ANALÝZA / V polovině května se Poláci a Polky vydají k volebním urnám, odevzdat své hlasy v letošních prezidentských volbách. Pokud ani jeden z kandidátů nebo kandidátek nezíská většinu hlasů, bude se 1. června konat druhé kolo, kde se podobně jako u nás, potkají dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Jaké otisky zanechal ve funkci Andrzej Duda a kdo má největší šanci převzít po něm prezidentské žezlo? Odpovědi přináší analýza profilů čtyř kandidátů, kteří v dosavadních průzkumech získávají největší podporu.

Krakovský rodák Andrzej Duda (PiS) zastával roli polského prezidenta po dobu dvou pětiletých funkčních období. Svůj první mandát začal v roce 2015 poté, co ve druhém kole porazil tehdejšího prezidenta Bronisława Komorowského (PO). Během prvního mandátu určitě posílil pozici Polska v NATO a iniciativě Trojmoří, kterou je Česká republika součástí. Na domácí půdě uspěl také v sociálních otázkách, když podpořil snížení důchodového věku nebo program Rodzina 500+, který však někteří kritizují kvůli zátěži pro státní rozpočet. Silnou kritiku od opozice a části veřejnosti schytal za to, jak neskrývaně podporoval například soudní reformy navržené vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), které Evropská komise označila za ohrožení právního státu a nezávislosti soudů v Polsku. Společnost rozděloval také svými výroky vůči sexuálním menšinám. 

Do druhého funkčního období nastoupil Duda po vítězství ve volbách, které byly kvůli pandemii koronaviru odloženy. V tehdejších volbách porazil kandidáta, který se o úřad uchází také letos, a tím je varšavský starosta Rafał Trzaskowski. Ve druhém kole Duda získal 51,03 procenta odevzdaných hlasů. Jeho druhé období v roli prezidenta silně ovlivnil ruský vpád na Ukrajinu, po kterém Duda důrazně podporoval dodávky zbraní i humanitární pomoci, ale také dokončení infrastruktury, díky které se Polsko zbavilo energetické závislosti na Ruské federaci. Několikrát také osobně navštívil Kyjev. Mezi stranickými partnery si svou reputaci pošpinil, když v roce 2022 nakonec nečekaně vetoval návrh zákona Lex Czarnek 2.0, který měl výrazně zvýšit vliv státu na obsah výuky a spolupráce škol s neziskovými organizacemi. Za jeho působení také došlo k největšímu omezení interrupčních práv žen, což také vyvolalo masivní protesty. Sám Duda zastává konzervativní postoj a v reakci na protesty představil kompromisní návrh – ten však neprošel Sejmem.

Rafał Trzaskowski (PO), 53 let, Varšava

Ve volebních průzkumech dosud poměrně suverénně vede kandidát vládní strany Rafał Trzaskowski (Platforma Obywatelska) s průměrným ziskem 32,3 procenta hlasů. Varšavský rodák na zdejší univerzitě získal doktorát v oboru politologie, který dále doplnil o studium na College of Europe, přetavil své vzdělání na praxi nejdříve jako europoslanec v letech 2009 až 2013, poté jako ministr správy a digitalizace a od roku 2018 zastává funkci starosty Varšavy. Jeho nabídka voličům se nijak zásadně neliší od politiky vlády Donalda Tuska. Prosazuje hlubší vztahy mezi Polskem a Evropskou unií, na domácí scéně pak také ochranu životního prostředí a přechod na udržitelné zdroje, práva menšin a decentralizaci státní správy.

Jeho dlouhodobá podpora v průzkumech ukazuje, že podpora strany Právo a Spravedlnost nadále upadá, a že Polky a Poláci žádají politiku, která bude efektivně využívat členství v EU a její nástroje. Dobře si také uvědomují, že v dnešní nejisté době je evropské společenství obrovsky důležité v otázkách bezpečnosti, obchodu i energetiky. Polsko v posledních letech opravdu šláplo do pedálů a v leckterých věcech se z této země stává evropský lídr. Je to právě otázka bezpečnosti v době války na Ukrajině a nejistoty z nové americké administrativy, která nejvíce hýbe volebními debatami v Polsku.

