Tomáš Sousedík s pohlednicí, která dorazila po 76 letech z Anglie jeho zesnulé sestře. FOTO: Rodina Sousedíkových / se svolením
FOTO: Rodina Sousedíkových / se svolením
REPORTÁŽ / Je to na zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Pošta doručila po 76 letech pohlednici, kterou v říjnu 1949 napsala anglická kamarádka tehdejší studentce elektrotechnické fakulty Zdence Sousedíkové, dceři známého vynálezce ze Vsetína. Přání k jejím devatenáctým narozeninám, odeslané z anglického města Ramsgate, dorazilo až letos v březnu – čtyři roky po adresátčině smrti. Pohled by zřejmě skončil v koši, kdyby se náhodou nedostal k rukám jejího bratra, Tomáše Sousedíka, který se mi se svým unikátním nálezem svěřil. Díky němu můžeme rozluštit záhadný a neuvěřitelný příběh, který se za ztrátou pohlednice skrývá.
Nejprve si řekněme něco o rodině adresátky. Josef Sousedík, otec obou sourozenců, je považován za jednoho z nejvýznamnějších vynálezců 20. století, ačkoli na jeho jméno se poněkud zapomnělo. Jeho známým vynálezem je hybridní elektromotor, který pochází už z doby před druhou světovou válkou. Kombinoval spalovací motor s elektrickým pohonem, a to dávno předtím, než se z hybridních pohonů stal celosvětový hit. Kromě automobilu, který pan Sousedík před válkou testoval, jej použil i ve známé Slovenské strele, rychlovlaku, který v roce 1936 vyrobila Tatra Kopřivnice.
Tomáš Sousedík s vyznamenáními pro jejich otce-odbojáře. / Továrna Sousedíkových ve Vsetíně. / Tomáš Sousedík s pohlednicí, která dorazila po 76 letech jeho zesnulé sestře. / Zdenka Veselá, rozená Sousedíková, s laserovým přístrojem, o který se zajímal i Stalin. / Textová část pohlednice zaslané v roce 1949 z Anglie.
Moravský Edison, jak se panu Sousedíkovi také přezdívá, během života patentoval přes 220 vynálezů, a to nejen v Československu, ale i v zahraničí – v USA, Francii, Německu a též ve Velké Británii. Nebýt války a přerušené kontinuity v období socialismu, vynesly by patenty jeho rodině majlant. Právě v Británii, v městě Ramsgate na pobřeží Lamanšského průlivu, založil pan Sousedík před válkou továrnu. Jeho dcera Zdenka tam jezdila na prázdniny, aby se procvičila v angličtině a zároveň pomáhala ve firmě. Během pobytu se skamarádila s dívkou jménem Joann, která pohled Zdence poslala. Na textu vzkazu, jehož začátek je přeražený razítkem pošty v Ramsgate, hrabství Kent, stojí otázka, zda obdržela dárek. Ten se ale zřejmě ztratil nadobro a nikdo se už nedozví, co Joann své přítelkyni za železnou oponou poslala.
Zdenka zdědila po otci technické nadání, vystudovala elektrotechniku na brněnském VUT. „Po škole zůstala na fakultě jako asistentka, jenže vsetínští komunisti zařídili, aby ji ze školy propustili,“ vypráví pan Sousedík, který je o čtrnáct let mladší než jeho sestra. „Protože už měla dobrou pověst, tak po ní hned sáhla Akademie věd, ústav přístrojové techniky. Díky tomu se dostala do čtyřčlenného týmu, který vymyslel první československý laser.“ O vynález se během studené války zajímal i sovětský diktátor Stalin, který ho chtěl použít pro vojenské účely, ale sovětští vědci ho zřejmě nedokázali uvést do praxe.
Otec Zdenky se konce války nedožil. Jako vůdce protinacistického odboje na jihovýchodní Moravě ho v prosinci roku 1944 zatklo gestapo a při potyčce během výslechu ho jeden z důstojníků zastřelil. Josef Sousedík dostal po válce válečný kříž in memoriam, ale po nástupu komunistů se stal nepohodlným. Jeho odbojová organizace spolupracovala s výsadkem Clay-Eva, která byla na území protektorátu vyslaná Londýnem, a západní odboj se nehodil do komunistické historie. Sousedík byl navíc majitel továrny, „kapitalista“, prvorepublikový starosta Vsetína. Přátelil se s Tomášem Garriguem Masarykem nebo Tomášem Baťou, spolupracoval na výrobě trolejbusů s Hanušem Ringhofferem v jeho pražských závodech.
Na Sousedíkovu rodinu nový režim pohlížel skrz prsty. To byl zřejmě pravý důvod, proč se pohlednice z Ramsgate na dlouhých 76 let ztratila. „Někdo do toho musel sáhnout. A jediný, kdo do toho mohl sáhnout, byla StB,“ říká Tomáš Sousedík v ruce s pohlednicí adresovanou jeho sestře. Anglicky psaný text je sice špatně čitelný, ale adresa je správná a zřetelná: Trávníky 1127, Vsetín, což byl rodinný dům Sousedíků, umístěný hned vedle továrny.
Pohled byl pravděpodobně zachycen tehdejší Státní bezpečností, která aktivně zasahovala do korespondence, zvláště pokud šlo o kontakty se zahraničím. Vzhledem k politické situaci a podezření z nežádoucích kontaktů byl vyřazen z oběhu a dostal se do archivu nedoručitelných zásilek v Brně. Po dlouhá desetiletí ležel v poštovním skladu, dokud ho znovu neobjevila moderní technologie. „V roce 2025 se pohled dostal zpět do nového poštovního systému, který využívá umělou inteligenci,“ vysvětluje pan Sousedík. Systém se zaměřuje na pokus o identifikaci a doručení starých nedoručitelných zásilek. Pohled byl znovu aktivován a systém rozpoznal adresu, která stále existuje.
Dům se sice po revoluci vrátil rodině, ale pan Sousedík ho prodal a dnes slouží jako prostory továrny TES, která se po znárodnění jmenovala MEZ. „Když přišla pošťačka do fabriky, ptala se na mou sestru, a tak jí řekli, že už sice nežije, zemřela v roce 2021, ale má bratra, což jsem já,“ směje se pan Sousedík. Štěstí bylo, že zrovna v tu chvíli byla v práci manželka spolumajitele, který je s panem Sousedíkem v kontaktu.
Pohled se mezitím stal historickou památkou a pan Sousedík zvažuje, že ho nechá zapsat do Guinnessovy knihy rekordů jako jeden z nejdéle doručovaných dopisů v historii. Na světový rekord to sice nevypadá – pozvání na Boxing Day party pro jistotu Janet Barrettovou bylo doručeno až po 89 letech – ale na druhé místo by to klidně mohlo stačit. A v české verzi Guinnessovy knihy rekordů má prvenství jisté.
