Tisková konference Policie ČR k vyhodnocení postupu při útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
KOMENTÁŘ / Závěr roku 2023 se zapsal do historie tím, že se jeden student univerzity rozhodl 21. prosince vystřílet ve své škole co nejvíce lidí a pak sám sobě prostřelil hlavu. A to potom, co doma zabil svého vlastního otce a oznámil blízkému člověku úmysl své sebevraždy. Navíc zanechal ve dvou exemplářích dopis, v němž doznal, že před tím také zastřelil – zřejmě na zkoušku – neznámého otce s miminkem na procházce v lese.
Vedení policie v čele s policejním prezidentem seznámilo v úterý 9. ledna veřejnost s výsledky vnitřní kontroly, která prozkoumala, zda proběhl její postup během střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy správně a efektivně. Ředitel úřadu vnitřní kontroly policie uvedl, že zásah proběhl zcela profesionálně. Tento verdikt byl podepřený během tiskové konference podrobnou rekonstrukcí zásahu a výkladem velících důstojníků.
Fakta, která veřejnost dostala, jsou podepřená železnými argumenty a doložená jasnými důkazy. Videa ukazují, jak policisté ihned a ofenzivně bránili lidi a jak postupovali statečně v neznámém prostředí dopředu k ozbrojenému. A dozvěděli jsme se také, že klíčové složky policie absolvují už od roku 2010 speciální výcvik založený na zkušenostech ze zahraničí, zejména ze Spojených států amerických, díky němuž dokáží eliminovat pachatele co nejdříve. To znamená, že velitelé na tak potřebný výcvik myslí a připravují své lidi.
Vystupování policejních velitelů a vedoucích úředníků působilo přesvědčivě a doložilo profesionální postup zásahových jednotek policie během jedné z nejhorších tragédií naší novodobé historie. Zejména vystupování majora Josefa Jeřábka z motorizované jednotky policie o taktice zásahových jednotek má mimořádnou hodnotu tím, že ukazuje připravenost a promyšlené chování veřejných ochránců. Policie dostala zprávu o střelbě do lidí ve 14.59 a již o pět minut později na místo dorazili první policisté. V 15.09 již byli policisté v horních patrech fakulty, kde střelba probíhala. O dalších deset minut později již příslušníci policie stáhli kolem pachatele smyčku a on se zastřelil. Tím zcela nepochybně zachránili mnoha lidem život či je uchránili před zraněním.
Jistěže v případu existují bílá místa. Momenty, kdy si říkáme, zda nemohl být postup policie lepší, zda nešlo tragédii zabránit. Je třeba otázkou, zda policie ihned po nálezu zavražděného otce v obci Hostouň neměla postupovat tak, že hledá vraha, než že hledá potencionálního sebevraha. Nevíme ale, co to znamenalo, že na místě vrah nastražil systém výbušnin, a jaké úkony bylo potřeba provést. Stejně tak nám může vrtat hlavou, zda policisté neměli prohledávat místo univerzitního domu v Celetné ulici sídlo fakulty na Palachově náměstí. Slabým místem výkladu policie je tedy jisté zatemnění okamžiku, kdy si její příslušníci uvědomili, že mají co do činění s fatálně nebezpečným jedincem.
Proti těmto všem otázkám ale stojí nezpochybnitelná skutečnost neuvěřitelně rychlého a naprosto profesionálního zásahu, který nám názorně demonstruje skutečnost, že vůbec nejsme bezbrannou společností.
Odvaha a precizní zaškolení dobrých bojovníků vystupujících na straně ochrany veřejnosti zanechaly opravdu silný dojem.
Toto je tedy ta převážně dobrá stránka naší policie. Připomeňme si ale situace, které nepatřily k jejím hvězdným chvílím. Pana policejního prezidenta Martina Vondráška nechal jmenovat trestně stíhaný premiér – oligarcha. Může si kdokoli myslet, že to sem nepatří. Jenže připomeňme okolnosti během mítinků Andreje Babiše z roku 2022, kdy neuniformovaní a neoznačení policisté, kteří vypadali spíše jako osobní bodygardi než jako ochránci pořádku, zaklekávali na Babišovy kritiky a dokonce i některého z nich odvlekli do neoznačeného auta.
A nesmíme zapomenout ani na nejčernější hodinu v dějinách české polistopadové policie, kdy její příslušníci chránili v souladu s přáním prezidenta Miloše Zemana jeho kamaráda čínského diktátora až tak, že přitom potlačili ústavou chráněné shromažďovací právo.
Není tedy policie jako policie. Máme tu naprosto vynikající policisty a značná část policie má nepochybně i dobré velitele. A je také třeba ocenit i kriminalisty nebo řadové hlídky. Tedy nejen elitní zásahové jednotky, třebaže jejich výkon na fakultě byl skutečně spektakulární.
Také tu ale máme v jejích řadách nepochybně i konformisty, kterým aktuální politická moc připadá důležitější než principy ústavní demokracie. A je skandální, že řádění neoznačených policistů na Babišových mítincích současný policejní prezident obhajoval.
Pak tu jsou ještě takoví lidé v policii, kteří zcela zjevně a po dlouhá léta vynášejí do médií účelové údaje z otevřených trestních spisů. Vesměs to dělají proto, aby někomu pomohli a někomu jinému uškodili na naší politické scéně. Je trapné slyšet, že nějaké médium něco získalo či dokonce „zjistilo“. Jde prostě jenom o průvaly z míst, odkud by žádný profesionální policista nic nevynesl, protože by se za sebe musel stydět. A na těchto neprofesionálních policistech stojí u nás jeden velký podvod, kterému se říká investigativní žurnalistika.
Jsou to zaměstnanci policie, kteří nemají svým podivným založením vůbec nic společného s obdivuhodnými policisty – hrdiny z filozofické fakulty. A vrcholem ostudy české policie byl dlouhá léta plukovník Robert Šlachta, jemuž více než služba veřejnosti učarovala politika a osobní ambice. A to bohužel ještě před tím, než se pustil do absurdního zásahu na Úřadu vlády na základě smyšlených motivů. Jinak to vysvětlit nejde a předešlé kontakty jeho útvaru s oligarchickou mafií jsou celkem známé. Proto nám tak hezky pomohl k vládě bez parlamentního mandátu a posléze k dominanci vládnoucího miliardáře. A to pod fanatickým heslem boje proti korupci, což je samo o sobě parodií na právní stát, ale za to jde o vítanou záminku pro policejní stát.
Vidíme prostě to, co je dobré, a vidíme i to, co dobré není. Nyní Policie ČR má svoji dobrou chvíli, třebaže tu jde o hroznou událost. Bez naší profesionální policie by tato tragédie zcela jistě dopadla mnohem hůř. Transparentní, věcné a názorné vystupování policejních velitelů je třeba ocenit. Jestli policie navíc sama říká, že chce ještě některé postupy zlepšit, tak to vyvolává jedině respekt a vděčnost. Věřme, že se některé její méně čestné složky přiblíží k těmto tak vysoko nastaveným standardům.
