Pokud EET omezí nekalé podnikání, je třeba ho podpořit, říká Jiří Štorch

ČTK

Ilustrační foto | FOTO: ČTK

Za pár týdnů začne druhá vlna elektronické evidence tržeb, do které se zapojí řada podnikatelů v maloobchodě i velkoobchodě. O podpoře tohoto zákona ze strany Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) a o mnohém dalším ohledně EET se pro FORUM 24 rozhovořil člen představenstva AČTO Jiří Štorch.

Jste jedním z podporovatelů EET. Proč je podle vás potřeba?

Neřekl bych, že jsem „podporovatel“ EET. Souhlasím však s oficiálním stanoviskem Asociace českého tradičního obchodu, tedy že pokud tento systém pomůže k zamezení nekalých podnikatelských praktik, je třeba ho podpořit. Velkou roli v tomto však bude hrát nejen vlastní znění zákona, ale i jak důsledně bude vymáháno jeho plnění.

Je podle vás nutné, aby EET měli všichni, i malí obchodníci? 

Jakákoli výjimka je podle mého názoru nekoncepční a vytváří prostor pro obcházení zákona. Na druhou stranu si ale dovedu představit, že ti nejmenší podnikatelé (např. ti, kteří nikoho nezaměstnávají) budou mít možnost vybrat si mezi EET nebo paušální daní.

Jsou slyšet názory, že to může být pro takovéto malé obchodníky likvidační. Jaký je váš názor? A jak byste to řešil?

Likvidační to může být  z pohledu zvýšení nákladů na pořízení vhodného vybavení a jeho provoz. Již od úplného počátku zpochybňuji bagatelizování nákladů na pořízení vybavení ze strany MF. Pro prodejny potravin, kde i ty nejmenší nabízejí několik set, ty středně velké několik tisíc položek zboží, jsou nejlevnější řešení, která se pohybují kolem pěti až sedmi tisíc korun, nevhodná. Reálná cena začíná na částce 13.000–15.000. Kč na jedno pokladní místo. Sofistikovaná řešení jsou pak mnohonásobně dražší. Dále je nutné počítat s nákladem na zprovoznění systému, kdy práci školených odborníků lze předpokládat v řádech tisíců korun. Navíc přibývají náklady na internetové připojení, které zejména v malých vesnických prodejnách doposud nebylo třeba, a pak samozřejmě licenční poplatky dodavateli softwaru, případně poplatky za upgrade systému. V koaliční smlouvě se politici zavázali, že náklady na EET nebudou přenášeny na podnikatele, skutečnost je však taková, že daňovou úlevu získají pouze fyzicky podnikající osoby, a to ve výši, která pokryje zlomek nákladů. Ostatní podnikatelé pak mají „smůlu“. V síti Družstva Eso Market je např. podnikatel, který provozuje více než 30 malých prodejen na vesnicích. Některé mají otevřeno jen několik hodin denně, prodávají tam místní důchodkyně a slouží spíše jako služba pro nákup základních potravin denní spotřeby pro místní obyvatele. Tento podnikatel vyčíslil náklady na EET ve výši cca 300.000 Kč. Zdá se z tohoto pohledu sleva na dani ve výši 5000 Kč adekvátní?  Pokud jsou odhady ministra financí o předpokládaném zvýšení příjmů státu zavedením EET správné, pak nevidím důvod, proč mají náklady na jeho zavedení nést sami podnikatelé. Stát na to prostředky získá. Pokud správné nejsou, je EET naprosto zbytečné.

Zanedlouho budou muset vydávat účtenku i řemeslníci. Myslíte, že je tato povinnost nezlikviduje? 

Nevím, jak může vydání účtenky někoho zlikvidovat? Navíc, v tomto případě lze pořídit vybavení v té nejnižší cenové kategorii. Přesto se ale domnívám, že právě toto je případ, kdy by bylo zřejmě logičtější umožnit vybrat si paušální daň. Podle mého názoru by to bylo i efektivnější.

Dále se objevují názory, že EET nabourává svobodu podnikání. Jaký je váš názor?

Já osobně to takto nevnímám. Jestli budu sdělovat finančnímu úřadu svoje tržby jednou ročně, čtvrtletně, měsíčně nebo denně mně problém nedělá. Jiná věc je ale, o kolik mi předávání těchto informací zvýší provozní náklady. Ale to jsem komentoval v předchozích odpovědích.

Odpůrci EET poukazují na problém udávání. Jaký na to máte názor?

Já především vidím problém v tom, že nikomu nevadí podnikatel, který provozuje kamennou prodejnu o prodejní ploše 150 metrů čtverečních, měl by platit pronájem, mzdy, odvody ze sociálního a zdravotního pojištění, hradit náklady na energie, pořídit si poměrně nákladné vybavení, a přitom není plátce DPH, tzn. že jeho obrat nepřekročí hranici cca 80.000 Kč měsíčně. Po pětatřiceti letech v obchodě s potravinami si myslím, že znám ekonomiku prodejny natolik důkladně, že toto je celkem nereálné.

Studoval jste dopady EET na podnikatele v zemích, kde už to nějakou dobu funguje? Například v Chorvatsku či Rakousku? Funguje to v těchto zemích tak, jak má?

Každá země má specifické podnikatelské prostředí. Má jinou tradici a kulturu soukromého podnikání. Jiný přístup k daňovým povinnostem. A tak jako u nás, jsou i v těchto zemích odpůrci i zastánci příslušné formy evidence tržeb. Pravdou ale je, že jsme jedna z mála zemí vyspělé Evropy, kde doposud žádná podobná evidence není. Důležitější, než jak to funguje v Chorvatsku, je to, jestli její zavedení má smysl u nás. Dnes už to nezměníme a nezbývá nám, než doufat, že EET nebude mít přínos jen pro IT dodavatele…

Jste spokojen se současnou podobou EET, nebo byste něco změnil?

Osobně si myslím, že pro nás podnikatele je důležité mít především jasno. Diskuze o tom, co je potřeba změnit, koho by bylo dobře z evidence vyjmout úplně, komu povinnost oddálit a podobně, vede k nejistotě, vyčkávání a oddalování přípravy zavedení EET na poslední chvíli, což v konečném důsledku přinese řadě obchodníků spoustu zbytečných problémů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner