Tomio Okamura FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
KOMENTÁŘ / Tohle je opravdu rychlost. V pondělí ministryně financí Alena Schillerová představila rozpočet vlády s divokým schodkem 389 miliard korun. A sotva stačila číslo říct nahlas, její koaliční partneři z SPD a Motoristů začali vysvětlovat, že se jim ten rozpočet vlastně vůbec nelíbí. Tomio Okamura oznámil, že se schodkem „absolutně nemůže být spokojen“. Petr Macinka zase prohlásil, že návrh nepovažuje za konečný a že schodek je „opravdu velmi vysoký“. Oba chtějí s Andrejem Babišem jednat o jeho snížení.
Člověk by skoro nabyl dojmu, že SPD a Motoristé sedí v opozici. Jenže nesedí. Sedí ve vládě. Jejich ministři jsou její součástí. Jejich politici mají možnost ovlivňovat její rozhodování. A právě tato vláda předložila rozpočet, který má mít druhý nejvyšší schodek v historii samostatné České republiky. Tady začíná politická fraška.
Ještě ani pořádně nezaschl inkoust na návrhu rozpočtu a dvě menší koaliční strany už od něj dávají ruce pryč. Aby ne, Motoristé slibovali zemi bez dluhů a taky to, že budou hlídat Andreje Babiše. Jenže při tom hlídání jim poněkud unikly stovky miliard rozpočtového schodku. Tomio Okamura řádil s křovinořezem, aby osekal dluhy minulé vlády, ale teď se mu nelíbí, že ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce snížit podporu v nezaměstnanosti. Jistě, jsou to všechno jen cukrbliky na vlastní voliče. Nejdřív se účastní vládnutí, potom se objeví před kamerami a začnou hrát rozhořčenou opozici.
Chcete být u moci, ale nechcete vypadat, že s ní máte něco společného. Chcete ministerská křesla (nebo teplá korýtka, jak rád říkal Tomio Okamura, dokud byl v opozici), ale nechcete nést odpovědnost za důsledky svého vládnutí. Chcete hlasovat ve vládě, ale před voliči si ponechat možnost říct: My s tím nesouhlasíme. Jenže rozpočet není počasí. Nespadl z nebe. Vznikl uvnitř vlády, kterou tvoří i SPD a Motoristé. A pokud se dnes Okamura a Macinka skutečně domnívají, že schodek vy výši 389 miliard korun je nepřijatelný, je namístě jednoduchá otázka: Kde byli předtím?
Protože jejich dnešní rozhořčení působí hodně falešně. Nejde o překvapení opozice, která dostala do rukou hotový vládní návrh. Jde o koaliční partnery, kteří sotva byl návrh zveřejněn, začali veřejnosti vysvětlovat, že s ním vlastně nejsou spokojeni. Okamura dokonce tvrdí, že koaliční partneři nebyli o finální výši schodku předem informováni. To může být pravda. Ale pak to především ukazuje, jak podivně tato vláda funguje.
Pokud SPD a Motoristé skutečně věří, že Schillerová předložila špatný rozpočet, mají dvě možnosti. Buď ho uvnitř vlády změnit a převzít za výsledek odpovědnost. Nebo říct, že s politikou vlády nesouhlasí a odejít. Jenže to se zcela jistě nestane. Takže tu zůstává třetí možnost – zůstat ve vládě, užívat si její moc a současně před kamerami hrát opozici vůči vlastnímu rozpočtu. Ano, je to jen divadýlko a politický alibismus.
Česká politika už podobný trik zná. Věci veřejné kdysi objevily kouzlo opozice uvnitř vlády. Andrej Babiš zase v Sobotkově kabinetu dokázal velmi úspěšně vystupovat jako kritik systému, jehož byl současně jedním z hlavních představitelů. Teď se o totéž pokoušejí SPD a Motoristé. Recept je jednoduchý: moc si nechat, odpovědnost odhodit přes palubu.
Jenže takhle to nefunguje. Astronomický schodek ve výši 389 miliard není problém pouze Aleny Schillerové, která tak z duše nesnáší onu ošklivou, ale zaslouženou nálepku Dlužena. Je to problém celé vlády Andreje Babiše. Motoristé a SPD jsou její nedílnou součástí. Vlk se tedy nažral, koza zůstala celá a koaliční politici mohou před kamerami předstírat, že s tím vlkem nikdy neměli nic společného.
Jenže volič snad není úplný idiot. A až bude splácet astronomické dluhy, může se začít ptát, kdo ten účet vlastně podepsal.
