungoval. Podpis pod ústavní stížností je jen nevážně míněnou „nadsázkou“?

Bič na levici

Ačkoli je bývalý senátor s činností ÚSTR v současné době spokojený („jinak bych nekandidoval“), výhrady k jeho minulosti přetrvávají. „V době vzniku ústavu byla zřejmá snaha jednostranně ideologizovat, udělat z něj bič na levici. Vyhledávaly se informace na některé politiky,“ tvrdí.

Jediný příklad, který v tomto směru uvedl, je zveřejnění informací, že bývalý levicový starosta Vídně Helmut Zilk byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Jenže tyto zprávy zveřejnil německý deník Süddeutsche Zeitung už v roce 1998, a na jejich základě prezident Václav Havel odmítl Zilkovi udělit Řád bílého lva. Jak souvisejí s domácí politickou scénou, Bublan neobjasnil.

ÚSTR přitom vznikl o devět let později. Teprve za působení prezidenta Miloše Zemana není žádný problém udělovat státní vyznamenání i bývalým spolupracovníkům Státní bezpečnosti. To je ale zřejmě podle „expertů“ na období komunismu typu Františka Bublana naprosto v pořádku.

Podobných nepřesností a přehmatů byla v Bublanově rozhovoru celá řada. „Rozzlobilo mě, když z ústavu unikly informace o Milanu Kunderovi nebo nesmysly o tom, že bratři Mašínové připravovali atentát na Klementa Gottwalda. Bylo vidět, že se tam nepracovalo profesionálně. Někdo našel nějaký ústřižek a hned s tím vyšel na veřejnost,“ kritizoval tehdejší poměry, na kterých nenechal niť suchou.

„Tvrzení o Kunderovi bylo zcela na místě, doklady jsou hodnověrné. Sehrál roli oznamovatele,“ namítá Blažek. Spisovatel Kundera v roce 1950 udal letce Miroslava Dvořáčka, který strávil 14 let ve vězení. Totéž platí pro plán příprav atentátu na Gottwalda. Josef Mašín doložil, že byly reálné, ale nakonec k nim nedošlo.

O žádná fakta nestojí

Petr Blažek očekával, že se Bublan před prvním veřejným vystoupením po svém zvolení nejdříve seznámí se situací v ÚSTR, než začne dehonestovat práci desítek lidí, kteří odvedli velký kus práce.

„O žádná fakta nestojí, nikoho neoslovil. Má špatné znalosti o chodu ústavu, většina jeho výroků je nepravdivá,“ komentoval historik exministrovo vystoupení. „Už jen zdůvodnění, proč mu dnes ÚSTR nevadí s odvoláním na rozhodnutí Ústavního soudu je nesmyslné. Ústavní soud změnil jen několik slov, týkajících se výkonu Rady ÚSTR, ale jinak návrh na jeho zrušení a další stížnosti zamítl a prohlásil, že se pohybuje v rámci ústavního pořádku.“

„ÚSTR by nevznikl, kdyby tehdy byla skutečná vůle řádně a systematicky zpřístupnit dokumentaci z komunistických archivů jako důležitý krok k vyrovnání s totalitní minulostí,“ dodává Blažek. Za neuspokojivý způsob zpřístupňování archivních dokumentů Státní bezpečnosti měl přitom zásadní zodpovědnost právě Bublan, ministr vnitra v éře Jiřího Paroubka, do té doby ředitel civilní rozvědky (ÚZSI).

„Jeho vystoupení mi připomíná známý projev Miloše Jakeše, podobným způsobem se zapíše do dějin historiografie. Obviňuje z politizace, sám je politický trafikant,“ uzavřel Blažek bez servítků.

Levicový puč

Proč dnes Bublanovi ÚSTR nevadí? Na jaře 2013 byl tehdejší Radou ÚSTR blízkou sociální demokracii nezákonně odvolán ředitel Daniel Herman. Spolu s ním musela odejít řada lidí, kteří ústav zakládali a měli jiný názor na jeho fungování, než nově dosazené vedení v čele s jeho současným ředitelem Zdeňkem Hazdrou.

ČTK

Už v té době vznikly pochybnosti, že nová konstelace v ÚSTR nemá zájem na důkladném vyrovnání s totalitní minulostí a bude zkoumat i jiné, civilnější atributy období normalizace, na kterém „nebylo všechno špatné“. Ústav pro studium totalitních režimů začal dokonce zkoumat, zda u nás vůbec vládla totalita. Přesně v duchu ústavní stížnosti v roce 2007.

Proto je dnes František Bublan spokojen. Jemu nemilá instituce byla pacifikována a dnes si už sám pohlídá, aby sloužila veřejnosti podle jeho představ. Jeho volba plně zapadá do současných poměrů, kdy je období normalizace relativizováno, a kdy evidovaný agent StB vede vládu, kterou podporuje KSČM, považovaná za „demokratickou“ stranu.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner