Prezidentský kandidát Petr Pavel FOTO: ČTK / Vondrouš Roman
FOTO: ČTK / Vondrouš Roman
Prezidentská volba, která se uskuteční příští rok v lednu, zásadním způsobem ovlivní nejenom politické dění a atmosféru v České republice. Je to také obrovská příležitost zvolit si prezidenta, který nebude vyhrocovat napětí a střety uvnitř naší společnosti, ale stejně tak velké je i nebezpečí, že se hlavou státu stane šéf největší opoziční strany, který ovládá nemalou část médií u nás. Týdeník FORUM minulý týden zveřejnil průzkum zpracovaný společností Kantar CZ týkající se šancí kandidátů uspět v prezidentské volbě, kdyby se konala už nyní. Průzkum ovšem přinesl i celou řadu dalších důležitých informací.
Základní sdělení, se kterým šetření uskutečněné mezi 17.–19. lednem přišlo, je jednoduché. Největší šanci stát se hlavou státu má dnes předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a hned po něm generál ve výslužbě Petr Pavel. Na otázku: „Kterého z kandidátů, kteří jsou pro vás přijatelní, byste teď nejspíše volil(a)?“ uvedlo Babiše 26 procent respondentů a Pavla 15 procent.
Další případní uchazeči zaostávali. Předseda SPD Tomio Okamura získal 9 procent, člen horní komory parlamentu a bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš 8 procent, senátoři a také někdejší kandidáti na prezidenta Marek Hilšer a Pavel Fischer 5 procent a ekonomka Danuše Nerudová rovněž 5 procent. Pro zajímavost dodejme, že prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý obdržel 3 procenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a miliardář a matematik Karel Janeček po 2 procentech.
V každé prezidentské volbě je nakonec rozhodující druhé kolo a to, ke komu se ve výsledku přesunou voliči uchazečů, kteří v prvním kole vypadnou, a zda vůbec k volebním urnám napodruhé dorazí. V tomto smyslu je klíčové podívat se na profily občanů, kteří chtějí jednotlivé kandidátky a kandidáty volit.
U Andreje Babiše příliš nepřekvapí, že by mu svůj hlas dalo velké procento lidí nad 60 let (37 procent). Zajímavé je, že ze všech ostatních kategorií je na tom nejlépe v kategorii 18–29 let (23 procent). Velmi dobře si také vede u občanů se základním vzděláním či bez maturity (38 procent). Naproti tomu u voličů s vysokou školou nebo vyšší odbornou školou je to jen 9 procent. Co se týče bydliště, Babiš je nejúspěšnější ve městech mezi 5000 a 90 000 obyvateli (31 procent). Pozoruhodné je, že srovnatelně je na tom v sídlech do 5000 obyvatel (22 procent) a v Praze (21 procent).
Pavel oslovuje i část voličů Zemana
Není moc překvapivé, že bývalý předseda vlády je úspěšný mezi voliči, kteří dali svůj hlas Miloši Zemanovi v prvním kole minulé prezidentské volby (41 procent). Byť by jeden čekal, že by to mohlo být i více. Naproti tomu schopnost Babiše oslovit voliče Jiřího Drahoše je velmi nízká (4 procenta).
Zásadní ovšem je, že by ho volila velká část těch, kteří se tehdy prvního kola volby prezidenta nezúčastnili (37 procent). Za vyzdvižení pak stojí ještě další tři čísla: Andreji Babišovi by dalo svůj hlas 30 procent respondentů, kteří nepřišli k loňským sněmovním volbám, 66 procent těch, kteří volili hnutí ANO, a 19 procent těch, kteří odevzdali svůj hlas SPD.
Voliči Petra Pavla jsou napříč různými skupinami rozloženi více než voliči Andreje Babiše. U věkové skupiny 30–44 let a 45–59 let má shodně po 15 procentech, u nejmladší pak 8 procent a u nejstarší 19 procent. Také u vzdělání a velikosti bydliště se bývalému předsedovi vojenského výboru NATO daří oslovit rozličné skupiny voličů (13 procent v kategorii základní/bez maturity a 16 procent v kategorii vysoká škola nebo vyšší odborná škola). Ohledně bydliště má největší podporu v Praze (17 procent), což ale není o moc více než u ostatních kategorií.
