Zpráva o smutném stavu polistopadové svobody. Dusí ji Zeman i Babiš. A každý, kdo je kryje

Zbyněk Pecák

Demonstrace proti Babišovi a komunistům | FOTO: Zbyněk Pecák

Den po velké a úspěšné masové demonstraci bychom mohli snadno propadnout pocitu, že to se svobodou v naší zemi není zas až tak špatné. To by byl bohužel omyl. Nakročení našeho státu k soustavnému odstraňování výdobytků Listopadu 89 je značné a je třeba jasně ukázat na příčiny mizející svobody v mnoha oblastech našeho života. Šéfredaktor deníku FORUM 24 Pavel Šafr přináší tento článek o stavu svobody po třiceti letech.

Slavíme 30. výročí návratu svobody. Jedná se o nejlepší symbolické datum našich novodobých dějin. Svým obsahem je zásadně aktuálnější než 28. říjen a rozhodně šťastnější než 9. květen, který dříve připomínal hořké „osvobození“ Stalinovou armádou. Právě tato armáda tu stála za prosazením sovětského typu komunismu. Před třiceti lety tak definitivně odlétla noční můra, která zahalila svými temnými křídly českou zemi na přelomu let 1938 a 1939.

Pavel Hofman

Trvalo to – pomineme-li dvě iluze volnějších poměrů ve čtyřicátých a šedesátých letech – plných padesát let. Byla v tom dlouhá léta zničených životů, poprav, věznění, mučení, vyhánění, perzekuce, masového zabavování majetku a emigrace. V posledních letech vlády stranické byrokracie jsme žili v dusnu tupé propagandy fanatické ideologie, neustálého ohýbání pravdy i páteře a pokračujícího násilí. Tohoto odporného režimu jsme se zbavili a tím se otevřel nebývalý prostor svobody a možností vzestupu. Je paradoxem naší doby, že si přestáváme vážit přínosů tohoto klíčového mezníku v našich moderních dějinách.

Nejlepší éra v historii národa a její ohrožení

Je to právě 17. listopad, který předznamenal bezkonkurenčně nejlepší období ve více než tisícileté historii českého národa. A právě o odkaz tohoto symbolického dne nyní svádíme zásadní souboj. Máme za sebou neuvěřitelný vzestup příležitostí a možností, které jsme z části naplnili skutečnými pozitivními výkony. Civilizační vzestup národa přitom umožnila jak deregulace a liberalizace státem řízené společnosti, tak především přistoupení do struktur západního světa, tedy do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Svoboda se blahodárně promítla do rozvoje mnoha oblastí našeho života a není třeba vyzdvihovat jen ekonomiku.

Přesto je toto období znevažováno a jméno prvního polistopadového prezident narudlá část společnosti používá jako nadávku. Uměle vybuzená hysterie přivedla v roce 2013 k moci nebezpečné populisty, kteří se pustili do demontáže a destrukce liberální demokracie. Velké množství lidí tito moderní krysaři svedli z cesty a vedou je znovu do ruského modelu centrálního řízení společnosti. Není žádná náhoda, že zatímco novinářům ubyl prostor pro kritickou žurnalistiku, tak živnostníkům byly utaženy šrouby státním špehováním a novým udáváním. Každý ekonomicky aktivní a kriticky myslící člověk cítí, jak se v různých formách utahují šrouby a jak přibývá zákazů a příkazů. To přitom úzce souvisí s postupným odstraňováním ideálů naší svobodné éry.

Česko se vrací ke státnímu řízení

Země, která dodnes profituje ze všestranné liberalizace, se paradoxně začala opět ubírat k monopolnímu řízení a státní regulaci širokých oblastí společenského života. Českým problémem není jen Zeman a Babiš. Tím problémem je tuhý komplex antiliberální politiky a rétoriky, která vede Česko na Východ, i když vláda formálně podporuje naše členství v Evropě. K tomu přistupuje prolhaná antievropská propaganda, která líčí EU jako zdroj nesvobody a regulace. Přitom faktický výkon regulace provozují vždy státní úřady České republiky, a to daleko nad rámec evropských rozhodnutí, u jejichž přijímání navíc sami sedíme.

Kdyby tu nyní nebyla znovu atmosféra masových protestů a vzdoru vůči autoritářům, mohlo by se mocenské garnituře v čele s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem podařit polistopadovou demokracii udusit a předělat ji na odpornou parodii na svobodný systém, který sice nevylučuje pouliční festivaly svobody, ale zato vylučuje opravdovou svobodu.

