Podpora v nezaměstnanosti by se od příštího roku už neměla krátit o odstupné. K získání podpory při opakované nezaměstnanosti by ale mělo být potřeba o tři měsíce déle než dnes platit odvody na důchody. Úřad práce by měl také přestat poskytovat kompenzace v případě nevyplaceného odstupného. Počítá s tím navržený vládní konsolidační balíček.
„V tuzemsku existuje jen minimální dlouhodobá nezaměstnanost. Z tohoto důvodu není únosná existence robustní podpory v nezaměstnanosti ve stávající podobě,“ vysvětlili autoři v podkladech k balíčku.
Podporu mohou dnes získat lidé, kteří v posledních dvou letech hradili aspoň 12 měsíců sociální odvody. Nezaměstnaným do 50 let se vyplácí pět měsíců, od 50 do 55 let osm měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Částka se stanoví u zaměstnanců z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu nebo „na dohodu“, dostává 45 procent. Maximální podpora může dosahovat 0,58násobku průměrné mzdy, letos tedy 22 797 korun. Při rekvalifikaci je to pak 0,65násobku, nejvýš tedy 25 549 korun za měsíc. Týká se to lidí s čistým příjmem nad 39 300 korun.
Pokud bude mít nezaměstnaný na podporu nárok, měl by ji od příštího roku začít pobírat hned. Teď ji dostane až po tolika měsících, na kolik získal odstupné či odchodné. Podle podkladů k novele se tak vrací odchodnému původní smysl, kdy má sloužit jako satisfakce za ztrátu zaměstnání.
K opakovanému získání podpory je potřeba v posledních dvou letech od minulého pobírání hradit nějaký čas důchodové odvody. Pokud minule nezaměstnaný dostával peníze od státu kratší dobu, než podle svého věku mohl, stačí mu posílat pojistné aspoň tři měsíce. Nově by to mělo být nejméně šest měsíců. Pokud člověk pobíral posledně podporu po celou dobu, měl by nově hradit odvody nejméně devět měsíců místo nynějších šesti.
Autoři novely uvedli, že prodloužení doby placení odvodů nepředstavuje zásadní překážku pro získání podpory v nezaměstnanosti. Zmiňují velkou poptávku po pracovnících. Dodávají, že při nesplnění podmínek je možné žádat o dávky.
Úřad práce by měl také přestat poskytovat kompenzace za odstupné, které zaměstnavatel nevyplatil. Podle autorů novely se někteří lidé nechali do evidence uchazečů o práci zapsat účelově jen kvůli náhradě. „Po obdržení kompenzace tyto osoby často nastoupí do zaměstnání, které mají již předem dohodnuto, nástup do zaměstnání však odsunou až po vyplacení kompenzace,“ popsal resort v podkladech. Připomíná, že na výši kompenzace není strop a úřad výjimečně vyplácel i přes 100 000 korun.
Vláda svůj balíček opatření k ozdravení financí představila obecně 11. května. Zákon, který obsahuje desítky novel, zveřejnila pak 22. května. Resorty, instituce, odbory či zaměstnavatelé mají na zaslání připomínek týden.