Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Uncredited
FOTO: ČTK/AP/Uncredited
Vztahy mezi Putinem a Trumpem nejsou jen nejasné, jsou až příliš přátelské, řekl v pořadu Frontline na The Times Radio bývalý plukovník britské armády a expert na chemické a jaderné zbraně Hamish Stephen de Bretton-Gordon. Zároveň varoval, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost, zatímco pozornost světa odvádí konflikty jinde.
„Měli bychom se toho obávat,“ řekl de Bretton-Gordon v reakci na nedávný telefonát mezi vůdcem Vladimirem Putinem a prezidentem Donaldem Trumpem, který podle ruských médií Putin údajně pojal jako k přání k narozeninám. „Vztahy mezi Putinem a Trumpem nejsou jen nejasné, jsou až příliš přátelské. Trump nedávno uspořádal vojenskou přehlídku, která měla konkurovat moskevským oslavám 9. května, ale kvalita byla daleko od standardů elitních pluků.“
De Bretton-Gordon vyjádřil obavy z Trumpových poradců, jako je Steve Witkoff, kteří podle něj snadněji komunikují s Rusy než s Ukrajinci nebo evropskými spojenci v NATO. „Zatímco se svět soustředí na Blízký východ, Ukrajina zůstává hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ zdůraznil. „To, co se děje na Ukrajině, má pro nás v Británii větší význam než dění na Blízkém východě.“
„Trump možná vidí Rusko jako nástroj k oslabení Evropské unie jako ekonomického konkurenta. Jeho poradci označují Evropu za ‚ubohou‘ a kritizují nás za přílišnou závislost na americké vojenské ochraně. V tom mají částečně pravdu, ale Trumpova politika se zaměřuje spíše na Blízký východ a Dálný východ než na Evropu,“ poznamenal de Bretton-Gordon.
„Tyto akce mají strategický dopad,“ uvedl v reakci na ukrajinskou operaci Pavučina. „Ukrajinci provádějí klasické sabotáže, které připomínají operace z druhé světové války. Psychologicky to má větší efekt než fyzický – Rusové museli přesunout své bombardéry tisíce kilometrů od Ukrajiny, aby je ochránili.“
Podle experta tyto operace oslabují ruskou propagandu. „Ruští spin doktoři nemohou tyto útoky vykreslit jinak než jako katastrofu. V Rusku začínají lidé pochybovat, jestli je válka správná a jestli skutečně ‚vítězí‘,“ řekl. Na otázku, zda by mohla být za ukrajinskými úspěchy izraelská rozvědka Mossad, odpověděl: „Nebyl bych překvapen, kdyby tam byla nějaká izraelská DNA. Je veřejným tajemstvím, že Izraelci pomáhají s výcvikem.“
Konflikt na Blízkém východě, zejména mezi Izraelem a Íránem, podle de Bretton-Gordona odvádí pozornost od Ukrajiny a hraje do karet Putinovi. „Je to pro Kyjev nevýhodné,“ konstatoval. „Putin zarážejícím způsobem mlčí, přestože Írán, jeho blízký spojenec, ho zásobuje zbraněmi. Nabízí se jako vyjednavač míru, což je skoro parodie.“
Rostoucí cena ropy, která překročila 80 dolarů za barel, posiluje ruskou ekonomiku. „Trump sliboval, že stlačí cenu ropy pod 40 dolarů, což by Rusku znemožnilo financovat válku. Při 80 dolarech je to jiný příběh,“ vysvětlil de Bretton-Gordon. Dodal, že omezení íránského exportu ropy prospěje Rusku, zejména v obchodech s Čínou.
Diskuse se dotkla také potenciální „osy zla“ mezi Ruskem, Íránem, Severní Koreou a Čínou. „Spojení mezi Íránem, Severní Koreou a Ruskem je znepokojivé,“ varoval de Bretton-Gordon. „Pokud Rusko poskytuje technologii pro jaderné zbraně, je to obrovský problém. Severní Korea má rakety, ale chybí jí technologie k jejich integraci s hlavicemi. Írán zase rozvíjí obohacování uranu, ale potřebuje know-how k vytvoření zbraní.“
O Číně byl opatrnější. „Čína hraje svou vlastní hru, sedí na všech židlích a mlčí. Trump vidí Čínu jako hlavního protivníka, což je oddělená dynamika.“ Na otázku, zda hrozí globální nukleární eskalace, odpověděl, že „šíření jaderných zbraní je problémem posledních dvou dekád. Rovnováha z dob studené války je narušena. Putin má k dispozici taktické jaderné zbraně, a i když hrozí jejich použitím téměř denně, zatím si myslím, že se k tomu neodhodlá, protože by to mělo strategické dopady a ztratil by tichou podporu Číny.“
Závěrem de Bretton-Gordon dodal, že Evropa musí převzít iniciativu v otázce bezpečnosti. „Trumpova politika nás donutila uvědomit si, že musíme být zodpovědní za svou obranu. Většina evropských zemí zvyšuje výdaje na obranu, Německo plánuje investovat 200 miliard eur, a Finsko se Švédskem posílily NATO. Pokud se spojíme a budemese koordinovat, máme dostatek sil, abychom Rusko převýšili.“
Pře všechny problémy zůstává optimistou. „Pokud naši lídři udělají správná rozhodnutí, můžeme zabránit eskalaci konfliktu v Evropě i na Blízkém východě. Můj pohár je napůl plný.“