Paměti bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, které vyšly 17. listopadu, aspirují na prodejní trhák. Knihkupci jich jen během prvních 24 hodin prodali rekordních 890 000 výtisků. S prodeji prvního dílu Obamových pamětí poroste i nechvalná sláva Václava Klause, s nímž se Obama setkal při své návštěvě v Praze před 11 lety a o němž se zmiňuje s neskrývanými rozpaky.

Bývalý americký prezident v části, v níž vzpomíná nástup nacionalismu a ohrožení demokracie v Evropě, uvádí obsáhlou sérii souvisejících postřehů bývalému českému prezidentovi Václavu Klausovi. Obama přitom výslovně zmiňuje i jeho konkrétní škodlivé působení v české společnosti, a sice podporu snahám o cenzuru veřejnoprávního média.

Obama Klausovi na prvním místě vytýká to, že napomáhal snahám o cenzuru v České televizi. „Ačkoli jsme se snažili udržovat naši konverzaci v lehkém tónu, to, co jsem věděl o jeho veřejných postojích – že podporoval snahy o cenzuru v České televizi, že byl přezíravý k právům gayů a leseb a že je proslulým popíračem klimatických změn – ve mně nevzbudilo žádné velké naděje ohledně politických trendů ve střední Evropě,“ shrnuje svůj dojem z Klause.

Zajímavá pasáž z nové knihy @BarackObama “A Promised Land”.

Při setkání s Václavem Klausem se mu vybavila mimo jiné televizní krize (“podporoval pokusy o cenzuru České televize”) pic.twitter.com/QDOGn7G9Xc

— Michal Kubal 🇨🇿 (@MichalKubal) November 19, 2020

Obama na jednu stranu nezapřel, že přijal za svá i mnohá dodnes mocně lobbovaná ideologizovaná levicová témata, proti jeho prvořadé výtce ke Klausovi ale těžko cokoli namítat. Obama měl zjevně na mysli Klausovu pozici ve vztahu ke sledu událostí v České televizi z přelomu let 2000 a 2001 označovanému jako televizní krize, kdy se účastníci mocenského paktu, tzv. opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, pokusili prosadit svůj vliv na zpravodajství a publicistiku České televize, čímž ohrozili její nezávislost.

Klaus Obamovi ani podle jeho dalších slov z knihy Země zaslíbená do oka zjevně nepadl. Předtím, než se sešel s Klausem, jej politici z EU upozorňovali na vzmáhající se radikálně pravicové strany napříč Evropou jakož i na dozvuky finanční krize v podobě posilujícího nacionalismu, odporu k imigraci a nevole k myšlence integrace do eurounijních struktur. „Český prezident Václav Klaus, s nímž jsem se setkal na formální krátké návštěvě, některé z těchto trendů ztělesňoval,“ dělí se o své postřehy z Klause bývalý americký prezident, který věnoval nadstandardní pozornost i Klausovu předchůdci, když na první ze svých dvou návštěv v Praze v dubnu 2009 inicioval i setkání s Václavem Havlem.