Polsko se díky své plnohodnotné armádě stalo vojenskou mocností FOTO: www.wojsko-polskie.pl
FOTO: www.wojsko-polskie.pl
Od pondělí bude v hlavním městě Litvy Vilniusu probíhat summit 31 členských států Severoatlantické aliance. Hlavním bodem programu bude bezpochyby situace na Ukrajině. Ta čeká jasné slovo, ohledně budoucích vztahů s NATO a hlasy zevnitř Aliance varují, že příliš vágní odpověď by mohla vést i k tomu, že by státy, které se cítí být ruskou agresí více ohroženy, mohly postupovat na vlastní pěst.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zopakoval na konci května během svého bruselského vystoupení nazvaného „Cesta k Vilniusu“ ujištění, že Ukrajina se může nadále spolehnout na podporu NATO. „Spojenci poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu a jsou odhodláni v ní pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba,“ potvrdil s tím, že na programu setkání ve Vilniusu bude „další posílení politických vztahů s Ukrajinou, stejně jako dlouhodobá praktická podpora ze strany NATO“. Co přesně se pod těmito vágními vyjádřeními skrývá, to se teprve ukáže, existují ale jisté signály, že půjde o hodně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo že od summitu očekává závazné záruky ohledně ukrajinské bezpečnosti. Konstatoval, že nejlepší takovou zárukou by bylo členství v NATO, ale připustil, že ho není možné dosáhnout, dokud na území jeho země probíhají vojenské operace. Současně ale vyjádřil naději, že Ukrajina získá od svých partnerů právně závazné bezpečnostní záruky, nikoli jen prázdné sliby.
„Věřím, že (summmit) je k tomu dobrá platforma. Proč bychom tam vůbec jezdili, pokud bychom nemohli obdržet závazné záruky, nebo signály ohledně našeho budoucího členství v Alianci? Proč by nás na ten summit vůbec zvali?“ zeptal se řečnicky. Řekl také, že pokud by Ukrajina došla k závěru, že NATO nemá zájem o její členství, nebo jí nikdo neposkytl závazné právní záruky, považovala by to ze strany svých partnerů za politickou zradu.
To, že NATO stojí před otázkou, co vlastně může Ukrajině nabídnout ohledně budoucího členství, zdůraznil i bývalý tajemník Aliance Jens Rasmussen. Ten upozornil na existenci jednoho křídla Aliance, tvořeného zejména Polskem a pobaltskými zeměmi, které mají obavy, že v případě porážky Ukrajiny budou dalším chodem na Putinově krvavém menu.
„Pokud se NATO nedokáže shodnout na jasné cestě vpřed pro Ukrajinu, existuje jasná možnost, že některé země mohou začít jednat individuálně. Víme, že Polsko je velmi zainteresované na poskytnutí konkrétní pomoci Ukrajině. A já bych nevyloučil ani možnost, že se v tomto kontextu bude angažovat mnohem silněji na národní bázi, což budou následovat i baltské státy, včetně možnosti nasazení pozemních jednotek,“ uvedl.
„Myslím, že Poláci seriózně zvažují, že do toho půjdou a sestaví koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity. Poláci už příliš dlouho cítili, že západní Evropa nenaslouchá jejich varováním ohledně skutečné ruské mentality,“ myslí si Rasmusssen. Nerozhodnost NATO by tak podle něj mohla ohrozit jednotu obranného společenství jako takového.
Rasmussen řekl, že bude klíčovými zárukami, které Ukrajina potřebuje jsou sdílení zpravodajských informací, společný výcvik ukrajinských vojáků, rozšíření výroby munice a také dostatečné dodávky zbraní, které by odradily Rusko od dalšího útoku.
