Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš je obžalován ve věci možného dotačního podvodu, ve známé kauze Čapí hnízdo. Už v září ho čeká soud. Kromě toho dostala Česká republika od Evropské komise pokutu, která zčásti souvisí se střetem zájmů expremiéra Babiše. Aktuálně opět pozornost opět poutá takzvaný Morální kodex reprezentanta ANO. Bod o politicích čelících trestnímu řízení v něm byl změněn už před pěti lety. Bod o zákazu střetu zájmů je v Kodexu stále.
Bývalý předseda vlády Andrej Babiš je (spolu se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou, dříve Mayerovou) aktuálně již obžalován v případě padesátimilionové evropské dotace vyplacené na vybudování rekreačního areálu Čapího hnízdo. Konkrétně pro dotační podvod a poškozování finančních zájmů Evropské unie.
Státní zastupitelství o obžalobě rozhodlo v březnu 2022, po dlouhém trestním stíhání. Zahájeno bylo v roce 2017. Roku 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch stíhání zastavil. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale jeho rozhodnutí zrušil a případ vrátil k došetření. V květnu 2021 policie pak vyšetřování ukončila a podala návrh na obžalobu. V březnu 2022 mu státní zástupce vyhověl a Babiše obžaloval. V současné době už má Městský soud v Praze naplánované termíny jednání.
V Morálním kodexu hnutí ANO 2011 se ohledně případné trestné činnosti členů píše: „Reprezentant, proti němuž je podána obžaloba pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti a ve spojení s výkonem veřejné funkce, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci ve Hnutí a na členství ve Hnutí.“ (Reprezentantem se podle Kodexu myslí člen hnutí zastávající politickou funkci nebo na takovou funkci kandidující.)
Podle představitelů hnutí ANO se však tento bod Andreje Babiše netýká a žádnou souvislost s jeho trestní kauzou prý nemá. Údajně proto, že počátek kauzy Čapí hnízdo se datuje do doby, kdy ještě nebyl v politice. V roce 2014, kdy ANO svůj Morální kodex představilo, se ale v tomto bodě uvádělo pouze: „Reprezentant, proti němuž je zahájeno trestní stíhání, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci v Hnutí a na členství v Hnutí.“
O výkonu funkce ani o tom, že už se musí jednat o obžalobu, tam nebylo ani slovo. To přibylo právě až o tři roky později, v roce 2017, tedy v době, kdy bylo trestní stíhání Andreje Babiše zahájeno. Radek Vondráček, místopředseda ANO a bývalý místopředseda sněmovny, k tomu v neděli 26. 6. v pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News, opět zopakoval, že etický kodex nebyl změněn v Babišově zájmu, a přidal tvrzení, že se tak stalo kvůli „kolegovi Růžičkovi z Postoloprt, který je válečný veterán“.
V bodě IX článku 1 Morálního kodexu se opět v souvislosti s možným stíháním politika hnutí ANO uvádí: „V případě přestupkového řízení či trestního stíhání proti své osobě, Reprezentant nebude využívat poslaneckou/senátorskou imunitu a požádá příslušný parlamentní výbor, aby neprodleně navrhl jeho vydání. …“
Andreje Babiše poslanecká sněmovna na žádost policie, vždy v kauze Čapí hnízdo, vydávala už třikrát. Pokaždé poté, kdy novými volbami znovu získal poslaneckou imunitu. Ale zatímco v září 2017 a v lednu 2018 se svému vydání nijak nebránil, potřetí, v únoru 2022, kdy už byl „jen“ opozičním poslancem, obeslal kolegy ze sněmovny obsáhlým dopisem. V něm na ně naléhavě apeloval, aby žádost o jeho vydání ještě před hlasováním řádně zvážili a aby ji „neposuzovali toliko jako formální akt“. Což bylo, a není divu, pochopeno jako „rozmyslete si to a raději mě už nevydávejte“.
Zajímavý je i bod IV článku 1 Morálního kodexu ANO. V něm je uvedeno: „Zvolený Reprezentant nefiguruje v žádném střetu zájmů. V případě, že by u něj střet zájmů nastal, vyřeší jej co nejrychleji, bez ohledu na osobní zájmy zvoleného Reprezentanta.“
Evropská komise přitom aktuálně uložila České republice pokutu přesahující 82 milionů korun za pochybení v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Babiše, jak pro portál iRozhlas uvedla mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu. Jde o výsledek auditu, který v ČR proběhl počátkem roku 2019.
Zprávu o Babišově konfliktu zájmů vydal už před čtyřmi lety evropský úřad pro boj s korupcí, OLAF, potvrdili ho auditoři rozpočtového výboru Evropské komise, Evropský parlament dvakrát drtivou většinou hlasů, naposledy v červnu 2021, přijal usnesení, že Andrej Babiš (tehdy ještě premiér) je ve střetu zájmů. Podle hnutí ANO ovšem „reprezentant Babiš“ v žádném konfliktu zájmů nefiguruje, a proto – očividně – nemusí po celé ty roky řešit nic, a také neřeší.
Řadový zájemce o členství v hnutí ANO, pokud si stáhne přihlášku, pak zjistí, že kromě jiných údajů je povinen uvést i to, zda proti němu je, či není vedeno trestní stíhání. Zda by kladná odpověď vadila a uchazeč z toho důvodu nebyl přijat, není jasné.
