Je před evropskými volbami a Andrej Babiš objevil problém dvojí kvality potravin. Ve skutečnosti jde jen o hrubý populismus, protože větší problémy leží jinde. Třeba v kvalitě potravin domácího agroprůmyslu, a proto by si měl nejdřív zamést před vlastním prahem.
Šéf ANO při zahájení kampaně do Evropského parlamentu oznámil, že za jedno z hlavních témat považuje problém dvojí kvality potravin, kterou označil za skandální. „My skutečně nejsme popelnicí Evropy, nežijeme tu na kokosových palmách a naši občané nejsou méněcenní,“ ohradil se emotivně. Hned prý začne konat a už si akčně pozval „na kobereček“ zástupce supermarketů.
Lživé napadení
Ačkoli ochrana spotřebitelů je významné téma, v Babišově pojetí jde především o laciný populismus a pokrytectví. A to ještě pomiňme, že jej na poslední chvíli ukradl ČSSD, která se mu věnuje dlouhodobě. Do této doby pro něj tento problém neexistoval a objevil jej „shodou okolností“ dva týdny před volbami. Proto mu lze jen těžko uvěřit facebookové promluvy, jak ho to štve, a jak „tu kvalitu potravin řeší zcela bez ohledu na nějaké volby“.
Na tiskové konferenci šéf ANO doložil svoji kritiku několika příklady, ovšem jisté pochybnosti vyvolává skutečnost, že se přitom opíral o výsledky společného testu Mladé fronty DNES a Potravinářské komory. Jelikož má oba subjekty de facto pod kontrolou, je to jako kdyby testy kvality provádělo ústředí Agrofertu.
Podle toho to také dopadlo, když Babiš jako jeden z negativních příkladů jmenoval čokoládu Milka. Zástupci společnosti Mondeléz International se vzápětí ohradili, že nemluví pravdu, a čokoláda Milka prodávaná v České republice má stejné standardy, jako prodávané v Německu nebo Rakousku.
To věrohodnosti premiérova úsilí příliš nepřidá, ale celý problém je mnohem složitější, než jak ho představuje v „kokosových“ kulisách. Předmětem sporu je dovoz části potravinářského zboží ve stejných obalech s částí levnějších ingrediencí. Tento problém už řešila Evropská komise, nicméně neprošla „tvrdá“, ale kompromisní verze, což vede některé země k přijímání vlastní legislativy.
Premiér Babiš jen opticky naskakuje do rozjetého vlaku, protože ministr zemědělství Miroslav Toman už oznámil, že připravuje novelu zákona o potravinách, která prodej takových výrobků pod pokutou 50 milionů korun zakazuje. Rozdílné složení ingrediencí by mělo být odlišeno jiným obalem. Podle kritiků však tato regulace téměř nic neřeší a v kvalitě potravin na trhu se zásadněji neprojeví.
Necelé jedno procento potravin
Ve skutečnosti se jedná o přemrštěný humbuk. Babiš vyvolává atmosféru, že je český trh zaplevelen nekvalitním zahraničním zbožím, přičemž se jedná o necelé jedno procento potravinářských výrobků z několika set tisíc na evropském trhu.
Někteří výrobci už mezitím pod vlivem veřejného otevření tohoto tématu svoje receptury pro různé země, kam vyvážejí, sjednotili. To je spolu s chováním spotřebitelů, které nikdo nenutí výrobky „dvojí kvality“ kupovat, rozumnější cesta, než další regulace.
Je přitom jasné, že byli vedeni snahou snadněji konkurovat na zahraničních trzích. Čím kvalitnější potraviny, tím jsou obvykle dražší, a u nás hraje cena pro většinu obyvatel klíčovou roli. Tvrdit však, že jsou inkriminované potraviny zásadně odlišné, či dokonce zdraví škodlivé, jak se svou troškou fake news do mlýna přispěla TV Prima, je značně nadnesené.
Nelze pominout, že pokud by některé dovážené výrobky vlivem těchto regulací zdražily, uvolnil by se částečně prostor pro domácí velkoproducenty potravin zastoupené v Potravinářské komoře. To ovšem zdaleka negarantuje vyšší kvalitu.
Domácí výrobky dopadly sedmkrát hůř
Mnohem horší z hlediska klamavé reklamy než fakt, že na stejných obalech některých výrobků je uvedeno rozdílné složení, které ale odpovídá obsahu, jsou podvody, kdy obsah neodpovídá údajům, jež jsou uvedeny na obalu. To je mnohem závažnější problém, který žádná regulace nevyřeší.
Tady zafungují jen důsledné kontroly, které ovšem nemůže provádět Mladá fronta DNES. Jak ale věřit domácím inspekčním orgánům, když je mají pod kontrolou členové vlády v konfliktu zájmů? Nejde jen o premiéra s největším podílem na potravinářském trhu, ale i o ministra zemědělství Miroslava Tomana, prezidenta Potravinářské komory, který i jindy lobbuje za omezení dovozu zahraniční konkurence a slevových akcí.
Proto mají větší relevanci testy prováděné nezávislými organizacemi. Podle nedávného zjištění časopisu dTest jsou nejčastěji šizenou potravinou v České republice masné výrobky. Při testování uzenin, zda splňují české normy, propadla pětina z nich.
„Otestovali jsme v součtu 88 vzorků, přičemž 21 z nich bylo hodně šizených. Důvody byly ve všech případech stejné: Nedodržení deklarovaných hodnot, tedy klamání zákazníků nepravdivými údaji na obalech, a nesplnění požadavků platné legislativy,“ uvedli zástupci dTestu. Přitom z 21 ošizených výrobků jen tři pocházely ze zahraničí. V daném kontextu lze doplnit, že se mezi „hříšníky“ objevily i výrobky Agrofertu.
Skutečná kvalita vládu nezajímá
„Česká republika má mnohem větší problémy než dvojí kvalitu, která se netýká ani jednoho procenta potravin,“ říká k tomuto populismu agrární analytik Petr Havel. „My máme problém v krajině, máme problém s erozí, máme problém s adaptačními opatřeními na sucho. O tom se hodně mluví, ale málo se pro to dělá. Dále máme chybně nastavené dotace,“ vyjmenovává zemědělské problémy.
To ovšem pro Babiše s jeho agroprůmyslem není tak atraktivní téma, neboť se na současném marasmu ve venkovské krajině jeho firmy do značné míry přímo podílejí.
Pokud by šlo vládě o podporu skutečné kvality potravinářských výrobků, více by podpořila rodinné farmy. Zejména návrhem Evropské komise na zastropování evropských dotací pro velké zemědělské podniky. Zůstalo by více peněz pro farmáře, což je navíc smysl jejich původního zacílení. To však Babišova vláda přímo vyloučila v programovém prohlášení.
Farmáři přirozeně nabízejí vyšší kvalitu. Nemohou si dovolit chovat se jako podnik Krahulík z holdingu Agrofert, jehož dodávky nekvalitních špekáčků ukončil hypermarket Globus. Tito farmáři si zákazníka váží už jen proto, že jejich živobytí je závislé na jejich zájmu.
Jenomže Babišovi jde o sbírání politických bodů a o podporu velkých agrokoncernů, takže jeho náhlá starost o kvalitu potravin prodávaných na domácím trhu působí jako výsměch. Měl by začít sám u sebe, protože by s kvalitou, jakou jeho holding nikoli výjimečně prodává doma, na zahraničních trzích neuspěl.