O tom, že chování příslušníků Policie České republiky na mítincích Andreje Babiše v jižních Čechách bylo skandální, již nikdo soudný nepochybuje. Bohužel to ale vypadá, že jim to projde a celá věc zase vyšumí.
Policejní prezident Martin Vondrášek sice prohlásil nad fotografií chlapce, na něhož tři neoznačení policisté v Borovanech tvrdě zaklekli, že je znechucený. Ale násilné odvádění ženy dvěma policisty v civilu a její brutální naložení do neoznačeného vozu v Českém Krumlově Vondráškem tolik nehnulo. V Borovanech se totiž ukázalo, že tajný policista provádějící zásah měl na sobě kšiltovku Babišovy politické strany. Jenže hlavní problém je v tom, že neuniformovaní policisté provádějí násilné zákroky proti odpůrcům Andreje Babiše. Přitom agresivita jeho příznivců tajným policistům zřejmě tolik nevadí.
Vondrášek se při pátečním rozhovoru pro Českou televizi snažil ze situace vybruslit tak, že se veřejnosti za chování policie poněkud nejasně a polovičatě omluvil. Dával přitom zároveň najevo, jak pevně stojí za mnohatisícovým policejním sborem. Možné selhání policistů v Borovanech posoudí prý „zcela nezávislá“ Generální inspekce bezpečnostních sborů a zákrok v Českém Krumlově překontroluje útvar vnitřní kontroly policie. Zjevnou tvrdost zákroků proti Babišovým kritikům ale Vondrášek zlehčuje tím, že jim měly předcházet jakési protiprávní činy, a vykroutit se nemohl vlastně jenom z té kšiltovky hnutí ANO na hlavě tajného policisty.
Ta „zcela nezávislá“ Generální inspekce bezpečnostních sborů prošla za vlády Andreje Babiše podivnou proměnou. Její šéf Michal Murín odešel po Babišově neurvalém a tvrdém nátlaku. Pak nám „nezávislá komise“ vybrala nového šéfa GIBS Romana Dragouna. S ním byl pak už Babiš spokojený. A tak je to na řadě dalších míst. V Česku proběhlo několik let destrukce demokratických pravidel a řada lidí se do tohoto temného období namočila. Teď se ukazuje, že to nebyla náhoda.
Je totiž velmi pravděpodobné, že kontrolní místa v současné policii a složkách ministerstva vnitra budou mít pro chování tajných policistů na mítincích Andreje Babiše značné pochopení. Koneckonců samotný Martin Vondrášek ospravedlňoval v roce 2016 ve funkci prvního náměstka policejního prezidenta otřesné potlačování odpůrců čínského prezidenta během jeho návštěvy u Zemana. Skandální přitom bylo, že kromě zadržení desítek demonstrantů odebírali neunifomovaní policisté lidem tibetské vlajky. Vondrášek by se měl za to ještě dneska stydět. Dostal ovšem od prezidenta Miloše Zemana medaili za zásluhy.
Je docela zřejmé, že jisté části policistů se líbí autoritářští politici. Zvlášť bouchači v civilu, kteří se kryjí tím, že pracují pro kriminální policii, musí Babiše zbožňovat. Představa vlády síly a ignorance pravidel právního státu může takovým lidem, kteří se rádi perou, imponovat. Po zavedení diktatury by se jim určitě uvolnila cesta k důkladnější seberealizaci.
Policejní prezident Martin Vondrášek sice provozuje jakýsi veřejný stud, ale tím dosud veřejnosti, která má oprávněnou starost o poměry v zemi, moc nepomohl. Jak je vůbec možné, že ještě nerezignoval žádný policejní činitel? Kupříkladu jihočeský krajský ředitel policie již měl ze své funkce odejít. Proč se takové jasné postoje v naší zemi u příslušníků represivního aparátu nepěstují? Jako by se ti lidé navzájem kryli. Ani jsme se nedozvěděli, že by byli příslušní velitelé postaveni mimo službu
Vondráškovi ještě vůbec nedošlo, že veřejnost chce vědět, kdy přestanou na mítincích Andreje Babiše proti jeho odpůrcům zasahovat policisté v civilu. Je to zcela skandální a nepřijatelná praktika a musí se s ní skončit. Represivní aparát musí ctít pravidla demokratické země, a proto se musí od zastánců autoritářské politiky jednoznačně očistit. Lidé s kšiltovkou Andreje Babiše do policie nepatří. Debabišizace v naší zemi stále ještě neproběhla a policie není výjimkou.
Vedení policie by si také mělo ujasnit smysl policejní uniformy. Jde o to, že uplatňování donucovacích prostředků při zajištění veřejného pořádku je legitimní jen tehdy, když je prováděno transparentně. Fenomén „tajných“, kteří řádí na demonstracích, známe z doby komunismu. Jednalo se o estébáky.