Incident při sobotní epizodě ze série Babišových tiskových konferencí k nákaze koronavirem dokládá nedůstojnou pozici ministrů vůči premiérovi. Ten před novináři ponížil ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, když mu dikcí policejního vyšetřovatele nakázal, aby udal zdroj nepravdivé informace o údajně nakažené lékařce.

Andreji Babišovi se po několik týdnů daří zneužívat nákazy a strachu z ní k vylepšování vlastního obrazu. Odváděl pozornost od zvláštní české mise kontrolního výboru Evropského parlamentu a stylizoval se do role rozhodného vůdce, který chrání národ před hrozbou koronaviru nejlépe v Evropě. Až tento víkend se soukolí jeho politického marketingu poněkud zadrhlo, když se pokusil svalit zodpovědnost svého kabinetu na státního úředníka.

„Řekněte, kdo vám to řekl, nebuďte slušný. Řekněte pravdu, kdo vám to řekl, který úředník… byl jste moc hodný,“ tlačil Babiš na Vojtěcha, aby prozradil původce fámy o lékařce, která se podle ministrových slov nakazila koronavirem při neodborném odběru vzorku pacientovi a skončila v karanténě. Dotyčná lékařka je však ve skutečnosti zdravá a tou dobou pracovala ve své laboratoři. Vojtěch se za mylnou informaci už dříve omluvil.

„Dostal jsem tu informaci…,“ spustil zdráhavě ministr.

„Od koho?“ nutil ho Babiš.

„Ze Státního zdravotního ústavu,“ upřesnil Vojtěch, ale úředníka dál chránil.

„Jméno!“ trval na svém předseda vlády.

„Eh… od paní doktorky Mackové,“ podvolil se Vojtěch.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Nedůstojný výstup ze sobotní tiskové konference není jen důsledkem chyb v překotně vyhlašovaných opatřeních a neustálém informování o nich, ale také odhaluje základní princip fungování vlády v babišistánu. Adam Vojtěch nechvalně proslul svou servilitou k premiérovi, jejímž symbolem se stala jeho fotografie, kterak zlomený v pase podává ruku svému šéfovi. To je zajisté nad rámec služební podřízenosti. V Babišově vládě činí nicméně ministra ministrem bezvýhradná poslušnost a s ní spojená absence jakéhokoli vlastního postoje, i kdyby mělo jít o zásadu neudávat podřízené, k čemuž Vojtěch zprvu inklinoval.

Skutečnost, že premiér ponížil svého ministra dikcí učitele, který usměrňuje školáka, nebo ještě hůře policejního vyšetřovatele, jemuž dochází trpělivost s vyslýchaným delikventem, není Babišovi ke škodě. Jeho systém vládnutí je na slabých osobnostech založený – pro důstojnost a sebevědomí není v jeho vládě místo.