Jihoafrické úřady se snaží odradit ruského vůdce Vladimira Putina od účasti na summitu BRICS, který se koná v srpnu v Gautengu. Obávají se, že by ho musely zatknout na základě zatykače, který na něj v březnu vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Jak píše deník The Moscow Times, účast na summitu po boku vedoucích představitelů Jihoafrické republiky, Číny, Indie a Brazílie by pro Putina znamenala významný diplomatický úspěch a zároveň jeho první významnou zahraniční cestu od doby, kdy nařídil vstup ruských vojsk na Ukrajinu.
Jihoafrické noviny The Sunday Times s odvoláním na zdroje z jihoafrické vlády uvedly, že zvláštní vládní komise zřízená prezidentem Cyrilem Ramaposem dospěla k závěru, že pokud Putin vstoupí na jihoafrickou půdu, budou ho muset zadržet.
Jihoafrická republika ratifikovala Římský statut, hlavní dokument, jímž se Mezinárodní trestní soud řídí. Je tedy povinna dodržovat jeho rozhodnutí, včetně zatykačů na osoby podezřelé ze spáchání válečných zločinů.
„Nemáme jinou možnost než Putina zatknout,“ řekl jeden z vládních úředníků listu The Sunday Times.
Podle zdrojů listu vedení v Pretorii dále jedná s Kremlem, který se ovšem zatím k Putinově účasti na summitu nevyjádřil.
„Summitu, který se bude konat v Jihoafrické republice, se samozřejmě zúčastníme. Samozřejmě tomu budou předcházet naše dvoustranné kontakty s Jihoafričany, vyjasníme si jejich postoj,“ uvedl koncem dubna mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Z právního hlediska nemají jihoafrické úřady na výběr: pokud Putina nezatknou, poruší tím nejen mezinárodní právo, ale i zákony Jihoafrické republiky, říká Priyal Singh, vedoucí výzkumný pracovník jihoafrického Institutu pro bezpečnostní studia.
Dokonce ani teoretický scénář vynětí z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu před Putinovou případnou návštěvou není proveditelný – na to prostě není dost času. Pokud by se Putin skutečně objevil, bylo by to „obrovské negativum“ a vláda si to zřejmě uvědomuje, dodává podle The Moscow Times Singh.
Jak jsme tu již psali, v Rusku neberou možnost zatčení Putina a případně dalších představitelů režimu úplně na lehkou váhu. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin už psal o nových legislativních opatřeních, která by měla ruské občany odradit od případné nápomoci při snaze o prosazení mezinárodního zatykače.
„V souvislosti s protiprávními činy mezinárodních organizací, včetně Mezinárodního trestního soudu, byly přijaty následující legislativní iniciativy: 1. Byl zaveden trest odnětí svobody až na pět let za pomoc při výkonu rozhodnutí mezistátních organizací o trestním stíhání našich vojáků a dobrovolníků a činitelů orgánů veřejné moci. 2. Prezidentovi Ruské federace byly svěřeny další pravomoci k ochraně naší země a občanů v případě, že zahraniční subjekty přijmou nezákonná rozhodnutí nebo provedou akce namířené proti Ruské federaci.“
V každém případě je nyní postavení Vladimira Putina na mezinárodní scéně hodnoceno jako trapné a je výrazem diplomatické izolace celé země.