Andrej Babiš si užívá bohatýrské časy. Sbírá jedno vítězství za druhým. Vítězně vyšel i z oslav 17. listopadu. Jeho rafinovaně sehrané pokání v Národním muzeu mu zbaštili i ti, u nichž bychom to ani nepředpokládali. Ředitelem knihovny Václava Havla počínaje a některými žurnalistickými esy konče. Davy lidí z celé republiky si na Letné užily pocity masové pospolitosti a sounáležitosti a šlus. Druhý den nás nenahraditelný kajícník zase vrátil do reality. Není divu, že má pocit, že už může všechno a že mu všechno projde.
Nejnovějším počinem je to, že udělal Ditu Protopopovou šéfovou našeho duševního zdraví. (Více zde). Osobně na to bude dohlížet sám premiér. Její koncepce chce tak nějak zlidštit psychiatrickou péči. O duševní zdraví národa se teď bude vláda starat v domácím prostředí nemocných spoluobčanů. Blíže lidu. Paní doktorka (bývalá kandidátka za hnutí ANO) nám to názorně ukázala v péči o Babiše juniora. V tomto případě došlo k intenzivnímu propojení soukromí mladého Andreje i soukromí paní ošetřující lékařky. Její manžel, moskevský rodák a řidič Agrofertu, se v tomto příběhu proměnil v ošetřovatele a vzal svého pacienta na několik výletů. Do péče se na závěr putování od Krymu do Švýcarska vložil i starostlivý otec a sehrál se synem partičku šachu.
Ještě nedávno byl nadřízeným paní Dity populární psychiatr Cyril Höschl. Dnes si role prohodili.
Takže už nám chybějí jen ty kamery, které dokáží skenovat obličeje. Kontrola mobilů a počítačů je samozřejmostí. Nejlépe vždy a všude podle čínského vzoru. K tomu se pak přidají kredity, tedy minusové a plusové bodíky za vzdor či loajalitu vůči režimu. I to již v Číně spolehlivě funguje. Vzorem psychiatrické péče může být hlavně Rusko, tam to má dlouhodobou tradici. Zlobíš? Nesouhlasíš? Pak jsi duševně churavý. Psychiatr amatér Miloš Zeman už s těmi diagnózami začal. Podle něj jsou například organizátoři demonstrací duševně nemocní lidé. Podobně své oponenty nálepkuje i Andrej Babiš. Tak se nám to teď pěkně zlegalizuje a zapouzdří a budeme tady mít Orwellovu nadsázku v reálné praxi. Naše naivita je bezmezná, pokud si myslíme, že nemůže být hůře. Paradoxně pod praporem hesla o tom, že bude líp. Proč ne, když v tom našem absurdistánu na hradě vlaje nápis Pravda vítězí. Naše posttotalitní konzumní společnost to většinově přijme jako vždy všechno. Hlavně klid na práci a nohy v teple. A kdyby na vás z toho všeho šly nějaké chmury, tak brnkněte na Úřad vlády, oni se už o vás postarají. Řidič Péťa vás třeba taky vezme na ozdravný pobyt do atraktivní cizí země. Ne, tohle se nám nezdá. To je Česko 30 let poté. Díky, že můžeme. Co vlastně? To, co nám parta východních oligarchů ještě dovolí?
A na úplný závěr přidávám ještě jeden odkaz. Doporučuji mimořádné pozornosti zmínku o rodině Petra Protopopova. Naleznete ji v chronologii příběhu u listopadu 2017. Dozvíte se, že jeho děda byl vojenským prokurátorem a strýc vysoce postaveným úředníkem v kanceláři prezidenta Ruské federace v Kremlu. Petr Protopopov není prvním cyklistou, s nímž Andrej Babiš spolupracoval. Ten druhý byl mimo jiné po nějakou dubu i náčelníkem špionů. Cyklisté jsou prostě zvyklí šlapat na plné pecky…
