Jiří Havránek FOTO: ODS / se souhlasem
FOTO: ODS / se souhlasem
Komu pomůže stavební zákon? A prosadila vláda to, co slibovala? Jiří Havránek byl zpravodajem novely stavebního zákona. Je nejmladším poslancem ODS. V dolní komoře působí v rozpočtovém výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, jak schvalování probíhalo a co bude dál.
Schvalování novely zákona proběhlo poměrně hladce. Působí to tak o to více, že minulé vládě se zákon nepodařilo protlačit v podstatě za celé volební období. Pro hlasovalo 161 poslanců ze všech sněmovních stran, tedy i z opozice. Proti nehlasoval žádný poslanec. Jaktože se našla tak široká podpora?
Myslím si, že hlavním důvodem byla snaha najít kompromis, který bude přijatelný jak pro současnou koalici, tak pro hnutí ANO a SPD, kteří sněmovnou a senátem protlačili na konci volebního období jeho poslední verzi. Protože ten hlavní cíl – urychlit výstavbu v ČR – byl všem společný.
Nová úprava stavebního zákona obsahuje vše dobré z návrhu z doby bývalé ministryně pro místní rozvoj Dostálové, a zároveň neruší současnou dostupnou síť stavebních úřadů na městech a obcích v tzv. smíšeném modelu veřejné správy, bez vzniku stavebního superúřadu.
Jak opozice reagovala na to, že nový zákon nezahrnuje vznik „superúřadu“? Jaká byla spolupráce napříč stranami?
Na začátku to nebyla „taková sranda“, jak to nakonec vypadá. Ihned po volbách jsme museli schválit odkladovou novelu, která zamezila přípravám toho zbytečného superúřadu, a tady jsme opravdu sváděli sněmovní boje. Nicméně ve chvíli, kdy přišla na stůl samotná věcná novela, někdy na konci loňského léta, tak se vše změnilo nejdříve na půdorysu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a pak už stačilo několik desítek hodin společných jednání, nejen na bázi koalice-opozice, ale i se zástupci odborné veřejnosti. Jsem přesvědčený, že návrh je ve schválené podobě dobrý zákon pro ČR, a zároveň maximální možný kompromis mezi současnou politickou reprezentací. Velký dík za to patří zejména ministru dopravy Martinu Kupkovi, Kláře Dostálové jakožto hlavnímu „vyjednávači“ ze strany opozice, a samozřejmě také ministru Bartošovi s jeho týmem na ministerstvu pro místní rozvoj.
Česká republika se umisťuje v žebříčcích srovnání v délce stavebního řízení spíše mezi rozvojovými zeměmi. Pomůže nový stavební zákon zkrátit délku řízení a jak?
Určitě, s tím jsme do toho šli. Pro mě osobně to byl jeden z hlavních předvolebních slibů, protože současné postavení v žebříčcích výstavby na úrovni Kamerunu a rozvojových zemí považuji za ostudu pro ČR a hlavně za obrovskou brzdu pro rozvoj naší republiky.
Už jen díky tomu, že dochází ke zkrácení lhůt, končí nám úřednický ping pong mezi první instancí a odvolacími úřady, platí i nadále princip fikce souhlasu závazného stanoviska a udělali jsme všechny potřebné kroky pro digitalizaci stavebního řízení, tak jsem přesvědčený, že běžné rodinné domy opravdu budou mít stavební povolení v řádu jednoho, maximálně dvou měsíců v případě komplikací. A i u těch největších a strategických staveb bychom se měli vejít pod jeden rok.
Co je to jednotné stanovisko a může se získáváním razítek pomoci?
Jednotné enviromentální stanovisko byl, přiznávám, pro mě na začátku strašák. Bál jsem se, že nám zde vzniká další razítko navíc, ale není to tak. Ve schválené podobě je to opravdu dílčí součást koordinovaného závazného stanoviska, která v sobě sloučí opravdu veškerá razítka z oblasti životního prostředí, což urychlení celého procesu bezesporu pomůže.
