Položí americká ropa ruskou ekonomiku na lopatky?

Ačkoliv spotřeba ropy v USA je větší než tamní těžba, přesto může americká ropa, respektive obchodní politika s ropou, ekonomicky rozložit Rusko. Momentálně je situace na trhu taková, že největším světovým producentem ropy nejsou ani Saúdská Arábie ani Rusko, ale jsou jím Spojené státy americké. Situace se změnila před několika lety, kdy byla ve Spojených státech objevena obrovská ložiska ropy uložená v břidlicích. Jejich těžba je náročnější, než když ropa vytéká sama ze země, ale USA ji technologicky zvládly tak, že se její těžba začíná vyplácet už od hranice 35 až 40 dolarů za barel. Spojené státy se pustily do těžby této ropy, byť způsobuje v podzemí, odkud je ropa těžena, silnou ekologickou zátěž, protože, aby mohla být ropa z kamene uvolněna, je nutné podzemí napustit jedovatými chemikáliemi.

V USA si řekli, že jsou ochotní tuto ekologickou zátěž nést, a začali těžit takové množství ropy, že se stali světovou jedničkou na trhu se zhruba 11 miliony barelů denně. Čtyřicet let platil zákaz vývozu americké ropy, tudíž vše, co se v USA vytěžilo, to se tam také spotřebovalo. S nárůstem produkce ovšem začaly klesat nákupy ropy v zahraničí, které pokrývaly rozdíl mezi těžbou a spotřebou.

V Saúdské Arábii teče ropa přímo ze země a často ze země přímo stříká pod tlakem, takže náklady na její těžbu jsou naprosto minimální a SA by si mohla dovolit prodávat ropu jen za pár dolarů za barel. Mohla, kdyby neměla velkou a rozbujelou administrativu a značné investiční plány. Saúdové se před dvěma lety rozhodli, že vytlačí z trhu s ropou ty země, které mají náklady na těžbu nejvyšší a k těm patří především Venezuela a Rusko.

Rusko má drahou ropu především proto, že je nutno jí těžit z mnohakilometrových hloubek tisíce kilometrů daleko od civilizace ve věčném mrazu, často přesahujícím -40 °C, přístupové komunikace jsou zasypány metry sněhu a ledu. A doprava ropy na tisíce kilometrů v mrazu je značně náročná a drahá.

Ačkoliv se může zdát, že sankce, které byly na Rusko uvaleny po přepadení Krymu a rozpoutání války na Ukrajině v Donbaské oblasti, nejsou účinné, opak je pravdou. Jen, jak už to tak v průmyslu chodí, proti rychlým efektům působí setrvačnost. Rusové před tím, než rozpoutali válku s Ukrajinou a ukradli Krym, vytvořili velký devizový štít zhruba 600 miliard dolarů. To by jim v dobách, kdy se barel ropy prodával za 120 dolarů, stačilo na desítky let, než by jim peníze došly. Jenže, sankce, které byly na Rusko uvaleny, se týkaly ve značné míře zákazu dodávky technologií umožňujících těžbu ropy v extrémních podmínkách. Rusko nemá vlastní technologie, které by takovou těžbu umožňovaly, a proto je muselo nakupovat z USA a EU. Staré kontrakty došly, nové nejsou a Rusko při veškeré snaze není schopno konkurovat s cenou ropy a díky chybějícím technologiím se začíná těžba stále více prodražovat.

A to není zdaleka všechno. Součástí sankcí je odepření ruským bankám půjčování si peněz na zahraničním trhu a Rusku začínají docházet ty obrovské devizy, které si vytvořilo před válkou o Krym. Zbývá sice ještě asi 300 miliard dolarů, ale zhruba 200 miliard musí Rusko v příštím roce zaplatit jako splátky mezinárodních dluhů, takže má k dispozici místo 600 miliard dolarů už jenom 100.

Už se zdálo, že si Rusové oddechnou a cena ropy začne stoupat, mnohé státy mimo kartel OPEC začaly utlumovat těžbu a cena ropy začala zase mírně stoupat. Ačkoliv se Saúdové tváří, že budou klidně prodávat ropu za 5 dolarů za barel, pokles cen je začíná také trápit, jelikož mají značný investiční program, který platí právě z příjmů z ropy, a nechce se jim ho utlumovat.

Do toho vstoupily Spojené státy a dohodly se s Íránem, který výměnou za zastavení svého jaderného programu byl zbaven mezinárodních sankcí, a jeho ropa byla puštěna na mezinárodní trhy. A Írán je obrovským producentem ropy a cítí příležitost získat část rozkolísaného trhu s ropou a zároveň je největším nepřítelem Saúdské Arábie. A tak Saúdové bez ohledu na své chybějící investice dál zahlcují mezinárodní trhy lacinou ropou. A Írán dělá totéž. Americké vpuštění Íránu na ropný trh zkroutilo Rusku palce u nohou, protože Rusko trpí nejvíce, dodává příliš drahou ropu.

A před Vánocemi proběhla médii taková nenápadná zpráva, že USA po 40letém zákazu umožnily svým firmám vyvážet ropu do zahraničí. Ačkoliv Spojené státy spotřebují více ropy, než vytěží, mohlo by se to přejít bez povšimnutí, jenže americkým firmám zrušení zákazu vývozu rozvázalo ruce a bohaté a agresivní americké petrolejářské korporace mohou začít dobývat světové trhy, a tím ještě více zasytit již tak přesycený ropný trh.

Na začátku poklesu cen ropy byli Saúdové, ale nyní už cena není v jejich rukou. Amerika převzala nad ropným trhem kontrolu a díky svým opatřením je schopna vytlačit Rusko z ropného trhu. A to by znamenalo hospodářský kolaps Ruska. Ruský prezident Putin tvrdil, že v příštím roce padne americký dolar, ale daleko pravděpodobnější je, že na konci příštího roku padne rubl a s ním celé Rusko. Amerika tvoří 25 % veškeré světové produkce, pád dolaru by znamenal světovou katastrofu. Naproti tomu Rusko kleslo ze 2 % na 1 % světové produkce, takže by to bylo asi bolestivé, ale kromě Ruska a jeho vazalů by to zbytek světa ustál bez tragických problémů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner