Policie a žalobci jako Babišův nástroj v politickém a konkurenčním boji

Bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta (ČTK)

Bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta | FOTO: ČTK

Rozruch kolem zastřešení policejního protimafiánského a protikorupčního útvaru Národní centrálou proti organizovanému zločinu stále neutichá. Ministr financí Andrej Babiš oznámil před jednáním vlády, které se změnami v policejní struktuře zabývalo koncem července, že se cítí být z debaty vedené ministerstvem vnitra a vedením policie se státními zástupci vyloučen a s jejich spuštěním od 1. srpna nesouhlasí.

Po bouřlivém projednávání za účasti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, kdy byla vláda informována o vypořádávání připomínek státních zástupců, Babiš svůj názor nezměnil. Postěžoval si novinářům, že mu nic nebylo vysvětleno, a trval na tom, že reforma nemá žádné opodstatnění – kromě snahy odstranit bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu z policie.

Babišův ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který kvůli policejní reorganizaci vyhrožoval rezignací, aniž tento slib naplnil, označil změny v policii za normalizaci. Vedení Policie ČR za nimi zase vidí zejména řešení neudržitelného stavu, kdy jeden speciální policejní útvar opakovaně překračuje svoje kompetence a torpéduje jiné policejní útvary. Žádná z obou stran sporu zatím není schopna přesvědčit oponenty o své skutečné motivaci.

Ať už byly důvody a pozadí těchto změn jakékoli, Šlachtovi bylo nabídnuto, že může v nové struktuře pokračovat ve velmi vysoké funkci. Šlachta to odmítl a z policejních služeb dobrovolně odešel. Proto jeho chování zavání účelovostí, jestliže dnes tvrdí, že by v policii rád pokračoval.

Ilustrační foto (ČTK)

Babišovy kontakty ve státní správě 

Proč budí změny v policii takové vášně? Protestní hnutí ANO získalo přízeň nemalé části veřejnosti v posledních parlamentních volbách populárním étosem boje proti korupci. Postupem času se ukazuje, že Babišův politicko-mediálně-ekonomický konglomerát Agrofert je sám zranitelný v odolnosti vůči stejným, možná dokonce horším neduhům, než které sám dříve kritizoval a dodnes kritizuje. Trestní oznámení týkající se Babišova impéria se množí, nemluvě o jeho dosud nevysvětlené podnikatelské minulosti, postavené na klientelistických vazbách s řadou vysoce postavených politiků.

Mezitím vyplavaly na povrch dlouholeté kontakty Andreje Babiše s detektivy z ÚOOZ, které se datují už od roku 2006. Tehdy jej vytěžovali jako policejního informátora v kauzách spojených s podnikateli Pitrem, Mrázkem a Sisákem. Ostatně i bývalý vysoký důstojník CIA Gary Berntsen už před rokem ve svém příspěvku pro server The Daily Caller upozornil na kritickou provázanost Babišových lidí ve státní správě. Mimo jiné to spojoval s cílenými útoky proti Babišovým politickým a obchodním oponentům pomocí státních zástupců a policie, což dokumentuje na kauze vedoucí k pádu Nečasovy vlády.

Tento případ je ovšem jen nejviditelnější špičkou ledovce, který se postupně odkrývá v posledních měsících. Nemusí přitom jít vždy jen o politické zájmy majitele Agrofertu jako v případě jeho střetu s ČSSD o ovládnutí policie. Babiš přitom dává až příliš okatě najevo, jak horlivě kryje Šlachtovi záda a jak se mu tím revanšuje za to, jakým způsobem se společně s příslušnými státními zástupci „stará“ o jeho obchodní konkurenty, spory s nimiž mají kořeny v relativně nedávné minulosti.

V politické sféře lze tato podezření doložit na kriminalizaci ministrů ČSSD Chovance a Němečka a policejního prezidenta Tuhého. V byznysové sféře je ve hře vyřizování osobních účtů s konkurenčními podnikateli, s nimiž se majitel Agrofertu dříve nepohodl. Ať už se jedná o firmu vyrábějící biopaliva druhé generace Oleo Chemical, nebo o Františka Savova, majitele vydavatelství Mladá fronta a.s.

