Vláda v pondělí rozhodla o uzavření podniků ve 20 hodin. Nesáhla přitom ke svému protiepidemickému systému PES, který momentálně propadl zpátky na 4. stupeň, a naopak zvolila cestu rozhodování na základě svých předem neavizovaných pravidel, čímž zamezila snaze o jednoznačnější komunikaci daných opatření.

Redakce deníku FORUM 24 v té souvislosti oslovila podnikatele a odborníky z řad obchodu, gastronomie a ekonomiky a zeptala se jich na tři otázky, které současný stav reflektují. Jak hodnotí nařízení vlády? Promítne se nesystematické rozhodování do dalšího fungování podniků v České republice? A jaká opatření by sami navrhovali?

Jak hodnotíte nařízení vlády, které mj. uzavírá restaurace ve 20 hodin? 

Luboš Kastner, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Jako aplikaci kolektivní viny a v současné situaci za takové, které přispěje ke zhoršení situace. Je naivní si myslet, že se lidé po 20.00 nebudou scházet. Vláda přesune kontakty a spotřebu do undergroundu bytů a soukromých párty, místo toho, aby se situace ustálila v rámci přijatých opatření. Je to diskriminační krok a vláda se rozhodla gastronomii obětovat a udělat z ní mediální politickou hračku. Gastro totiž nikdy nebylo, na rozdíl od škol, firemního nebo veřejného prostředí trhů a MHD, významným ohniskem vzniku nákazy.

Vláda pro svá nařízení nemá důkazy. A pár mediálních excesů ji neopravňuje k tomu, aby poškodila podnikání 30 tisíc podnikatelů a životní situaci 150 tisíc zaměstnaců a jejich rodin. Navíc významně poškodila dodavatele do gastronomie, pivovary nebo dodavatele surovin. Nejsem politik, ale udělala tím i významnou politickou chybu. Jde proti byznysu, který dělají čeští lidé, s českými lidmi pro české lidi. A peníze, které se v něm vydělají, zůstávají v Čechách. Nejsme žádná montovna. Rozhodla se odstřelit českou hospodu, české pivo a ten, kdo jde proti českému národnímu produktu, ten prostě nemůže vyhrát nadcházející volby.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR:

To nařízení nemá naprosto žádný smysl – čísla rostou kvůli návratu dětí do škol, nikoliv kvůli otevření restaurací. Restaurace se opět staly obětním beránkem neochoty vlády řešit skutečné zdroje šíření koronaviru. Tento přístup, kdy se vláda vyhýbá zodpovědnosti za skutečná řešení, jen zvyšuje nedůvěru vůči vládě.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.:

Neodůvodněné a nespravedlivé. Počet „prohřešků“ není zásadní, 0,3 % ze všech provedených kontrol. Kvůli několika medializovaným prohřeškům, plnému Staroměstskému náměstí přijde gastro o další nemalé tržby. Přitom otevření restaurací se podle oficiálních vyjádření ještě v číslech nepromítlo… To v žádném případě není rozhodování na základě čísel. Ale rozhodování od stolu, z pozice síly a v panice.

Chytrá opatření a chytrá karanténa? Ne, bezradnost. Stát opět selhává, přišel o důvěru a trpělivost občanů, neumí dohlížet na dodržování pravidel a v případě nutnosti je i vymáhat. Jak snadné zavést plošná opatření! Vládu to nic nestojí (o důvěru už přišla). Její selhání ale padá na hlavy i nevinných.

Jan Horešovský, spolumajitel Vinografu:

Uzavření restaurací v 20 hodin jako oficiální reakce na fakt, že lidi konečně mohli ven (viz např. Staroměstské náměstí, narvaná MHD) je alibismus první třídy. Slyšel jsem v televizi, jak premiér házel vinu na občany za zhoršení situace, přitom každý vidí, že jakékoli řízení společnosti z protiepidemiologického hlediska nezvládá vláda ani elementárně.

Jakým způsobem se tato nejistota promítne do dalšího fungování restauratérů?

Luboš Kastner, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Zásadně. Možná méně do kavárenského byznysu, byznysu bister nebo rozvozových firem. Ale na nich nestojí česká gastronomická kultura. Velké procento hospod a restaurací skončí. Ze země hospod se staneme zemí kaváren a rozvozů pizz domů.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR:

Už v minulých měsících zhruba půlka restaurací zavřela úplně a neměla otevřeno ani výdejní okénko. Takže i nyní řada restaurací zavře, protože zničení večerního provozu, kdy jsou největší tržby, je pro ně rozsudkem smrti. Navíc všichni restauratéři investovali velké peníze do příprav na otevření, nakoupili zásoby, aby nabídli hostům na uvítanou to nejlepší – ale všechny ty investice teď vláda nespravedlivě zmařila.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.:

Opětovné prohloubení ztrát, znovu pokles tržeb. V říjnu byly tržby restaurací na 50 % loňské úrovně dle údajů ČSÚ. Hotely a penziony dokonce na 20 %!

Tento stav nepřežije mnoho restaurací. V ČR máme sice dlouhodobě vysoký počet restaurací na obyvatele (200 obyv. na 1 restaurační zařízení), zatímco v SRN více než 600 obyvatel na 1 zařízení), ale covid a politika vlády brzda-plyn se podepíší na parte mnoha restaurací, která by při odlišném přístupu měla aspoň šanci přežít.

Jan Horešovský, spolumajitel Vinografu:

Uzavření ve 20 hodin znamená ztrátu cca 70 % tržeb a při poloviční kapacitě je to fakticky 85 %, čili je to ekonomický nesmysl, zatímco kompenzační programy to nijak neřeší.

Jaké by podle vás mělo být nejvhodnější opatření, vzhledem k současné zhoršující se situaci?

Luboš Kastner, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:

Ponechat stávající stav, otevřeno do 22.00 s omezenou kapacitou. Máme program Bezpečná restaurace, danými podmínkami byl nouzový stav, což nám umožňovalo alespoň s vypětím sil hradit náklady. Ten nový upravený je likvidační. Vládě by to umožnilo řešit excesy a zaměřit se na dodržování opatření na veřejnosti, na pracovištích, v MHD a ve školách, kde jsou ty největší problémy vzniku nákazy.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR:

Pokud chce vláda, aby lidé byli doma a nechodili do restaurací a hospod, ať je tedy zavře – ale po vzoru Rakouska jim kompenzuje 75 % obratu. To dá majitelům i zaměstnancům jistotu, že budou moci obnovit své fungování, až se situace zlepší. Ale současný stav, kdy vláda jenom omezuje, ale nepomáhá, je neuvěřitelně nespravedlivý. A v takové situaci se nemůže nikdo divit, že poroste odpor k vládním opatřením a že dojde i na soudní spory se státem.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s.:

Precizní trasování, testování a urychlená příprava očkování! Rozhodování na základě čísel. Jaké jsou zdroje nákazy? Bez odpovědi na tuto otázku budeme pořád jen plošně zavírat a nákazu zkrotíme za hrozně vysokou cenu! Nevíme například, jestli se šíří se covid i mezi zaměstnanci ve firmách.

Stát ničí malé a střední podnikání, v oblasti služeb a  obchodu asi nejcitelněji. PES postrádal pravidla pro hromadnou dopravu (přeplněné tramvaje projížděly kolem zavřených restaurací), postrádá motivaci včetně peněžní k trasování, testování a nakonec i očkování.

Máme tu rostoucí nedůvěru lidí a rostoucí míru nejistoty, kdy podnikatelé nevědí, na co a jak se mají připravit. Z toho šoku si začínáme krizi vytvářet sami, nemuseli jsme ji mít, kdyby vláda byla připravena.

Jan Horešovský, spolumajitel Vinografu:

Nejvhodnější opatření a jediné účinné je přímá a transparentní kompenzace ušlých tržeb jako v Německu a Rakousku atd., nikoli kompenzace nákladů, což je systém neefektivní a neprůhledný.