Ukrajinští vojáci s dronem / Ilustrační foto FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Polské úřady se rozhodly nečekat, až se země EU dohodnou na vytvoření společné ochrany proti pronikání bezpilotních letounů, a začaly se připravovat na vybudování vlastní obrany. „Souhlasíme s myšlenkou posílení obrany vzdušného prostoru nad celým územím Evropské unie a jsme připraveni zvážit externí návrhy či řešení,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk. „Ale dáváme přednost národním projektům.“
V listopadu podle něj polské ministerstvo oznámí investice do technologií pro detekci, potlačení a neutralizaci nepřátelských dronů v rámci komplexního systému protivzdušné obrany. Tamní vláda chce, aby první zařízení byla uvedena do provozu do tří měsíců po oznámení, a počítá s dokončením rozmístění celého systému pro boj s drony do dvou let.
„Zbraně pro boj s drony musejí být komplexní,“ řekl Tomczyk. „Musejí se skládat z různých senzorů a regulačních prvků, které fungují současně – nejprve objekty detekují a identifikují, a poté je neutralizují.“ Podle něj se dronová ochrana stane „další vrstvou“ systému protivzdušné obrany spolu s již rozmístěnými systémy středního a dlouhého dosahu. Společně by měly chránit Polsko před širokým spektrem vzdušných hrozeb.
V září pronikly na území Polska dvě desítky ruských dronů, z nichž některé dokázaly uletět více než 200 kilometrů. Společnými silami polské a spojenecké jednotky NATO sestřelily tři z nich.
Po tomto incidentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k vybudování „zdi proti dronům“ na východním křídle sedmadvacítky. K iniciativě se okamžitě připojilo sedm východoevropských zemí včetně Polska, a následně i Dánsko, které kvůli proniknutí neidentifikovaných dronů muselo několikrát uzavřít letiště.
Na summitu lídrů EU koncem září se však nepodařilo dohodnout na společném vytvoření „zdi“. Zemím, které leží dál od ruských hranic, se plán jevil nereálný a příliš nákladný. Obávaly se také, jak by zapadl do vojenských plánů EU a NATO a zda by tím Brusel nezískal vliv nad národní obrannou politikou. Itálie a Řecko rovněž uvedly, že evropské obranné projekty by měly přinášet užitek celé unii, nikoli jen jejímu východnímu křídlu.
Podle Tomczyka ministerstvo obrany plánuje financovat antidronovou ochranu z programu SAFE, nové úvěrové obranné iniciativy EU. Vzhledem k tomu, že Polsko sousedí s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, získalo největší počáteční objem prostředků v rámci SAFE, což mu umožní získat financování až do výše 43,7 miliardy eur. Kolik Polsko plánuje do „zdi proti dronům“ skutečně investovat, Tomczyk neuvedl.