Karol Nawrocki (nezávislý s podporou PiS), 42 let, Gdaňsk

Želízkem v ohni opoziční strany PiS je ředitel Institutu národní paměti Karol Nawrocki. Ten dlouhodobě za Trzaskowským v průzkumech zaostává na úrovni 23,2 procenta hlasů. Rodák z pomořské metropole Gdaňsku vystudoval doktorský program historie na tamní univerzitě, který doplnil ještě o titul MBA z technické univerzity tamtéž. V letech 2017-2021 pracoval jako ředitel Muzea druhé světové války. Je autorem velkého množství knih o protikomunistickém odboji v Polsku či o historii sportu v zemi. Svou práci v oboru polských moderních dějin často právoplatně prezentuje nejen v debatách s protikandidáty, kde mu bývá vyčítána absence praxe z politiky. V roce 2024 se dostal do hledáčku Ruska v souvislosti s odstraňováním památníků Rudé armády v Polsku.

Nawrocki vsadil ve své kampani na nezištnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což mu však dle několika expertů na polskou politiku spíš uškodilo. Zahraniční tisk jej označuje za patriota, ochránce tradičních křesťanských hodnot, a pro-NATO kandidáta. V dosavadních debatách si často vybíral právě Trzaskowského do přímé konfrontace, případně i do jejich společné debaty „jeden na jednoho“, jelikož se očekává jejich souboj ve druhém kole.

Sławomir Mentzen (Nowa Nadzieja – Konfederacja), 38 let, Toruň

Černým koněm těchto voleb se zdá být Sławomir Mentzen, kterému v posledních průzkumech rostou preference a dotahuje se tak na druhého Nawrockého s průběžným ziskem 14,4 procenta hlasů. Jeho výsledky jsou poměrně překvapivé, jelikož se jedná o krajně pravicového kandidáta, kterému v průzkumech zřejmě neuškodil ani jeho výrok o tom, že „v Polsku nechce Židy„. V kampani vsadil na silně protievropské a proti-ukrajinské postoje. Svým bojem proti levicové ideologii, woke, liberálům, Green Dealu a LGBT si získal podporu zejména u mladých mužů. Na svém Instagramu vedle videí z cest v rámci kampaně napříč Polskem publikuje také své často emotivně laděné pohledy na současnou vládu Občanské koalice. 

Mentzen ve své rodné Toruni vystudoval doktorský program Ekonomie. Sám vlastní několik firem (včetně pivovaru a loveckého obchodu) a provozuje kanceláře účetnictví a daňového poradenství. Není tak divu, že mezi hlavní témata jeho kampaně patří také otázky státního rozpočtu. Mentzen je tvrdým zastáncem snížení daní a omezení státních zásahů do ekonomiky, odmítá regulace EU a nesouhlasí s legalizací potratů ani v případě znásilnění. Nelíbí se mu ani bezplatné vysokoškolské vzdělávání. 

Szymon Hołownia (Polska 2050 – Trzecia droga), 48 let, Bělostok

Na čtvrtém místě v průzkumech se nachází Szymon Hołownia, který se drží průměrně na 6,9 procentech hlasů. Dalo by se o něm mluvit jako o kandidátovi zlaté střední cesty. Studoval ve Varšavě na soukromé vysoké škole sociální psychologie, kde však studium nedokončil. Polští voliči jej mohou převážně znát z televizních obrazovek, protože mnoho let působil jako moderátor a bavič v talentové soutěži Mam Talent! Známý je však také díky svým charitativním projektům, které se zaměřují na rozvojové státy jako Senegal, Bangladéš nebo Rwandu. Jeho nadace Kasisi provozuje největší sirotčinec v Zambii. V Polsku se zasloužil o zprovoznění linky pomoci pro děti a dospívající nebo o web s informacemi pro lidi v těžké životní situaci.

Od ostatních kandidátů se liší zejména prosazováním zvýšení výdajů na zdravotnictví na úroveň 7 procent HDP a celkové reformy zdravotnického systému v zemi. Jinak se jedná o kandidáta politického středu. Hołownia podporuje setrvání Polska v NATO i v EU, pomoc Ukrajině, zajištění polské bezpečnosti a suverenity a podobně. V prezidentských volbách v roce 2020 skončil třetí a krátce po nich oznámil založení své strany Polska 2050, která mimo jiné také podporuje užívání obnovitelných zdrojů a dosažení klimatické neutrality právě do roku 2050.

Podle aktuálních průzkumů se dá očekávat pořádání druhého kola v červnu, ve kterém by proti sobě měli stát Trzaskowski (PO) a Nawrocki (nezávislý s podporou PiS), do boje však ještě může zasáhnout krajně pravicový kandidát Mentzen (NN – Konfederacja). Nově zvolený prezident pak nastoupí do úřadu 6. srpna tohoto roku, tedy v den, kdy vyprší mandát Andrzeji Dudovi, a to složením slibu před Národním shromážděním (společným zasedáním polského Senátu a Sejmu).

Vyšlo na webu Pravý břeh.