Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity FOTO: archiv Lubomíra Kopečka / se souhlasem
FOTO: archiv Lubomíra Kopečka / se souhlasem
S cílem snížit deficit státního rozpočtu se vláda chystá zavést řadu úsporných opatření. Jedním z nich je snížení červnové valorizace penzí. Mezi dalšími opatřeními, o kterých vláda jedná, jsou snížení státní podpory u stavebního spoření a zrušení některých daňových slev, jako je sleva na nepracující manželku či manžela. Může vláda tyto nepopulární kroky provést a zároveň si nezabouchnout dveře k případnému znovuzvolení? A poškodí tyto kroky některé vládní strany více než jiné? Na otázky odpovídal v rozhovoru pro deník FORUM 24 politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Vláda chystá celou řadu úsporných opatření, jedním z nich je zrušení části mimořádné valorizace, o kterém se bude hlasovat v úterý. Má vláda nějaké možnosti, jak dělat nepopulární opatření a neztratit přitom velkou část voličské přízně?
Jsou dva faktory. Jednak to musí rozumně vysvětlovat tak, aby to aspoň část jejích příznivců přesvědčilo. Druhým faktorem pak je, že do příštích sněmovních voleb zbývají dva roky. Pokud vláda provede úsporná opatření nyní, tedy v době, kdy je do sněmovních voleb ještě poměrně daleko, tak to nějaký efekt vyvolá a nějaké politické body na tom vláda ztratí. Dá se ale čekat, že pokud se bude ekonomika vyvíjet dobře, zvedne se životní úroveň a klesne inflace, tak by to nemuselo vládní strany v příštích volbách zásadně poškodit.
Dotýká se to riziko ztráty voličů některých vládních stran více než jiných? Například více pravicoví voliči jsou možná spíše nakloněni škrtání než voliči, kteří nejsou natolik pravicoví…
V tom „škatulkování“ bych byl opatrný, myslím si, že to bude mít dopad na voliče všech vládních stran.
Takže se nedá říct, že třeba pro KDU-ČSL a Piráty je to větší riziko?
Je dobré brát v úvahu, že do volby politických stran se promítá více věcí. U lidovců v tom socioekonomické faktory roli hrají, ale klíčová je zjevně náboženská identita. Podobně u Pirátů je jasné, že změny, které vláda dělá, na ně mohou mít nějaký vliv, ale zároveň ta strana je něčím, co jejich voliči vnímají generačním prizmatem. Jsou to mladí lidé, které teď asi tolik nezajímá, jestli se mírně posune věk odchodu do důchodu. Opravdu se podle mého nedá říci, jestli ty škrty více poškodí ODS, nebo Piráty.
Je správné, že se zrušení mimořádné valorizace penzí projednává ve stavu legislativní nouze?
Popravdě řečeno, ideální to není, ale téhle vládě z časových důvodů nic jiného nezbývá. Jestli to poté napadne opozice u Ústavního soudu, tak uvidíme, jak to Ústavní soud vyhodnotí. Já si spíše myslím, že vzhledem k tomu, o co jde, tak to je v souladu s ústavou. Ale to by musel rozhodnout právě soud. Také je možné, že k žádnému soudu nedojde, opozice to na dva měsíce zablokuje, budeme mít nefunkční sněmovnu a nestihne se to.
Myslíte, že nový prezident Petr Pavel zákon případně podepíše?
Zatím jsme v situaci, kdy prezident dává najevo náklonnost ke stávající koalici. Je tam docela pravděpodobnost, že i k tomuto bude vstřícnější, než by byl Miloš Zeman. Stoprocentní jistotu samozřejmě nikdy nemáte. Kdyby to náhodou vrátil do poslanecké sněmovny, tak je to pro koalici obrovský problém, protože už takto bude mít velký problém to včas protlačit. Kdyby se to tam vrátilo a hlasovalo by se o přehlasování prezidentova veta, byl by to obrovský problém, protože se dá očekávat, že opozice by obstrukce zopakovala.
Měl by ho podepsat?
Já vycházím z představy, že vláda má právo prosazovat svou agendu. V tuto chvíli je agendou vlády snižování schodku státního rozpočtu a bez omezení valorizace se to asi udělat nedá. Vzhledem k tomu, co tato vláda reprezentuje, tedy její postup dává smysl.
Když už jsme naťukli i komplexní reformu důchodů, o které se nyní také mluví, může ji vláda vůbec udělat sama tak, aby měla dlouhodobý význam?
Doufám, že by se jim to mohlo podařit. To, co naznačujete, má logiku, když vycházíme z historie a toho, jak dopadla penzijní reforma Nečasovy vlády, míněno ten tehdejší druhý pilíř, který další vláda ihned zrušila. Takže bez dohody s opozicí je nějaká větší reforma penzí samozřejmě problematická.