Babišovy zájmy uvnitř policie zatím do širšího povědomí veřejnosti nepronikají kvůli zásadně proměněné a z velké části znormalizované mediální scéně. S vysokou pravděpodobností lze tvrdit, že politický velkopodnikatel s takovým břemenem konfliktu zájmů by za normálních okolností ve vládě nejpozději po rozpoutání kauzy Čapí hnízdo neseděl. Mediální tlak by jej donutil odstoupit.

Staronová „protikorupční“ kampaň hnutí ANO

Navzdory tříletým zkušenostem s Babišovým působením v politice hnutí ANO znovu organizuje staronovou „protikorupční“ kampaň před říjnovými krajskými a senátními volbami. Co je zejména alarmující, do této kampaně začlenilo právě spory o policejní reorganizaci. Na stovkách billboardů rozesetých po celé zemi Babiš brojí proti „klukům“ řízeným „mafiány“, údajně bránícím boji proti korupci, kteří „likvidují nezávislou policii“.

Licoměrnost této kampaně spočívá v tom, že je jen pokračováním politického boje o ovládnutí policie, v Babišově případě o obhajobu Roberta Šlachty, který tím zároveň definitivně přichází o punc veřejně deklarované „nezávislosti“.

V tomto předvolebním boji se chtě nechtě objevují i nejvýše postavení žalobci v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchními státními zástupci Ivem Ištvanem a Lenkou Bradáčovou. Každý z nich se s trochu odlišnou intenzitou zapojil do kritiky organizačních změn v policii, ačkoli jim kompetenčně nepříslušejí. Na pováženou je především počínání olomouckých žalobců, kteří v policejní reorganizaci spatřují kriminální čin. V jejich počínání lze spatřovat prvky zastrašování demokraticky zvolených představitelů státu a pokus rozvrátit vedení Policie České republiky. A to s využitím velmi vágních „důkazů“, které jsou v médiích (především v těch Babišových) rozsévány jako fakta.

Nežijeme snad zatím v policejní a prokurátorské diktatuře, kdy některé policejní složky ruku v ruce se spřátelenými státními zástupci rozhodují o tom, jak se má vykonávat exekutivní moc. A pokud nebude po jejich, budou se snažit o zvrat politické situace v zemi kriminalizací těch, kteří jim zkříží cestu. Zmíněná část policie a vysoce postavených žalobců ovšem takto skutečně uvažuje a už koná, a to za pomoci spřízněných médií v čele s Babišovým tiskem. Zejména olomoučtí státní zástupci dokážou vyčarovat trestněprávní konstrukce takřka z čehokoli. A nezbývá než se ptát, v čím je to zájmu? Pro odpověď se stačí podívat na billboardy ANO.

Proč nikoho nezajímá rozval v celní správě?

Je třeba se pozastavit nad tím, proč se politická scéna, média i žalobci stejně intenzivně nezajímali o dění v neméně důležité Celní správě ČR, spadající do gesce ministerstva financí. V květnu rezignoval její generální ředitel Petr Kašpar. Údajně ze zdravotních důvodů, čemuž se příliš věřit nedá. Zvláště pokud krátce nato odstoupilo téměř celé zbývající vedení.

Celní správa je přitom ozbrojená složka s kompetencemi na úrovni policie, s desetkrát větším počtem zaměstnanců než ÚOOZ. Jelikož se zabývá závažnou trestnou činností, je poněkud nepochopitelné, že tyto čistky zůstávají stranou pozornosti. A už se začíná rýsovat, k čemu byly dobré. Jak už bylo potvrzeno z ministerstva financí, v Celní správě je připravován prostor pro nástup Šlachtových lidí.

Čistky v Celní správě se nestávají nástrojem volební kampaně politiků. Zato zapojení Šlachtova útvaru a státních zástupců do volební kampaně hnutí ANO je nejkřiklavějším důkazem toho, oč v současném boji za „nezávislou“ policii jde. V první řadě o politické zájmy Babišova impéria, které ztrátou Šlachty v ÚOOZ ztratilo jeden článek svých mocenských pozic v bezpečnostních složkách.

Martin Rech

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com