Ukrajinský prezident Petro Porošenko před dnešní schůzkou s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně obvinil Rusko z vyslání posil a zbraní separatistům v Donbasu na východě Ukrajiny.
Rusko vyslalo „tři velké vojenské konvoje, které překročily naše hranice ve směru na Luhansk, Doněck a Debalceve“, prohlásil Porošenko během vojenské přehlídky v Kyjevě k 24. výročí nezávislosti. „Moskva dodala rebelům až 500 tanků, 400 dělostřeleckých systémů a 950 obrněných vozidel,“ řekl, aniž upřesnil, za jaké období se tak stalo.
Podobná obvinění z Kyjeva na adresu Moskvy zaznívají prakticky před každým důležitým mezinárodním jednáním o Ukrajině. Rusko stále popírá, že by se do konfliktu přímo zapojilo. Boje mezi separatisty a vládními vojsky si od loňského dubna vyžádaly více než 6 800 mrtvých.
„Agrese sousedního státu připravila o život téměř 2 100 našich vojáků. Věčná památka a věčná sláva hrdinům, kteří padli v boji za svobodnou a nezávislou Ukrajinu,“ řekl Porošenko. Dalších 7 320 vojáků bylo zraněno.
Rusko se podle ukrajinského prezidenta nezřeklo myšlenky přímého vpádu do sousední země, o čemž podle něj svědčí, že u hranic s Ukrajinou soustředilo více než 50 000 vojáků a dalších 40 000 mužů – včetně 9000 vojáků pravidelných jednotek – se nalézá na „okupovaných územích“, jak Kyjev nazývá anektovaný Krym a část Donbasu ovládanou rebely.
Ukrajina musí 25. rok své nezávislosti „zvládnout jako na tenkém ledu, protože neopatrný krok se může stát osudným – válka za nezávislost pokračuje“, zdůraznil Porošenko. Zvítězit lze jen „soustředěním veškerého obranného úsilí, diplomatického talentu, politické odpovědnosti a železné výdrže“.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk k výročí nezávislosti zdůraznil, že Krym zase bude ukrajinský a okupanti skončí před mezinárodním soudem. Ruská agrese byla podle něj odpovědí na ukrajinské snahy o svobodu, vládu zákona a sblížení s Evropskou unií, čímž se stala „hrozbou pro diktatury“. Ukrajince však podle premiéra musí válčit nejen s vnějším nepřítelem, ale i naučit se zacházet se svobodou.
Zpravodajství
24. 8. 2015
Johana Šafrová: Babišovi jde jen o to, aby nešel do vězení. Bude chtít být prezidentem
Johana Šafrová: Babišovi jde jen o to, aby nešel do vězení. Bude chtít být prezidentem
KOMENTÁŘ / Andrej Babiš se prý „vzdal Agrofertu“, protože přáním jeho voličů bylo, aby se stal premiérem. Kromě toho, že se zatím ničeho nevzdal, a my víme, že se mu…
Komentáře
Johana Šafrová