Chce to určitý talent vzít dění a tak důkladně ho analyzovat a důkladně promyslet, až se všechno úplně rozpatlá. Teď se do toho  v komentáři na ČRo Plus dal „politolog blízký Lidovému domu“ Lukáš Jelínek. Všichni jsme blízcí nějakému domu, tak už to v životě chodí. Nic by se ale nemělo přehánět.

Už ta první věta stojí za to: „Pátek byl velký Babišův den a premiér na něj byl výborně připravený.“

Vážně? Komentář byl vysílán 3. 6. a nám nepřijde Babiš připravený ani v pondělí, ani v úterý.

Máme zřejmě dva premiéry a každý vidíme nějakého jiného. Na co že to byl Babiš „výborně připravený“? „Na vystoupení v Poslanecké sněmovně i na několik rozhovorů pro média,“ soudí Jelínek.

Zajímavé, na někoho dělaly Babišovy výkřiky dojem vystresovaného a arogantního mužíka v koutě, který vypouští ochranné látky jako nějaký mořský tvor v ohrožení. Dokud tvor požíral, k čemu si doplaval, tak byl příjemně relaxovaný kolébáním ve vlnách. Jak má něco pozřít jeho, všude samý inkoust.

Lukáš Jelínek samozřejmě Babišovu techniku vidí a popisuje: „Při své obraně používá mix věcných argumentů, výmluv na odlišné právní názory Bruselu a Prahy i nářku nad kampaněmi, které jsou proti němu prý vedeny.“ Stejně tak realisticky konstatuje, že to je velký problém, když se Babišovým podnikáním zabývá i Evropská komise.

Pak ale přichází to rozmělňování s pointou, že trestně stíhaný premiér vyjde ze všeho nejspíš posílen: „Andrej Babiš se může spoléhat na pomalé nalézání spravedlnosti, jež si nezadá s božími mlýny. V náležitě dlouhých termínech bude probíhat ping-pong mezi Prahou a Bruselem, a pokud bude Evropská komise nekompromisní, dá se očekávat táhlé pokračování u Soudního dvora Evropské unie.“ A ještě: „Kdo ví, kolik vlád se mezitím u nás vystřídá. Také proto se Babiš nejvíc ze všeho soustředí na argumentaci před voliči, která zdaleka nemusí být férová. Jinak by premiér musel už dávno například vysvětlit, proč trval na tom, aby ve svěřenských fondech na Agrofert dohlížel jeho právník či manželka Monika.“

Premiér nic nevysvětluje, protože opozice je jen opozice a média jsou jeho. Tón debat si určí v neděli večer svým pravidelným kázáním na Facebooku. Co by vysvětloval, když se jako agresivní predátor zmocnil informačních kanálů, které fakta dopraví nad práh vnímavosti. Co je Babiš zač, se psalo už v době po pádu Nečasovy vlády. Jenže to publikum a „rozumní“ a „analyzující“ komentátoři brali jako přehánění.

Podle Lukáše Jelínka nelze spoléhat ani na evropský tlak: „Posadí Babiše na summitech EU do pověstné oslovské lavice, nebo budou ostatní lídři předvádět mrtvé brouky? Za pravděpodobnější pokládám druhou, pokrytectvím zavánějící variantu.“

Pak ještě povinná zmínka o opozici, která prý nemá jiný program než se vymezovat proti Babišovi: „Účelově se ke skvrnám na Babišově pověsti postupuje i tady. Jeho spojenci se tváří jakoby nic, kritici zase varovných zpráv o střetu zájmů využívají při ostřelování ANO a vlády, poněvadž lepší a na programu založenou munici buď nemají, anebo je notně zvlhlá.“

Jak „jinou munici nemají“? Babišovo vládnutí by bylo špatné i bez střetu zájmů. Opoziční strany mají samozřejmě přece každá svůj program, co by chtěly dělat. Co by ale opozice měla dělat, když oligarcha vyvlastňuje stát, ztotožnil Agrofert a sebe s Českou republikou a ve spojení s Milošem Zemanem (děkujeme ČSSD, že je taková líheň osobností) rozvrací demokratický systém?

Jaké si vzít ponaučení a co v takové situaci dělat, se nedozvíme. Jen něco o mysteriozních zákonech, co řídí svět: „Jenže zákon schválnosti je krutý: čím víc budou pánové Fiala, Bartoš, Pospíšil, Rakušan a Výborný dštít na premiérovu adresu oheň a síru, tím bude voličská podpora babišovců pevnější.“

A co má asi tak opozice při pohledu na tohle dílo zkázy činit? Polévat Babiše parfémem? Lidovci svěcenou vodou? Uložit si bobříka mlčení? Naplánovat podzemní rychlodráhu na Jadran?

Člověk se až diví, že Jakeš není pořád generálním tajemníkem. Všechno bylo na jeho straně a je pořád dost svěží.