Na budovu sídla Komunistické strany Čech a Moravy v ulici Politických vězňů v Praze 1 promítnou organizátoři jednorázové akce tuto sobotu v brzkých ranních hodinách portrét Milady Horákové jako připomínku faktu, že ji komunisté zavraždili. Projekce bude probíhat v době, kdy se Milada Horáková připravovala na vynesený rozsudek smrti, psala poslední dopis svým nejbližším a symbolicky také v čase, kdy ji komunisté brutálním způsobem oběsili. Od justiční vraždy Milady Horákové uplyne letos přesně 70 let.

„Projekce bude probíhat přibližně od půlnoci a bude časově přizpůsobena faktu, že kolem půl šesté ráno byl rozsudek smrti vykonán. Chceme touto pokojnou pietní akcí připomenout, čeho se dopouštěli komunisté za minulého režimu, a zároveň tak osvěžit paměť našeho národa, abychom na tyto skutečnosti nezapomínali,“ vysvětlil autor myšlenky této akce Jaroslav Kysilko, který ji zároveň financuje.

Myšlenka vznikla spontánně na základě diskuze na sociálních sítích a nepodílí se na ní žádná politická strana. „Napadlo mě to při čtení jednoho z mnoha článků o Miladě Horákové a během několika minut jsem měl ve zprávách reakce lidí, kteří to byli ochotní a schopní technicky vymyslet a realizovat. Doposud jsme se neznali, ale z celého srdce si přejeme, aby komunisté již neměli faktický podíl na moci v této zemi a jejich zástupci neměli po příštích volbách poprvé od sametové revoluce žádné místo v Poslanecké sněmovně,“ doplnil Kysilko.

„Když jsem ve středu odpoledne zaznamenal tento nápad pana Kysilky, neváhal jsem a oslovil jej s tím, že této bohulibé myšlence pomohu dát život a pomohu mu ji zrealizovat, protože si myslím, že by se měly věci pojmenovávat pravým jménem. Lidé hodně rychle zapomínají, a proto pokládám za důležité, abychom si nejen tento zločin, který komunisté spáchali, připomínali,“ říká spoluorganizátor akce Robin Suchánek.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný politický proces. Trval osm dní a na jeho konci byla Milada Horáková se třemi ze svých kolegů odsouzena k trestu smrti oběšením. Proti rozsudku protestovali britská vláda, Winston Churchill, Albert Einstein, arcibiskup z Canterbury i Eleanor Rooseveltová. Prezident Gottwald žádnou přímluvu nevyslyšel a poprava byla vykonána 27. června 1950. Miladu Horákovou komunisté oběsili na dvoře pankrácké věznice v 5:35 jako poslední ze čtyř odsouzených a podle posledních studií byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji kat na primitivním zařízení škrtil dlouhých 15 minut.

Příspěvek vychází z tiskové zprávy organizátorů akce.