KOMENTÁŘ / Hnutí ANO, SOCDEM i SPD jasně deklarují, že zruší důchodovou reformu. Důchodový věk by se vrátil na hranici 65 let a zrušilo by se i zpomalení růstu penzí. SOCDEM navrhuje ještě navíc vyplácení třináctého důchodu. Tyto návrhy jsou doslova šílené a způsobily by masivní dluhy. Česká populace totiž stárne ještě rychleji, než jsme v době přípravy reforem před pár lety tušili. 

Touha po návratu ke starému dobrému „klídku“ je pochopitelná. Je nepříjemné jít do penze o rok později. Lidé jsou unavení nejen z fyzicky náročných povolání, psychické vyčerpání může být stejně závažné, ne-li horší. Někomu se chce pracovat i v 66 letech, většině lidí ale spíše ne.    

Politici před volbami slíbí cokoliv, ale tvrzení, že s důchody nemusíme nic dělat, je obrovský a nebezpečný podvod, který se vymstí hlavně dnešním čtyřicátníkům a třicátníkům.

Je to ještě horší, než jsme mysleli

Politici, kteří tvrdí, že se nemusí reformovat, vůbec nechápou čísla – anebo nechtějí chápat. V době, kdy se reforma připravovala, se přesně nevědělo, jak rychle bude populace stárnout. V roce 2022 se u nás ještě narodilo 101 tisíc dětí. Jenže v roce 2023 už to bylo jen 91,1 tisíce a v roce 2024 pouze 84,3 tisíce. Český penzijní systém bude ve středním až dlouhém horizontu pod extrémním tlakem stárnutí populace. Dojde k eskalaci státního dluhu. 

Důchodový věk by se měl podle současné reformy zvedat pro generace narozené po roce 1965 nad 65 let vždy o jeden měsíc za každý pozdější rok narození. Zároveň došlo k zastropování důchodového věku na 67 letech pro všechny generace narozené po roce 1989. 

Dále čtěte

Práce jen čtyři dny, důchod dříve, elektřina skoro zadarmo. Maláčová odstartovala kampaň 

Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová představila v úterý v pražském Lidovém domě rozsáhlý předvolební program Vize 2035, který čítá 78 stran.

Národní rozpočtová rada v dubnu zkoumala dopad změny důchodového věku, snížení započteného procenta za každý rok pojištění u nových důchodů i vliv snížené valorizace existujících důchodů. Zjistila, že zvyšování důchodového věku bude v budoucnu zlepšovat saldo důchodového věku až o 2,1 % HDP, dopad snížených zápočtů za každý rok bude činit až 0,8 % HDP a maximální vliv nižší valorizace důchodů je cca 0,5 % HDP. To jsou stovky miliard.

Reforma tedy je nutná a měla být zavedena už mnohem dříve. Pokud bude zrušena, máme tu rázem dluh ve výši několika procent HDP. 

Pokud někomu připadá nespravedlivé, že se budou snižovat zápočty za každý rok práce, tak by si měl uvědomit, že poměr českých důchodů k průměrné mzdě je nebývale vysoký. V roce 2024 byl v Česku přibližně 2,3krát menší než průměrná hrubá mzda, zatímco v Německu byl průměrný důchod 3,9krát menší než průměrná hrubá mzda.  

Že nemáme velké dluhy? Ale máme

Naše zadlužování roste velice rychle. Za celou dobu existence České republiky se státní dluh zvýšil ze 159 miliard korun v roce 1993 až na 3365 miliard Kč v roce 2024. Pokud připočteme ještě dluhy územních samospráv, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a dalších institucí, získáme celkový veřejný dluh, který je ještě větší. 

Český veřejný dluh sice není v mezinárodním srovnání extrémní, ale roste. Jak informovala Národní rozpočtová rada na svých stránkách, poměr veřejného dluhu (dluhu sektoru vládních institucí) k HDP v roce 2024 dosahoval v České republice 43,6 %. Problémem Česka je hlavně tempo zvyšování dluhu. V roce 2020 bylo Česko čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU, jenže v roce 2024 se propadlo až na devátou příčku.