Skutečná svoboda je totiž v rozporu se strachem novinářů z představitelů státu, což potvrzuje dusno v redakcích veřejnoprávních médií z činnosti mediálních rad. Skutečná svoboda je také v rozporu s tím, aby lidé spolu nemohli obchodovat, aniž by na sebe odevzdávali státu kontrolní hlášení a posílali do zrůdného systému centralizované státní kontroly údaje o každé transakci, byť je i zcela bagatelní.

Zeman a Babiš dusí svobodu

Miloš Zeman přestoupil pravidla hry a fakticky předělal naši parlamentní demokracii na poloprezidentský stát, který přitom nemá oporu v ústavě a prosazuje se pouhou silou. Z jeho vůle nám vládne oligarcha Andrej Babiš, dříve ministr financí a nyní premiér ve vládě udržované na pokyn prezidenta komunistickou stranou.

Předseda vlády přestupuje pravidla hry svým gigantickým konfliktem zájmů a kumulací politické, ekonomické a mediální moci. Vyhnal přitom z médií kriticky myslící publicisty a novináře a velká část intelektuální elity před ním kapitulovala a snaží se předstírat, že se nic hrozného neděje.

Pavel Hofman

Zemanova a Babišova éra tu málem udusila polistopadovou demokracii. Hrozí nám festivaly svobody bez svobody, velebení demokracie bez faktické demokracie.

Někteří novináři dělají premiérovi nedůstojné kašpárky, připravují rozhovory se svým vlastním zaměstnavatelem, který je zároveň vrcholným politikem, a pak předstírají v televizi nezávislé analytiky. Jiní novináři zase ochotně sbírají kompromitující materiály na odpůrce a kritiky držitelů moci. A do těch samých novin, kde se odehrávají tato zrůdná svinstva, přispívá řada úctyhodných osobností intelektuální scény a legitimizují celý tento ohavný systém parodie na svobodu. Četba Lidových novin je každodenní otřesnou ukázkou naprostého občanského selhání tolika formálně vzdělaných a solidně vypadajících lidí. O paskvilu, kterým je dnes MF DNES, škoda mluvit.

Do obrany svobody se zapojily statisíce lidí

Proti tomuto trendu se začíná stavět stále větší množství Čechů. Iniciativa Milion chvilek pro demokracii navázala na předchozí spontánní protesty a kritické hlasy z nezávislých internetových médií a posunula organizaci vzdoru o několik pater výš. Vzniká široké hnutí za svobodnější poměry, jež zahrnuje jak příznivce demokratických politických stran, tak i příznivce nepolitického odkazu Václava Havla. V tomto spojení v různosti je ale právě síla tohoto hnutí. Nemluvíme zde přitom o zfalšovaném významu slova „hnutí“, které má jen maskovat vůdcovskou stranu kvůli nevoli k tradičním stranám. Mluvíme zde o opravdovém a autentickém svobodomyslném hnutí, jež ke společné snaze čelit nesvobodě a podkopávání pravidel demokracie a právního státu spojuje lidi různých názorových směrů. Organizátoři demonstrací přitom nepředstavují jedinou možnost, jak dát průchod této nové společenské energii. Některými projevy měli navíc dříve tendenci toto hnutí zúžit jen do užšího proudu morálního apelu v duchu Václava Havla. Po sobotní masové demonstraci na Letné (16. 11.) je ale jasné, že i oni chtějí, aby se do české společnosti vrátila faktická, a ne jen předstíraná pluralita demokratických proudů.

Naše šance je v pluralitě i spolupráci

V technickém slova smyslu byl Listopad 89 pouze nakročením ke svobodné společnosti, kterou vytvořila až v průběhu prvních porevolučních let fakticky žitá a realizovaná svoboda. Ale už v listopadu 89 byl stanoven cíl svobodných voleb a svobody slova. Podstatou svobodné společnosti je férová soutěž stran, myšlenek, názorů a svobodné šíření informací, jež umožňuje veřejnou kontrolu moci. V současné době jsou všechny tyto svobody v ohrožení, či jsou dokonce fakticky umrtvené. Bez svobodných médií totiž nemůžeme mluvit o férové politické soutěži, natož o plné svobodě slova.