Za pozornost rovněž stojí i to, že Pavel sbírá hlasy jak mezi voliči Miloše Zemana (15 procent), tak mezi voliči Jiřího Drahoše (27 procent). Volil by ho také určitý podíl nevoličů z minulého sněmovního klání (13 procent), a dokonce i někteří voliči hnutí ANO (9 procent) a SPD (14 procent).
Tomio Okamura nejvíce boduje ve věkových kategoriích 30–44 a 45–59 let (12 a 11 procent). Co se týče vzdělání, je na tom nejlépe u občanů se základním vzděláním či bez maturity (14 procent). Okamuru by rovněž volilo 12 procent voličů Zemana a velké množství těch, kteří k prvnímu kolu prezidentské volby nedorazili (17 procent). Ohledně voleb do dolní komory nepřekvapí 37 procent voličů SPD a zajímavých je i 14 procent nevoličů.
Karla Janečka by volili i příznivci SPD
Jiří Drahoš je na tom nejlépe u nejmladší skupiny voličů (19 procent). Podle vzdělání má nejlepší čísla u vysokoškoláků (12 procent) a velkou podporu má také u Pražanů (20 procent). U Marka Hilšera můžeme vyzdvihnout to, že v kategorii obyvatel Prahy má 9 procent a ve skupině voličů Pirátů a Starostů 11 procent a u SPD 8 procent.
Pavel Fischer je opět nejsilnější u vysokoškoláků (9 procent) a úspěšný je také u koalice Pirátů a Starostů (7 procent) a koalice SPOLU (10 procent). Danuše Nerudová má po 7 procentech u nejmladších a nejstarších voličů a u vysokoškoláků. U obyvatel Prahy má dokonce 9 procent. Z kategorie voličů Pirátů a Starostů by ji volilo 12 procent respondentů a u koalice SPOLU 5 procent. Miroslavu Němcovou by pak preferovalo 8 procent z těch, kteří dali svůj hlas Jiřímu Drahošovi, a 11 procent voličů koalice SPOLU.
Předsedu Senátu Miloše Vystrčila by upřednostnilo 8 procent vysokoškoláků, 9 procent voličů Jiřího Drahoše, 9 procent voličů Pirátů a Starostů a 7 procent voličů koalice SPOLU. U Josefa Středuly vyzdvihněme to, že by mu dalo svůj hlas 6 procent voličů Pirátů a Starostů. Vladimíra Dlouhého by naproti tomu volila 4 procenta voličů hnutí ANO a 3 procenta voličů SPD a Karla Janečka pro změnu 5 procent lidí z kategorie střední škola s maturitou a 5 procent voličů SPD.
Nepříjemná nálepka
Za samostatnou zmínku pak stojí to, u jak různorodé skupiny potenciálních prezidentských kandidátů a kandidátek se vyskytují voliči Miloše Zemana. U Středuly, Janečka a Dlouhého najdeme 4 procenta z nich. U Kalouska a Fischera po 3 procentech. Výše jsme už zmínili 15 procent u Petra Pavla a 12 procent u Okamury.
Když to shrneme, je zjevné, že generálovi ve výslužbě Pavlovi se daří oslovit i nemalou část někdejších voličů Miloše Zemana a zároveň je tady značná část voličů současné vládní koalice, která ho zatím nevolí, a mohla by. Úkol, který tak před bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR stojí, zní celkem jednoduše: přebrat další Zemanovy voliče, kteří jsou dnes ochotni podporovat kdekoho, a kromě toho pomocí předvolební kampaně získat na svou stranu větší část voličů koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů. V tomto ohledu bude samozřejmě hrát velkou roli to, jestli obě koalice postaví své vlastní kandidáty a jak silní budou.
Potenciál Petra Pavla je v tomto směru nemalý. Rozhodující bude, zda nesklouzne do nemasné neslané polohy, kdy se pokusí zavděčit se všem. Důležité je, aby držel jednoznačnou prozápadní pozici, ale spojil ji i s důrazem na pořádek a bezpečnost a určitým modernizačním akcentem (například u nejmladší skupiny voličů má jen 8 procent, kdežto Jiří Drahoš 19 procent).
Výhodou generála ve výslužbě Pavla je, že o většinu z toho ani nemusí příliš usilovat, protože to k němu jaksi neodmyslitelně patří kvůli faktu, že byl vojákem a působil v Severoatlantické alianci. Musí to však všechno udržet pohromadě a zabránit tomu, aby se na něj vlivem negativní kampaně nalepila nálepka bezpáteřního kariéristy.
