Rusko má další problém při budování vlastní alternativy k satelitnímu systému Starlink. Druhá série družic Rassvet, jejichž prostřednictvím se Moskva snaží zajistit ruským ozbrojeným silám satelitní komunikaci, podle amerického Institutu pro studium války (ISW) nedosáhla plánovaných oběžných výšek. Neúspěch může výrazně zkomplikovat ruské snahy vybudovat v krátké době rozsáhlou satelitní konstelaci.

Podle údajů sledovacího portálu N2YO žádný ze 16 satelitů Rassvet vypuštěných 19. července k 31. srpnu nedosáhl předpokládané výšky 550 kilometrů. Mnohé z nich se pohybovaly ve výšce pouze 300 až 400 kilometrů a některé jejich oběžná dráha postupně klesala. Nejméně dva satelity se podle dostupných údajů blíží návratu do atmosféry.

Zamýšlená operační výška satelitů Rassvet je přitom přibližně 870 kilometrů. Nižší oběžná dráha znamená mimo jiné kratší životnost družic. Ve větší míře na ně působí atmosférický odpor a k udržení oběžné dráhy je zapotřebí více paliva. Jak dlouho zůstane druhá série satelitů Rassvet ve funkčním stavu, proto není jasné. Podle ISW je však pravděpodobné, že jejich provozní životnost bude kratší, než Rusko původně předpokládalo.

Dále čtěte

Máte dost toho, jak se Babišova vláda chová k prezidentovi? Podpořte Petra Pavla plakátem

Vláda útočí na prezidenta a ministr zahraničí Petr Macinka mu vyhlásil válku, kterou sice prohrává, poškozuje ale celou naši zemi.

Problémy navíc provázejí i první sérii. Z 16 družic vypuštěných 24. března dosáhlo do konce července plánované výšky pouze 12. Právě těchto 12 satelitů podle dostupných informací umožňovalo ruským jednotkám každý den dvě časová okna pro spojení s pozemními terminály nad Ukrajinou, a to v délce až hodiny a půl.

Vývoj systému Rassvet je pro Rusko důležitý především kvůli snaze nahradit přístup ke Starlinku. Po přerušení ruského využívání komunikace prostřednictvím sítě Starlink v únoru se Moskva musí více spoléhat na vlastní satelitní infrastrukturu. Podle ISW právě tato situace mohla vést k urychlení ruského programu.

„Zjevný neúspěch všech 16 satelitů z druhého startu při dosažení zamýšlených operačních výšek naznačuje, že Rusko možná nebylo připraveno urychlit rozmísťování konstelace tímto tempem,“ uvádí ISW.

Ruský systém nicméně představuje pro Ukrajinu hrozbu už nyní. I omezené možnosti satelitního spojení mohou ruským jednotkám pomáhat při používání dálkově ovládaných dronů a při provádění přesnějších úderů. Pokud se počet funkčních satelitů zvýší, mohou se podle ISW zvyšovat i možnosti ruské armády využívat satelitní komunikaci přímo na bojišti.

Dále čtěte

Režim v Rusku nejde opravit, musí skončit. Deformace společnosti je horší než za nacismu, říká Kasparov

Ruský opoziční politik a šachový velmistr Garry Kasparov ostře kritizuje současnou ruskou opozici. Vyčítá jí příliš kompromisní postoj vůči dnešnímu…

Rusko přitom potřebuje ke skutečnému vytvoření konkurence Starlinku stovky družic. Ukrajinský poradce pro obranné technologie Serhij „Flash“ Beskrestnov v květnu odhadl, že pro stabilní nepřetržité spojení nad Ukrajinou by Moskva potřebovala přibližně 200 až 300 satelitů.

Ruská společnost Bureau 1440, která systém vyvíjí, už oznámila plán uskutečnit „desítky“ dalších startů a vynést na oběžnou dráhu „stovky“ dalších družic. Podle ISW ale Rusko pravděpodobně není schopno takového cíle v dohledné době dosáhnout.

Jedním z hlavních problémů je omezená ruská schopnost satelity vynášet. Moskva je při těchto startech nadále závislá především na raketách Sojuz-2.1b. Jde o poměrně nákladný a omezeně dostupný prostředek. Rusko od roku 2022 podle ISW uskutečnilo pouze šest až osm startů tohoto typu rakety v rámci všech svých kosmických a komerčních programů.

Dále čtěte

„Málem praštil hlavou o stůl.“ Trump v Oválné pracovně vytuhnul už po patnácti minutách

Během pondělní hodinové akce v Oválné pracovně Bílého domu začal amerického prezidenta Donalda Trumpa už po 15 minutách zjevně přemáhat…

Při takové frekvenci by Rusko mohlo během čtyř let vynést maximálně 128 satelitů Rassvet. Ani to ovšem neznamená, že všechny budou úspěšně fungovat. K srpnu 2026 přitom dosáhlo udržitelných operačních výšek pouze 37,5 procenta všech vypuštěných družic Rassvet.

Rusko navíc nemůže veškerou kapacitu raket Sojuz-2.1b vyčlenit pro Rassvet. Potřebuje je také pro další vojenské, navigační a civilní kosmické projekty. Právě omezená frekvence startů proto podle ISW představuje zásadní překážku pro plán Moskvy rychle vytvořit konstelaci čítající stovky satelitů.

Situaci může dále komplikovat ukrajinské ničení ruské kosmické infrastruktury. V noci ze 14. na 15. srpna ukrajinské síly zaútočily na Kosmické raketové centrum Progress, které vyrábí nosné rakety Sojuz. O několik dní později, 23. srpna, se Ukrajina pokusila zasáhnout také kosmodrom Pleseck.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Právě z Plesecku byly podle dostupných informací vypuštěny obě dosavadní série satelitů Rassvet. Útoky tak mohou ohrožovat nejen samotnou výrobu nosných raket, ale také omezenou infrastrukturu, kterou Rusko potřebuje k jejich vynášení.

Podle ISW mohou ukrajinské údery proti klíčovým zařízením ruského kosmického průmyslu dále snížit schopnost Moskvy vypouštět nové družice. Ruský plán vybudovat v krátké době vlastní obdobu Starlinku se tak může vzdálit právě ve chvíli, kdy se Moskva snaží satelitní komunikaci stále více využívat při válce proti Ukrajině.