Pondělní summit EU označí balkánskou migrační trasu za uzavřenou

Eric Drooker

Migrační krize bude hlavním tématem pondělní mimořádné schůzky premiérů a prezidentů zemí EU s předsedou turecké vlády Achmetem Davutogluem v Bruselu. Lídři osmadvacítky ale budou diskutovat také o tom, jak v nynější situaci podpořit Řecko. A podle návrhu závěrečné deklarace také oznámí, že balkánská migrační trasa je uzavřená.

Důležitou částí summitu bude snaha co nejvíce posílit návraty nelegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka. Ankara by ovšem také ráda slyšela podrobnosti o záměru části členských zemí EU dobrovolně přebírat z Turecka ty syrské uprchlíky, kteří na azyl nárok naopak mají.

Návrh závěrečného prohlášení pondělní schůzky, který mají agentury k dispozici, uvádí, že končí neřízený pohyb migrantů po západním Balkánu. „Tato cesta je nyní uzavřena,“ uvedou lídři zemí Evropské unie.

Bruselský summit se koná ve chvíli, kdy se ale kvůli uzavřeným hranicím na severu Řecka rychle zhoršuje humanitární situace tisíců migrantů, kteří tam náhle uvázli. Pomoc hospodářsky už tak dost problematickému Řecku vyrovnat se s nově vzniklou situací bude dalším výrazným bodem jednání. O této věci už ale lídři unijní osmadvacítky budou hovořit bez přítomnosti tureckého partnera.

Rozhovory s premiérem Davutogluem by se podle diplomatů měly soustředit především na migrační problematiku i přesto, že Ankara by ráda probrala i širší kontext dění v Sýrii a na Blízkém východě.

Atmosféru summitu by ovšem mohl negativně ovlivnit páteční zásah tureckých úřadů proti opozičním novinám Zaman. Zákrok jako ohrožení svobody slova v Turecku už kritizovala jak EU, tak Spojené státy. Ankara přitom usiluje o vstup do EU a své vztahy s unií by ráda co nejvíce posílila.

Návrh závěrečného prohlášení ale podobné spory nezmiňuje. Na prvním místě zdůrazňuje potřebu odpovídající odpovědi na krizovou humanitární situaci v Řecku. Najevo bude také dána potřeba další pomoci této zemi při ochraně hranice, a to jak ze strany členských států, tak od agentur Frontex a Europol.

Turecko je v migrační krizi pro Evropskou unii klíčovým partnerem od loňského listopadu, kdy obě strany podepsaly společný akční plán. Jeho cílem je výrazné snížení počtu migrantů, kteří připlouvají do Řecka přes Egejské moře. Unie zároveň zintenzivnila přístupové rozhovory i diskusi o vízové liberalizaci.

Přestože evropská strana uznává, že Turci nezahálí, čísla přijíždějících migrantů stále výrazně a trvale neklesají. Cílem je podle diplomatů dostat se velmi rychle z nynějších několika tisíc denně na nejvýše několik stovek.

Turecko se – za výrazné finanční pomocí Evropy – snaží zlepšit situaci více než 2,5 milionu syrských uprchlíků na svém území, včetně například lepšího přístupu ke vzdělávání pro děti a možností pracovat pro dospělé. Zasahuje proti skupinám převáděčů, posílilo svou pobřežní stráž a hodlá spolupracovat s NATO, jehož plavidla nedávno zahájila v oblasti hlídkování. Severoatlantická aliance o víkendu oznámila rozšíření operace i do tureckých pobřežních vod.

Evropská unie dává jasné signály migrantům, že cesta nemá smysl. „Nejezděte do Evropy. Nevěřte převaděčům. Neriskujte život a své peníze. Je to všechno k ničemu,“ varoval nedávno předseda Evropské rady Donald Tusk.

Návrh závěrečného prohlášení pondělní schůzky zdůrazňuje, že unie musí zůstat ostražitá i k možnosti vzniku nových migračních tras a musí být připravena na podobný vývoj reagovat.

Turci už od Řecka převzali zpět první tři stovky migrantů ze zemí, jejichž občané v unii nárok na azyl nemají, především z Afriky. EU by ráda viděla daleko větší počty vracejících se – nizozemský premiér Mark Rutte takový vývoj označil za „minimální výsledek summitu“. Turci ale mají v tomto ohledu problém: S částí států, odkud k nim takoví migranti přicházejí, mají bezvízový styk. Neexistují ale příslušné readmisní dohody, takže nemohou tyto lidi sami odeslat dál „proti proudu“.

Přesto dá summit najevo odhodlání pomoci Řecku ve zrychlení návratů „rychle a ve velkém měřítku“ všech migrantů, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu. Nejprve v rámci jeho dvoustranné readmisní dohody s Tureckem, od června pak na základě readmisní dohody EU-Turecko.

Situaci Turecka by mohl ulehčit plán, se kterým loni v prosinci přišla německá kancléřka Angela Merkelová. „Koalice ochotných“ zemí EU zvažuje, že nelegální cestu přes moře do Řecka by konkrétním syrským uprchlíkům v Turecku nahradila možností legálního příjezdu do unie.

O zvažovaných počtech nechtějí diplomaté hovořit ani mimo záznam. Podle turecké strany by měl ale plán smysl jen v případě, že by se týkal statisíců lidí ročně. Česko nemá, stejně jako další země ze středu a východu Evropy, zájem se podobné akce účastnit. Turci dávají najevo, že by potřebovali rychle slyšet konkrétní detaily a podmínky.

Návrh závěrů pondělní schůzky věc zmiňuje jen stručně větou o tom, že je třeba „pokračovat v práci na věrohodném programu humanitárního přijímání s Tureckem“.

Pokud se EU a Turkům podaří různými opatřeními výrazně snížit nynější migrační vlnu z Turecka do Řecka a dostat pod kontrolu dění na této hranici, bude to důležitý krok k obnově plného fungování schengenského prostoru. Situace v unijním prostoru bez vnitřních hranic by měla být třetím bodem summitu.

Řecku by měla pomoci také podpora ze strany unijních partnerů při zlepšení práce jeho azylového systému. Summit podle návrhu závěrů vyzve země EU, aby nabídly více míst do už odsouhlaseného programu přerozdělování žadatelů o azyl.

Tlak na Atény v minulých týdnech vyvíjely především země ze střední Evropy, které přes kritiku z Bruselu pomáhaly Makedonii posilovat ochranu její společné hranice s Řeckem. Řecko a jeho premiér Alexis Tsipras reagují velmi ostře, žádají „spravedlivé rozdělení břemene“ a konec jednostranných kroků. Více než 10.000 migrantů, kterým byla odříznuta cesta dál do unie, totiž představuje hrozbu velké humanitární krize.

Evropská komise proto minulý týden přišla s plánem mechanismu, který by umožňoval v příštích třech letech použít až 700 milionů eur na řešení takové krize v členských státech EU. Dosud bylo takové řešení možné jen při pomoci mimo osmadvacítku.

Summit by měl podle návrhu závěrečného prohlášení vyzvat příslušné ministry, aby plán podpořili ještě před následující schůzkou unijních lídrů v březnu. Rychle by měl postupovat rovněž europarlament, který musí potvrdit s financováním související rozpočtové změny.

Pondělní mimořádná schůzka byla svolána poté, co turecký premiér Davutoglu po teroristickém útoku v Turecku nemohl do Bruselu přijet na pravidelný únorový summit EU. Lídři osmadvacítky se v Bruselu opět sejdou ani ne za dva týdny, kdy se migraci budou znovu věnovat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com