Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Zejména vystoupení ukrajinského prezidenta a ministra zahraničí na konferenci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se stala trnem v oku představitelům kremelského režimu. Rusko do Helsinek, kde se minulý týden sešli reprezentanti 57 států, vyslalo rovněž své dva zástupce.
„V konečném důsledku se vše omezilo na politickou show protiruského charakteru, která byla okořeněna snahami ‚zprivatizovat‘ historické dědictví helsinského procesu a uplatnit myšlenku o bezchybnosti západní doktríny ‚pořádku založeného na pravidlech‘. Připomínám, že tato pravidla nikdo neviděl,“ komentovala akci pořádanou Finskem mluvčí ministerstva zahraničí Ruské federace Marija Zacharovová.
Helsinský proces je označení pro multilaterální jednání, které probíhalo v letech 1972 až 1975 a vyvrcholilo podpisem Závěrečného aktu OBSE, který je také známý jako Helsinské dohody. Jeho cílem bylo snížit napětí během studené války. Zúčastněné státy se mimo jiné zavázaly, že budou respektovat lidská práva a základní svobody včetně svobody smýšlení, svědomí, náboženství nebo přesvědčení pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství.
Při příležitosti 50. výročí podpisu Helsinských dohod se minulý týden konala konference, kam se dostavili i ruští zástupci. Jak deník FORUM 24 informoval, na úvodní tiskové konferenci finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová odsoudila noční útoky Rusů na Kyjev a zdůraznila důležitost podpory Ukrajiny. „Útoky na civilisty ukazují, že Rusko je nejen zoufalé, ale i zlé,“ prohlásila ministryně.
Ukrajinu na konferenci zastupoval ministr zahraničí Andrij Sybiha, který Finsku poděkoval za podporu. „Vidíme, že v tom nejsme sami,“ řekl. Prezident Volodymyr Zelenskyj se připojil na dálku. „Věřím, že Rusko lze dotlačit k tomu, aby válku zastavilo,“ prohlásil ve videohovoru. Zelenskyj jako jedno z opatření, která by mohla fungovat, zmínil zabavení ruských zmrazených aktiv v hodnotě 200 miliard eur. Evropskou unii vyzval, aby peníze použila na obranu Ukrajiny.
Kreml se v prohlášení Zacharovové proti vystoupení ukrajinských představitelů ohradil. Kritizoval rovněž nastolená diskusní témata jako okupace Krymu či pronásledování ochránců lidských práv v Bělorusku.
„Takový přístup považujeme za nepřijatelný. Finské vedení se nestydělo nastolit prostřednictvím výročí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě svůj národní program, který je založen na neskrývané rusofobii,“ uvedla Zacharovová.
„Ale my nedovolíme podřídit helsinský proces západní konjunktuře. Budeme i nadále čelit selektivnímu využívání tezí závěrečného aktu. Budeme i nadále žádat obnovení rovnoprávného dialogu 57 členských států organizace OBSE a využívat možností organizace pro sdělování pravdy,“ dodala mluvčí ruské diplomacie.