Nikdo se tak nemusí bát, že by vzniklo, jak od některých odpůrců v úvodu diskuze zaznívalo, „zelené superrazítko“, kvůli kterému se už nikdy nic nepostaví. Naopak, reálně nám z pohledu žadatele o stavební povolení a investora některá razítka mizí a bude tu už jen jedno JES.
Co přináší zákon v oblasti územního plánování?
Tady přiznávám, že nám zůstává dluh do příštích sněmovních let. Ať už v původním návrhu Babišovy vlády, tak v naší novele nedochází k zevrubné nebo komplexní změně této části stavební legislativy. Zde je opravdu slib, že do roka bude předložena novela územního plánování.
Ke zjednodušení dochází, všechny změny územně-plánovací dokumentace budou pořizovány obdobou dnešních zkrácených postupů, dochází k posílení pozice rady kraje a rady obce. Nicméně přiznám se, že pro mě v této oblasti je nejdůležitější nepřímo související závazné stanovisko orgánu územního plánování, které se konečně podařilo zrušit. To byl úplně zbytečný papír, který ale od svého zavedení za ministryně Šlechtové protáhl stavební řízení v průměru o sto dní.
Mluvilo se o sjednocení režimu územního plánování. Došlo k tomu? Jinými slovy, jaký režim má v novele Brno, Praha, Ostrava? A proč se nakonec nepřidala i Plzeň?
Pokud máte na mysli jednotný standard jednotné územně plánovací dokumentace, tedy to, že, a teď opravdu pro zjednodušení popisu, „červená“ barva v územním plánu všech obcí – Prahy, Kutné Hory i Bratčic – bude znamenat to samé, tak to bylo schváleno již dříve a je to přeneseno i do nové stavební legislativy. A myslím si, že pro to, aby investoři věděli, co je napříč republikou čeká, je to správný krok.
Brno a Ostrava se přidávají k Praze a nově budou moci mít své vlastní stavební předpisy. Myslím si, že je to směrem k těmto metropolím správný krok, protože přece jen potřebují pro svůj rozvoj jiné podmínky než malé obce.
Ve sněmovně byly předloženy pozměňovací návrhy, které tyto pravomoci chtěly dát i Plzni a Liberci, nicméně nenašly nadpoloviční podporu. Převládl tak názor, že nejprve má smysl tento krok vyzkoušet na úrovni tří největších měst a poté uvidíme. Já jsem přesvědčený, že Plzeň se svých vlastních stavebních předpisů v budoucnu dočká.
Je v novém zákoně uvedeno slibované rušení stavebních úřadů, které nemají dostatek agendy? Plánuje se v dohledné době analýza jejich fungování a případné vyhodnocení dalšího postupu?
V první fázi nezaniká žádný stavební úřad, vyjma toho úplně zbytečného státního superúřadu. To ale neznamená, že bychom se na tuto oblast vykašlali – naopak je připraven model výkonového financování, pro který budeme nejprve sbírat data, aby bylo možné říci, které stavební úřady v regionech nejsou využité. A poté bude následovat diskuze se zástupci obcí, ve kterých takové nevyužité úřady budou o tom, zda jsou připraveny se podílet na kofinancování těchto úřadů.
Považuji to za dobrý kompromis mezi pohledem, že stavební úřady mají být pouze na úrovni obcí s rozšířenou působností, a pohledem SMO a SMS, že není možné obětovat ani jeden stavební úřad.
Nicméně, i s ohledem na blížící se digitalizaci, se dá očekávat, že stavebních úřadů bude postupně ubývat.
Více se k novele se dozvíte na debatě, které se zúčastní Jiří Havránek v Brně už zítra, 26. 4., v 18:00, ve Stopkově Plzeňské pivnici. Debata bude vedena i z pohledu architekta Tomáše Zlámala, který řeší stavby od studie až po prováděcí projekt.
