Kancelář prezidenta republiky v posledních měsících propustila a odvolala vedoucí pracovníky Správy Pražského hradu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Poslanci Šimon Heller (KDU-ČSL), Michal Zuna (TOP 09) a Jiří Hájek (STAN), kteří iniciovali vznik vyšetřovací komise k prošetření kauz Kanceláře prezidenta republiky v letech 2013 až 2023, získali dostatek podpisů pod svůj návrh. Zřízení komise chtějí co nejdříve zařadit na program jednání poslanecké sněmovny.
„Pro vznik vyšetřovací komise ke kauzám Hradu máme potřebných 40 podpisů a nyní budeme chtít co nejdříve zařadit na program jednání poslanecké sněmovny. Díky všem poslancům, kteří chtějí lumpárny na Hradě za dob Zemana pojmenovat,“ oznámil poslanec Šimon Heller na sociální síti twitter.
Vyšetřovací komise by podle nich mohla objasnit pochybné či podezřelé jednání čelných představitelů kanceláře a dát prostor k vyjádření svědkům či poškozeným osobám. Podle důvodové zprávy, jejíž znění má deník FORUM 24 k dispozici, se komise bude zabývat kauzami, které rezonovaly v médiích – od neoprávněné skartace utajovaných dokumentů přes podivné majetkové machinace a podezřelé zadávání zakázek v Lesní správě Lány až po nedůstojné chování k zaměstnancům KPR, které zahrnovalo i hrubý nátlak. O některých už na jednání výboru poslanci jednali.
Byli jsme svědky devalvace úřadu
„Vzhledem k tomu, že řada těchto kauz se dotýká bezpečnosti České republiky, považujeme za správné a potřebné ustavit Vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny PČR, která by kauzy nejužšího vedení KPR v letech 2013–2023 prošetřila,“ píší zákonodárci vládních stran v důvodové zprávě.
V uplynulých letech byla podle poslanců, kteří stojí za iniciativou k vytvoření vyšetřovací komise, celá česká veřejnost a také většina politických představitelů svědky bezprecedentní devalvace úřadu prezidenta republiky. Jedním z nejviditelnějších projevů byly machinace, které prováděli čelní představitelé Kanceláře prezidenta republiky a blízcí političtí spojenci a důvěrníci prezidenta Miloše Zemana.
„Vyšetřovací komise k prošetření kauz KPR v letech 2013 až 2023 si vytyčila cíl objasnit pochybné či podezřelé jednání čelních představitelů KPR a dát prostor k vyjádření svědkům či poškozeným osobám. Zároveň jde o alespoň částečné narovnání důvěry občanů ve státní instituce, která byla kauzami a zneužíváním moci ze strany odcházejícího vedení KPR silně otřesena,“ dodávají.
Bezpečnost i hospodaření
Podle poslance KDU-ČSL Šimona Hellera bude komise vyšetřovat dění na Hradě mezi roky 2013 a 2023 ve dvou rovinách. „Jedna je bezpečnostní a druhá hospodářská. Co se týká té bezpečnostní, kterou považuji za naprosto klíčovou, tak podle mě je potřeba se zaměřit na dění na Hradě nejen kolem kauzy Vrbětice, ale i pro vazby některých nejbližších lidí pana prezidenta na Čínu, na Rusko, což navazuje na to, že jim chyběly bezpečnostní prověrky, které jim chyběly z nějakého důvodu,“ řekl v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Druhá rovina se týká hospodaření na Hradě v těchto letech. „Když to hodně zjednoduším, tak v lánském lese se střílelo tolik a slivovice zmizelo z Hradu tolik, že se zkrátka musíme zabývat tím, co se tam dělo a nedělo,“ okomentoval Heller.
K výslechu si poslanci chtějí předvolat i zaměstnance Hradu z let Zemanovy éry. To, jestli si pozvou i bývalého prezidenta a jeho blízké spolupracovníky, ale komentovat Heller nechce. „Nechci být úplně konkrétní. Už dostávám otázky, jestli si pozveme pana prezidenta, nebo ne. Nechci zabřednout do toho, koho konkrétně pozveme. Řeknu ale, že zaměstnanci jsou určitě ti, kteří byli prakticky nejblíž tomu, co se na Hradě dělo, a určitě dává logiku si je pozvat,“ prohlásil.
„Chceme si pozvat aktéry, kteří těm věcem byli nejblíže. To například hradní kancléř nebo poradce pana prezidenta nepochybně byli. Chceme si pozvat každého, kdo by nám mohl věci osvětlit, aby se hlavně veřejnost dozvěděla, co se tam dělo a nedělo,“ dodal Heller v rozhovoru pro deník FORUM 24.
