Smlouvy státních institucí, krajů, větších obcí a dalších organizací nezveřejněné v internetovém registru se stanou neplatnými. Sněmovna přehlasovala senátní úpravy, podle nichž by za nezveřejnění smluv hrozila úřadům jen nejméně desetitisícová pokuta. Kritici návrhu horní komory tvrdili, že protikorupční zákon by nebyl bez principu neplatnosti smlouvy funkční. Zákon o registru smluv ve sněmovní verzi nyní zamíří k podpisu prezidentu Zemanovi.
Pro potvrzení sněmovní podoby normy hlasovalo 110 ze 161 přítomných poslanců, 26 jich bylo proti. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Senátní úprava předtím získala podporu 27 poslanců, proti jich bylo 92. „Do poslední chvíle nebylo vůbec jasné, že ten zákon projde a v jaké podobě. Jsem rád, že poslanci setrvali na své původní verzi a že nepřijali senátní verzi, která je úplně prázdná,“ řekl hlavní předkladatel zákona Jan Farský (za TOP 09, STAN).
Nátlaková akce Rekonstrukce státu
Dvě skupinky aktivistů přesvědčovaly před hlasováním u vchodu do Poslanecké sněmovny poslance, aby nehlasovali pro senátní úpravu zákona o registru smluv. Zástupci platformy Rekonstrukce státu rozdávali poslancům maketu registru smluv – prázdné desky. Zákonodárce tím chtěli podle svých slov upozornit na to, že pokud projde senátní verze zákona, bude registr k ničemu.
[ctete]34867[/ctete]
„Jsme tu přibližně od půl deváté a oslovujeme poslance, kteří přicházejí na jednání poslaneckých klubů,“ řekla jedna z aktivistek. Společně s osmi kolegy předávala přicházejícím poslancům žluté desky s nápisem Registr smluv. V nich byl vložen list se vzkazem: „Nic jste tu nenašli? Pochopitelně. V registru dle senátního návrhu také žádné podezřelé smlouvy nebudou.“
Většina poslanců si prý desky vzala, někteří jenom prošli a o sdělení se nezajímali. „Často nám říkají, že už jsou naši, že je přesvědčovat nemusíme,“ prohlásil další z aktivistů.
Kromě toho byli aktivisté vyzbrojeni transparenty s nápisy: „Úředníci ÚOHS: Dnes jsem měl zkontrolovat 1500 smluv“ nebo „Nezveřejněná = Neplatná“.
[ctete]34676[/ctete]
Původní návrh zákona o registru smluv ve Sněmovně podpořili poslanci napříč politickými stranami. Senátoři pak podle Rekonstrukce státu svými návrhy přetavili původní zákon v „prázdnou skořápku“. Platforma proto spustila intenzivní kampaň proti verzi z horní komory. V ní se obracela především na premiéra Bohuslava Sobotku a poslance ČSSD, jejímž je předsedou. Sobotka totiž prohlásil, že senátní úprava mu vyhovuje.
Rekonstrukce státu vyzvala své příznivce, aby poslancům i premiérovi posílali e-maily se žádostí o podporu poslanecké verze. V pondělí platforma zveřejnila otevřený dopis pro zákonodárce ČSSD se stejným sdělením.
[ctete]19393[/ctete]
Nezveřejněná smlouva nebude platná
Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Norma se bude vztahovat na smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty.
Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ.
Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít ani zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Z působnosti zákona bude vyňato taky šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor.
Co navrhoval Senát
Senátní verze počítala s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10.000 korun. Nad zveřejňováním smluv měl dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Senátor Jaromír Strnad (ČSSD) před poslanci uvedl, že zákon není opravitelný, senátní úpravy by ale prý jeho záporné dopady zmírnily.
Senát chtěl přidat do normy další výjimky. Navrhoval vyloučit národní podniky, především tedy Budějovický Budvar, dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.
„Ten zákon zůstal někde na půli cesty, ale to, co navrhoval Senát, už bylo za čarou,“ uvedl po hlasování vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Připouští novelu, která stanoví výjimku ze zveřejňování smluv pro národní podnik Budějovický Budvar, jak chtěli i senátoři, a možná i pro některé další firmy s podílem státu, krajů nebo obcí. Schválení sněmovní verze pochválil také ministr financí, předseda hnutí ANO a oligarcha Andrej Babiš. „Každý volič by měl mít právo vidět, co úředníci placení z jejich daní podepisují za smlouvy,“ podotkl.
Proti předloze se stavěli hlavně poslanci KSČM. Jejich předseda Vojtěch Filip mluvil o paskvilu a Jan Klán prohlásil, že se o protikorupční zákon nejedná. „Pokud bude veřejnost moci nahlížet do špatné smlouvy, nic to nezachrání,“ uvedl. Někteří poslanci se obávají toho, že předloha zhorší postavení státních, krajských a obecních firem vůči konkurenci.
Předlohu ve sněmovní podobě silně podporovala iniciativa Rekonstrukce státu. „Není to žádný všelék, ale zatím nejsilnější krok k prevenci plýtvání a klientelismu ve veřejné správě,“ uvedl za iniciativu Pavel Franc.