Naší hlavní hrozbou je překrucování a zakrývání pravdy

Podle hesel na demonstracích může snadno zahraniční korespondent usoudit, že českou demokracii ohrožuje Babiš, Zeman, ruská propaganda a zvýšený vliv komunistické strany. To všechno sedí. Ale navíc tu máme ještě jednu temnou sílu, která neustále vychyluje rovnováhu společnosti směrem k této patologii. Jsou to lidé, kteří se velice blíží svým chováním farizeům z biblického evangelia. Farizeové byla třída snobů, ctnostných intelektuálů, vznešených hodnostářů posvátných institucí a úředníků plnících úkoly. A přesto je evangelium,  jež je klíčovým pilířem evropské kultury, ostrou kritikou vůči těmto formálním svatouškům a „lepším lidem“.

Čeští farizeové se kupříkladu projevují tím, když neustále zmenšují a relativizují vliv protestů. Mají velkou potřebu tolik „bojovat za pravdu“, že shazují počty lidí na protibabišovských demonstracích. Tak třeba nyní víme, že nám v médiích povolují přisoudit sobotní demonstraci počet 250 tisíc demonstrantů. Ale 300 tisíc, což je pravděpodobnější počet účastníků, se už ve velkých a zavedených médiích říkat nemůže. Pak se v komentářích ve veřejnoprávních médiích dozvíme, že i kdyby to bylo 300 tisíc lidí, tak to nic neznamená oproti voličské podpoře vládnoucího hnutí. Přitom energie protestů má ve společnosti mnohem vyšší váhu, než je pouhý přepočet počtu účastníků na hlasy v příštích volbách.

V jiných komentářích se dozvíme, že demonstrace nebo kritické články Babišovi „jenom pomáhají“. Pak také slyšíme blud, že demokraté nemají žádný jiný program než „antibabiš“. V duchu této zrůdné mentality nám demokraticky vyzařující seriózní novináři pořádají rozhovory se skrytými či otevřenými příznivci autokracie a zvou si do televizních studií jako nezávislé komentátory zaměstnance předsedy vlády. Jiní nám zase předkládají průzkumy agentur, podle nichž má Babiš či Zeman nehynoucí podporu obyvatelstva, a dělají přitom, že nám sdělují fakta. Přitom jde o součást propagandy a není jasné, zda to ti seriózní novináři vědí.

Stejnou vinu na pokřivování pravdy mají úředníci, kteří spolupracují na zakrývání Babišova konfliktu zájmů, stejně jako novináři, kteří přistupují na formální triky, jež mají tento konflikt zájmů zakrýt. Dobře známe sousloví „údajný konflikt zájmů Andreje Babiše“. To je neuvěřitelné zakrývání pravdy a podstaty ohrožení demokracie. Ten konflikt zájmů není ani trochu údajný. On je více než skutečný, protože dalekosáhle ovlivňuje chování velké části médií, a to právě svojí mocenskou a ekonomickou silou. Navíc konflikt zájmů Andreje Babiše je jenom jeden ze symptomů útoku na demokratická pravidla hry. Tím hlavním, problémem Andreje Babiše je, že dusí svobodnou společnost a konkurenční prostředí všude, kde může. A přitom tolik lidí tuto jeho bytostně autoritářskou inklinaci zakrývá. Ani jeho hnutí není žádné hnutí. Je to najatý a zaplacený kompars na realizaci jeho osobní moci.

Bojujme proti demoralizaci a relativizaci pravdy.

Největší hrozbou pro demokracii a svobodu je demoralizace lidí, kteří mají vliv na společnost. Je to demoralizace zejména těch příslušníků elit a vzdělanců, kteří mají možnost se za svobodu postavit a nedělají to jenom proto, aby se měli aktuálně lépe. Stav svobody je 30 let po Listopadu tristní a my si musíme vážit veškerých projevů, které tuto svobodu brání. Zároveň ale musíme jasně ukázat na ty jevy, které pomáhají svobodu dusit. Je to zejména zakrývání pravdy o překračování pravidel, legitimizace autoritářské moci a zneužívání médií a předstírání, že se nic tak strašného neděje. A že máme na festivalech svobody někomu děkovat, že ještě něco můžeme.

Naopak! Máme vší silou bojovat o to, abychom mohli znovu to, co jsme dříve mohli a udělali z toho zárodek budoucí svobody a budoucí demokracie. Mohli jsme volit sebevědomé strany, které se mohly domluvit s veřejností skrze svobodná média. Mohli jsme skrze média vykonávat efektivní kontrolu moci a sesadit nehodné politiky veřejným míněním. Mohli jsme svobodněji podnikat, psát a veřejně mluvit. To všechno už není takové, jaké to bylo, a my musíme naše práva a naši svobodu znovu prosadit. Bude to těžké, ale půjde to.

Ve společnosti je cítit energie, Češi chtějí být svobodným západním národem. Minimálně ta velká část z nich, která má rozum.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner