Pokud bude Západ jednotný a sankce budou robustní, stane se Ukrajina začátkem Putinova konce?

Demonstrace na podporu Ukrajiny v centru Prahy (22. 2. 2022) (Alena Spálenská / FORUM 24)

Demonstrace na podporu Ukrajiny v centru Prahy (22. 2. 2022) | FOTO: Alena Spálenská / FORUM 24

Putin soustředil za poslední rok na hranicích s Ukrajinou a v Bělorusku obrovskou vojenskou sílu. I po událostech posledních dní, kdy Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu a vzápětí na jejich území vstoupilo, platí to, co platilo po celou dobu této „krize“. Soustředění vojenské síly ještě automaticky neznamená, že se Kreml skutečně odváží ji použít k rozsáhlému útoku na Ukrajinu. Z takticko-vojenského hlediska došlo k akci, která neposunula linii dotyku mezi územím ovládaným „separatisty“ (ve skutečnosti spíše neoznačenými ruskými vojáky) a územím ovládaným legitimní ukrajinskou vládou. V podstatě stvrdila faktický stav okupace tohoto území. Nic to nemění na tom, že je to akt státní agrese. Agrese, která je neštěstím pro Ukrajinu a její obyvatelstvo. Reakce Západu a statečnost Ukrajiny ale ještě může zabránit mnohem horšímu možnému scénáři.

Spojené státy americké uvalily v reakci na vstup ruských vojsk na Ukrajinu blokační sankce na společnost VEB, pátou největší ruskou finanční instituci. VEB slouží jako politický nástroj ruského státu. Financovala více než 300 projektů. Celková její aktiva činí 50 miliard USD.

Je to velmi důležitý krok, neboť Spojené státy užily nejtvrdší sankční nástroj ve svém arzenálu, a to vůči velké státní ruské finanční instituci. To představuje kvalitativní změnu oproti sankčním opatřením po okupaci Krymu v roce 2014. Mimo jiné i proto, že to jasně signalizuje připravenost použít tento nástroj i proti dalším, ještě mnohem větším, státním ruským bankám, bude-li to nezbytně nutné. Sankcionování největší bankovní trojky – Sberbank, VTB, Gazprom Bank – by mělo pro ruskou ekonomiku devastující následky.

Andrej Zubov (ČTK / Václav Šálek)

Významné je to, že sankce byly dobře koordinovány s Evropskou unií. Stálí zástupci členských zemí včera rovněž zařadili společnost VEB na seznam unijních sankcí. EU se tedy tentokrát téměř vyrovnala krokům USA. Uvalila totiž sankce i na ruské státní dluhopisy. Investoři z EU s nimi nadále nebudou moci obchodovat.

Tím se Evropa přidala k dřívějším americkým sankčním opatřením. Je to vzkaz Putinovi, že se mu nepodařilo najít a využít dělící linii mezi USA a EU, což je dlouhodobě jeho hlavním strategickým cílem.

Kreml pozorně sleduje reakce na své jednání, a tak ví, že v americké i evropské rezervě jsou ještě mnohem tvrdší opatření. Kromě sankcionování největších ruských státních bank může jít například i o rozsáhlé omezení vývozu moderních technologií do Ruska. Lze předpokládat, že právě taková opatření jsou i součástí onoho balíčku, který zatím Evropská komise drží v tajnosti.

Principem odstrašení je, že pokud eskaluje jedna strana, musí druhá, aby ji od dalšího konání odradila, eskalovat o to více. Vstup ruských vojsk „pouze“ na území povstaleckých území bez posunu linie dotyku signalizuje, že by Putin rád šel cestou, která se v teoriích o odstrašení nazývá „salami slicing“, tedy salámová taktika. Jejím cílem je znevěrohodnit protivníka, kterým je v tomto případě Západ, a zpochybnit jeho odhodlání čelit vydírání. Ten je tak vystaven v zásadě dvěma možnostem. Na každý další eskalační krok „salámové taktiky“ může reagovat adekvátním (nebo uměřeným, chcete-li) protikrokem. Pak ale také může krájet salám až do konce. Pokud se tomu chce vyhnout, musí razanci svých odvetných opatření na eskalační kroky protistrany zvyšovat. A to nejen lineárně, ale v případě potřeby i exponenciálně.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Učiní-li Rusko další agresivní krok, musí tedy přijít ještě mnohem razantnější odpověď, po níž budou včerejší rozhodnutí jen špičkou ledovce. Chci věřit, že právě tuto odhodlanost Spojené státy a Evropská unie nyní ukázaly. Zároveň chci ale věřit, že odstrašení na Kreml zafunguje a další sankce nebudou potřeba. Ukrajina už tak trpí dost.

Předpokladem takto pozitivního vývoje je vedle robustnosti sankcí a statečnosti Ukrajiny i udržení transatlantické jednoty v delším horizontu. Putin totiž bude v nátlaku na Ukrajinu, podpořeném brutální vojenskou silou, pokračovat ještě dost dlouhou dobu.

Udržení jednoty bude vyžadovat nejen trpělivou práci státních administrativ, ale i aktivní vysvětlování daných kroků veřejnosti na obou stranách Atlantiku. Míra podpora veřejnosti, která si uvědomila nebezpečí plynoucího z Kremlu, každopádně nadějná je. A proto by nám měl v mysli vytanout citát velkého Evropana Winstona Churchilla po vítězné bitvě u El Alameinu: „Pozor, není to konec! Není to ani začátek konce, ale mohl by to být konec začátku.“

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články