Napětí na bělorusko-polské hranici pokračuje FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
FOTO: ČTK/ABACA/AA/ABACA
Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že na hranicích s Běloruskem, kde se shromažďují tisíce migrantů z Blízkého východu, kteří se snaží dostat do Evropské unie, momentálně nehrozí nebezpečí vojenského konfliktu. Situace je ale nadále velmi napjatá.
Hranici s Běloruskem zajišťují polští vojáci, kteří tam byli vysláni v minulých dnech. Několik dní panovaly obavy, že by mohlo dojít i k vojenskému střetu s běloruskými silami. Podle Polska ale akutní konflikt snad nehrozí. Stanice RFE/RL cituje polského prezidenta Andrzeje Dudu: „Žádné vojenské nebezpečí nehrozí. Armáda (polská) je tam pouze jako ochranka, ale nemáme vojenský problém.“ Duda to řekl novinářům na tiskové konferenci se svým černohorským protějškem Milem Djukanovičem po jednání v Cetinji, starém královském hlavním městě Černé Hory. Duda však vyzval NATO, aby pozorně sledovalo situaci na hranicích EU s Běloruskem.
Napětí je ale značné. Polské úřady 16. listopadu zveřejnily videa, na nichž je vidět, jak skupiny migrantů na hraničním přechodu Kuznica s Běloruskem házejí kameny a odpadky na polské bezpečnostní síly, které reagovaly vodními děly, slzným plynem a zábleskovými granáty. Polsko a EU obviňují běloruského vůdce Alexandra Lukašenka z toho, že migrantům usnadnil cestu do Minsku a poté je nasměroval k hranicím Unie, aby se tak pomstil Bruselu za hospodářské sankce.
RFE/RL uvádí: „Migranti žijí v provizorních táborech a očekává se, že jejich situace se s blížící se zimou ještě zhorší. Prezident Duda uvedl, že Bělorusko odmítlo přijmout polskou humanitární pomoc pro migranty. Mezitím německá kancléřka Angela Merkelová a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vedli 17. listopadu další telefonický rozhovor. Byl v tomto týdnu iiž druhý. Německo uvedlo, že Merkelová a Lukašenko hovořili o tom, že Evropská unie poskytne migrantům humanitární pomoc a pomůže jim vrátit se domů. Lukašenkova tisková služba tvrdila, že se oba lídři dohodli na dialogu Běloruska a EU o migrační krizi, což Němci popřeli. ‚Příslušní úředníci, kteří budou určeni z obou stran, okamžitě zahájí jednání o řešení stávajících problémů,‘ uvedla Lukašenkova tisková služba v prohlášení.“
Diplomatický problém je i v tom, že EU odmítla uznat Lukašenka za legitimního vůdce Běloruska nebo s ním navázat jakýkoli kontakt a to kvůli zmanipulovaným prezidentským volbám v srpnu 2020. Protesty proti volebním podvodům vyvolaly brutální zásahy silových složek proti pokojným demonstrantům.
Zpráva CNN.com připomíná, že třeba „iráčtí migranti, kteří se v minulých týdnech vydali do Běloruska, utratili své celoživotní úspory za letenky a čekali v mrazivých provizorních táborech v naději, že se dostanou do Evropy a jsou nyní posíláni zpět domů“.
Irácká vláda ve čtvrtek zahájí repatriaci občanů, kteří zjistili, že se jejich sny o novém životě se rozplynuly. Asi 430 iráckých občanů, kteří byli převezeni z hranice do běloruského hlavního města Minsku, má být ve čtvrtek evakuováno letadlem společnosti Iraqi Airways. Uvedlo irácké ministerstvo dopravy ve svém prohlášení.
„Až 1000 zoufalých a stále více frustrovaných migrantů však stále zůstává v blízkosti hraničního přechodu Bruzgi-Kuźnica, dva dny poté, co zde vypukly násilné střety s polskými bezpečnostními silami a běloruská pohraniční stráž přesunula část migrantů do úkrytu v nedalekém skladu.“
