Policie nesmí chtít po lidech občanku jen tak, vzkázal Ústavní soud

Policie nesmí „preventivně“ zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá nějaký objektivní důvod, který také musí kontrolovanému člověku osvětlit. Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti návštěvníka Klimakempu v Louce u Litvínova v roce 2018. Musel ukázat občanský průkaz už na nádraží. Podle ústavní stížnosti nebyl ke kontrole žádný důvod a ze strany policie šlo jen o „psychologickou disciplinaci“ účastníků akce zaměřené na problematiku změny klimatu a využívání fosilních zdrojů energie.

ÚS dal stížnosti za pravdu. Preventivní kontroly nelze obhájit jen skutečností, že o rok dříve účastníci Klimakempu blokovali důl Bílina, a obavou, že se pokusí blokádu zopakovat. „Do práva pokojně se shromažďovat lze neústavně zasáhnout i prostřednictvím opatření s takzvaným odrazujícím účinkem. Ve stěžovatelově případě takovým opatřením bylo zjišťování jeho totožnosti ze strany policie,“ řekla při odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: 10 úkolů pro Fialovu vládu, rozhovor s následníkem trůnu či Hayato Okamura

Vládu Petra Fialy čeká zásadní úkol: deagrofertizace státu. Bude to těžká, a vzhledem k tomu, že se bude potýkat s…

Policie také musí kontrolovaného člověka vždy poučit o důvodech svého postupu. Nestačí jen odkaz na konkrétní ustanovení zákona o policii. „Policista je povinen právní důvod svého postupu vztáhnout na konkrétní okolnosti prováděného ztotožnění a náležitě jej vysvětlit, byť to nemusí být obsáhle,“ uvedla Šimáčková.

V kauze došlo podle ústavních soudců k porušení práva pokojně se shromažďovat, práva na ochranu soukromí a informační sebeurčení a také práva na spravedlivý proces. ÚS zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu. Pražský soud musí znovu rozhodnout o mužově žalobě na určení nezákonnosti policejní výzvy.

K výroku i odůvodnění nálezu uplatnil odlišné stanovisko soudce David Uhlíř, který se sice ztotožnil s obecnými východisky, ale nikoliv s jejich aplikací na konkrétní případ. K odůvodnění nálezu uplatnil odlišné stanovisko také soudce Ludvík David, který navrhoval v nálezu více rozvinout tematiku práva na občanskou neposlušnost při ochraně životního prostředí. Při podobných akcích je podle něj „obecně ústavně nežádoucí“ preventivně odrazovat účastníky prostřednictvím jejich ztotožňování.

„Ekologičtí aktivisté to nemají snadné. Určitě, některé jejich projevy vykazují jistou míru zideologizovanosti, ale nepochopení a lhostejnost široké, někdy i právnické veřejnosti, zůstávají až zarážející. Nestačí roztátá Arktida ani plastový ostrov plující v Pacifiku. Nejde však už ‚jen‘ o politiku, ale o v nejvlastnějším smyslu slova existenciální přístup k budoucnosti lidstva,“ napsal David v odlišném stanovisku k nálezu.